20 C 227/2021-30 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni shora ve výroku I a II uvedené plnění z titulu úhrady zákonného příspěvku nepojištěných za nepojištěné období od [datum] do [datum] (26 dní), když žalovaná jako vlastník či provozovatel (dle pojistných smluv) osobního automobilu s [registrační značka] neuzavřela v rozhodném období pojištění odpovědnosti z provozu uvedeného vozidla ([částka]), a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ([částka]). 2. Soud ve věci rozhodoval v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila a žalovaná se k výzvě soudu učiněné dle § 101 odst. 4 o. s. ř. k uvedenému postupu nevyjádřila, žaloba jí byla doručena na adresu trvalého bydliště (fikcí uplynutím 10 dnů od uložení oznámení), obálka byla následně vhozena do označené domovní schránky. Zaměstnavatel sdělil adresu na shodné ulici s číslem popisným 723, s ohledem na vhoz písemnosti na oficiálním trvalém bydlišti však soud neměl důvod k dodatečnému pátrání. Od novely občanského soudního řádu, provedené zákonem č. 7/2009 Sb., je adresát odpovědný za existenci adresy pro doručování a ochranu vlastních zájmů a je též povinen zajistit přijímání písemností na této adrese bez ohledu na to, zda se zde zdržuje. Je věcí adresáta, zda se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu doručování, kde je pro něho bezpečné, že mu bude zásilka doručena. Soud na zákonem stanovenou adresu doručuje povinně, i kdyby mu bylo známo, že na ní k předání a převzetí listiny nemůže dojít, a byť by se dozvěděl ze sdělení některého z účastníků či jiných osob nebo ze své úřední činnosti, kde se adresát fakticky zdržuje. Adresátu lze doručit i na jinou adresu, to však nemá vliv na povinnost soudu doručovat na povinnou adresu pro doručování. Omluvitelným důvodem, pro nějž by bylo možno vyslovit neúčinnost náhradního doručení, nemůže být skutečnost, že se fyzická osoba na adrese pro doručování trvale nezdržuje (usnesení Nejvyššího soudu ve sp. zn. 32 Cdo 80/2012). 3. Soud posoudil předložené listinné důkazy a tvrzení žalobkyně a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaná jako vlastník a provozovatel osobního automobilu (dle pojistných smluv za předchozí i následné období, žalovaná však v řízení těmto tvrzením nijak neodporovala) s [registrační značka] (dle [příjmení] pravděpodobně Škoda Fabia 1.4i) neuzavřela v tvrzené době (26 dnů) povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla. Výzvou ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky [částka], představující předmět tohoto řízení (bez úroku z prodlení). Žalovaná na výzvu žalobkyně nereagovala, a proto ji žalobkyně o zaplacení upomněla upomínkou ze dne [datum] a [datum], doručovaných v obou případech rovněž na platnou adresu trvalého bydliště žalované (k těmto údajům žalobkyně ze zákona přístup má, není však povinna a ani oprávněna pátrat v rozsahu, v jakém to může učinit soud). Žalovaná dne [datum] upomínku převzala do vlastních rukou. Dne [datum] zástupce žalobkyně odeslal žalované předžalobní upomínku ve smyslu § 142a o. s. ř. z téhož dne na shodnou adresu. 4. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce podle ustanovení (zejména § 1 odst. 2, § 4 a § 15) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a vyhlášky č. 205/1999 Sb., a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí vyhověl a žalované uložil, aby zaplatila žalobkyni plnění dle výroku I shora. Protože je žalovaná v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má žalobkyně vedle práva na zaplacení pohledávky podle § 1970 občanského zákoníku nárok na zaplacení úroku z prodlení a použitá sazba odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Důvod ke krácení příslušné sazby dle zdvihové kubatury motoru soud v případě tohoto vozidla neshledal. 5. Pokud se však týká úroku z prodlení z nákladů [částka], soud shledal žalobu z těchto důvodů nedůvodnou a výrokem II ji proto částečně zamítnul. Pokud se týká [částka] coby náhrady za mimosoudní uplatnění práva na zaplacení, jedná se ve smyslu § 513 občanského zákoníku o pouhé příslušenství pohledávky a její úročení úrokem z prodlení tak není přípustné. 6. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve sporu v převážné míře (nad 90 %) úspěšná, a proto jí soud přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Přiznaná náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a nákladů zastoupení zahrnujících odměnu advokáta ve výši [částka] (3 x [částka]) určenou dle § 14b odst. 1 bodu 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., tři režijní paušály po [částka] (za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu k plnění a podání žaloby) přiznané dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % DPH ve výši [částka] přiznanou dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalované zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). 7. O lhůtách k plnění soud v obou případech rozhodl dle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř., neboť se jedná o plnění, které má (oproti běžnému tržnímu pojistnému) významný sankční prvek. Žalovaná již nejméně jedné exekuci (pro relativně drobnou pohledávku – 62 EXE 3558/2021) čelí. Proto soud z důvodu patřičné ochrany žalované (před následky její vlastní nedbalosti) přiměřeně navýšil lhůty k plnění (fakticky se jedná o dvousplátkový splátkový kalendář), aby měla reálnou příležitost případně pohledávku uhradit před podáním důvodného návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce (což by tuto pohledávku zřejmě více než zdvojnásobilo). Pro jinou, delší lhůtu k plnění, či dokonce mírnější splátkový kalendář, nebyl shledán žádný zvláštní důvod. Žalovaná by měla nicméně postupovat v součinnosti s příslušnými soudními exekutory (případně hradit splátky z nezabavitelných částek svého příjmu, což výše splátky zřejmě umožňuje), aby se nedopouštěla trestných činů zvýhodnění věřitele či maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání (zatajením a spotřebováním disponibilního majetku). 8. Platební údaje žalovaný nalezne v části F) již dříve doručeného návrhu, soud však nezaručuje jejich aktuálnost (způsob splnění je ryze na dohodě účastníků a řízení a soud do něj nezasahuje).