19 C 310/2020-32 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se svou žalobou podanou Okresnímu soudu v Teplicích dne 23. 9. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku v celkové výši 4 518 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že žalovaná částka představuje dluh vzniklý žalovanému ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 20. 7. 2018 uzavřené mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 3 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s příslušenstvím nejpozději do 19. 8. 2018. Pro případ prodlení si účastníci sjednali smluvní pokutu ve výši 0,1% denně. Dále si sjednali 50 Kč za každou odeslanou upomínku. Žalovaný však ničeho nezaplatil. Pohledávka byla postoupena smlouvou ze dne 9. 12. 2019 žalobkyni. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci rozhodoval v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, s tím, že se účastníci k výzvě soudu učiněné dle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. k uvedenému postupu nevyjádřili. 4. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 20. 7. 2018 soud zjistil, že [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dne 20. 7. 2018 smlouvu o úvěru, na základě které společnost poskytla žalovanému částku ve výši 3 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit tuto částku nejpozději do 19. 8. 2018. Ve smlouvě byla sjednána pro případ prodlení smluvní pokuta ve výši 0,1% denně z dlužné částky a poplatek ve výši 50 Kč za odeslání upomínky. Ve smlouvě žalovaný potvrdil, že peněžní prostředky v hotovosti převzal. 5. Z upomínky ze dne 29. 8. 2018, ze dne 19. 9. 2018 a ze dne 30. 9. 2018 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné splatné částky upomínala. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a její přílohy bylo zjištěno, že dne 9. 12. 2019 [právnická osoba] postoupila žalobkyni mimo jiné pohledávku za žalovaným ze smlouvy [číslo]. 7. Z oznámení ze dne 7. 1. 2020 soud rovněž zjistil, že [právnická osoba] oznámila žalovanému postoupení pohledávky ze smlouvy [číslo] žalobkyni. 8. Na základě shora popsaných skutkových zjištění soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dne 20. 7. 2018 smlouvu o úvěru, na základě které společnost poskytla žalovanému částku ve výši 3 000 Kč. Tuto žalovaný převzal. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky nejpozději do 19. 8. 2018. Ve smlouvě byla sjednána smluvní pokuta pro případ prodlení s úhradou částky a poplatek za odeslání upomínky. Žalovaný své povinnosti vrátit finanční prostředky nedostál. Pohledávka za žalovaným byla [právnická osoba] postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 9. 12. 2019 žalobkyni, přičemž skutečnost byla žalovanému oznámena. 9. Po právní stránce soud posoudil věc podle ustanovení § 2395 a násl. a § 2048 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 a na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně, a proto jí vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku v celkové výši 4 368 Kč, odpovídající jistině ve výši 3 000 Kč a sjednané smluvní pokutě ve výši 1 368 Kč. Stejně tak mu uložil povinnost zaplatit žalobkyni sjednané poplatky za odeslání upomínky v celkové výši 150 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně přenechala žalovanému peněžní prostředky a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit. Této povinnosti však žalovaný nedostál. Dluh na jistině tedy činí částku ve výši 3 000 Kč, na smluvní pokutě částku 1 368 Kč a na poplatcích částku 150 Kč. 10. Protože je žalovaný v prodlení se zaplacením peněžité pohledávky, má žalobkyně vedle práva na zaplacení pohledávky podle § 1970 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 právo na zaplacení úroku z prodlení, a soud jí tedy přiznal zákonné úroky z prodlení v rozsahu požadovaném žalobkyní (ode dne následujícího po účinnosti postoupení pohledávky), a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 11. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná. Přiznaná náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem zahrnujících odměnu advokáta za tři v řízení učiněné úkony, a to přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby, výzvu k plnění v celkové výši 600 Kč určené dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., tři režijní paušály po 100 Kč přiznané dle § 11, § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., a 21% DPH ve výši 189 Kč přiznanou dle § 137 odst. 3 o.s.ř. V daném případě se totiž jedná o občanské soudní řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. 12. Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalovanému zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). 13. Lhůty k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.