19 C 296/2020-28 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně se svou žalobou podanou Okresnímu soudu v Teplicích dne 9. 7. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku ve výši 20 000 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že mezi účastníky byla uzavřena dne 31. 10. 2019 Rámcová smlouva [číslo] na základě které byl žalovanému aktivován běžný účet č. [bankovní účet]. Dodatkem [číslo] smlouvy žalovaný současně požádal o poskytnutí kontokorentu ve výši 20 000 Kč. Poskytnutí kontokorentu bylo schváleno a žalovanému bylo umožněno jeho čerpání na běžném účtu. Žalovaný peněžní prostředky čerpal, ovšem kontokorent řádně nesplácel, a proto ho žalobkyně dne 4. 5. 2020 zesplatnila. Žalovaný přes výzvu dlužnou částku žalobkyni neuhradil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci rozhodoval v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, s tím, že se účastníci k výzvě soudu učiněné dle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. k uvedenému postupu nevyjádřili. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Z Rámcové smlouvy [číslo] ze dne 31. 10. 2019, z dodatku [číslo] k rámcové smlouvě [číslo] soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému bankovní a platební služby, a to vedení běžného účtu [číslo] dále mu umožnila prostřednictvím kontokorentu čerpat do limitního rámce ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet čerpané finanční prostředky průběžně, každým připsáním peněz na běžný účet. Účastníci se dohodli, že kontokorent bude splacen do 1 roku od data prvního čerpání kontokorentu. Ve smlouvě byl sjednaný úrok ve výši 18,90% ročně. Z výpisu z běžného účtu [bankovní účet] soud zjistil, že žalovaný čerpal částku 20 000 Kč prostřednictvím výběru z bankomatu dne 31. 10. 2019. Z přehledu čerpání a splácení kontokorentu bylo zjištěno, že žalovaný po čerpání částky 20 000 Kč dne 31. 10. 2019 na dluh zaplatil dne 19. 12. 2019 a dne 13. 2. 2020 vždy částku 500 Kč. Ke dni zesplatnění úvěru dne 4. 5. 2020 činila nesplacená jistina 20 000 Kč a kapitalizovaný úrok 924,70 Kč. Žalobkyně zesplatnění žalovanému oznámila dopisem ze dne 4. 5. 2020 a současně ho vyzvala k úhradě dlužné částky. Po zesplatnění úvěru žalovaný žalobkyni ničeho neuhradil. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce podle § 2395 a násl. občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, když mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru. Po čerpání úvěru žalovaný neplnil smluvní podmínky a poskytnuté finanční prostředky řádně nesplácel. Proto věřitel úvěr zesplatnil ke dni 4. 5. 2020 a vyčíslil výši dlužné částky. Žalovaný dluh přes výzvu neuhradil. Proto mu soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku v celkové výši 20 000 Kč spolu s příslušnými úroky z úvěru, částečně kapitalizovanými. Protože je žalovaný v prodlení se zaplacením dlužných částek, uložil mu soud též povinnost žalobkyni zaplatit úroky z prodlení od 14. 5. 2020 (když žalobkyně tyto úroky od okamžiku zesplatnění úvěru dne 4. 5. 2020 nepožadovala) v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve sporu plný úspěch. Přiznaná náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a paušální náhrady pro nezastoupeného účastníka za 2 učiněné úkony (výzva k plnění a sepis žaloby) v celkové výši 200 Kč přiznané dle § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb. Lhůty k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.