19 C 244/2021-44 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 31. 8. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku v celkové výši 76 410 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovaným byla uzavřena dne 22. 8. 2017 smlouva o podnikatelském úvěru č. [anonymizováno] [číslo]. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto vrátit spolu s úrokem, s poplatkem za vyhodnocení a správu úvěru, s poplatkem za uzavření smlouvy a za sjednání úvěru a s inkasním poplatkem za hotovostní výběr splátek, a to ve 13 pravidelných splátkách nejpozději do 22. 9. 2018. Účastníci si pro případ prodlení s platbou sjednali smluvní pokutu ve výši 0,2% denně z dlužné částky, ohledně které je dlužník v prodlení. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci rozhodoval v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, a účastníci se k výzvě soudu učiněné dle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. k uvedenému postupu nevyjádřili. 4. Z předložených listin soud zjistil následující skutkový stav: Právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dne 22. 8. 2017 smlouvu o úvěru, na základě které žalobkyně žalovanému při podpisu smlouvy vyplatila částku 25 000 Kč. Žalovaný se zavázal žalobkyni finanční prostředky splatit spolu s úrokem, s poplatkem za vyhodnocení a správu úvěru, s poplatkem za uzavření smlouvy a za sjednání úvěru a s inkasním poplatkem za hotovostní výběr splátek (náklady spotřebitelského úvěru představují částku v celkové výši 23 750 Kč) ve 13 měsíčních splátkách po 3 750 Kč, počínaje dnem 22. 9. 2017, přičemž poslední splátka je splatná dne 22. 9. 2018 Celkem se žalovaný zavázal vrátit žalobkyni částku ve výši 48 750 Kč. Dále si účastníci pro případ prodlení sjednali smluvní pokutu ve výši 0,2% denně z dlužné částky. Před uzavřením smlouvy byl žalovaný seznámen s podmínkami poskytnutí úvěru a žalobkyni sdělil své osobní a majetkové poměry, stejně jako i pravidelné měsíční výdaje. Žalovaný neplnil řádně a včas závazek vyplývající ze smlouvy, dostal se do prodlení s úhradou částky a nadále žalobkyni dluží částku v celkové výši 76 410 Kč (jistina ve výši 25 000 Kč, poplatek za správu úvěru ve výši 6 500 Kč, úrok z úvěru za dobu od 22. 8. 2017 do 22. 9. 2018 ve výši 13 500 Kč a smluvní pokuta ve výši 31 410 Kč). Tuto částku žalobkyni ani přes výzvu neuhradil. Pohledávka za žalovaným byla v rámci smlouvy o prodeji části závodu ze dne 6. 9. 2018 převedena na společnost [právnická osoba], dále postoupena smlouvou ze dne 11. 12. 2019 společnosti [právnická osoba] a následně smlouvou ze dne 26. 5. 2020 žalobkyni. Žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn. 5. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce podle § 2395 a násl. a § 2048 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru, žalobkyně splnila svou povinnost poskytnout žalovanému na jeho žádost peněžní prostředky, které žalovaný při podpisu smlouvy obdržel, ale žalovaný své povinnosti poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit sjednané úroky a poplatky nedostál. Pro případ prodlení s úhradou částky si účastníci ve smlouvě sjednali smluvní pokutu ve výši 0,2% denně z dlužné částky, ohledně níž je dlužník v prodlení. Žalobkyně však uplatnila smluvní pokutu pouze ve výši 0,1% denně z dlužné částky. Z tohoto důvodu soud žalobě vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku v celkové výši 76 410 Kč. 6. Protože je žalovaný v prodlení se zaplacením peněžité pohledávky, má žalobkyně vedle práva na zaplacení pohledávky podle § 1970 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 právo na zaplacení úroku z prodlení, a soud jí tedy přiznal zákonné úroky z prodlení v rozsahu požadovaném žalobkyní (od splatnosti úvěru) do zaplacení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 7. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná. Náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 057 Kč a nákladů zastoupení advokátem zahrnujících odměnu advokáta za dva v řízení učiněné úkony, a to přípravu a převzetí zastoupení a sepis žaloby v celkové výši 8 360 Kč určenou dle § 7 bod 5., § 11 odst. 1 písm. a), písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb., za jeden v řízení učiněný úkon, a to jednoduchou výzvu k plnění ve výši 2 090 Kč určenou dle § 7 bod 5., § 11 odst. 2 písm. h) vyhl. č. 177/1996 Sb., tři režijní paušály v celkové výši 900 Kč přiznané dle § 11, § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve výši 2 383,50 Kč přiznanou dle § 137 odst. 3 o.s.ř. Soud žalobkyni nepřiznal odměnu za písemné podání ze dne 29. 9. 2021, když tvrzení v něm obsažená měla být součástí již žaloby samotné a pokud jde o část obsahující závěrečný návrh žalobkyně, v tomto rozsahu považuje podání za nadbytečné, vzhledem k tomu, že ve věci nebylo nařízeno jednání. 8. Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalovanému zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). 9. Lhůty k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.