20 C 262/2021-32 — Okresní soud v Teplicích

1. V souladu s § 157 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění. 2. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne [datum], zaplacení pojistného z pojistné smlouvy [číslo] (pojištění odpovědnosti za provoz vozidla Škoda Fabia, [registrační značka] [číslo], ve smyslu zákona č. 168/1999 Sb.) ze dne [datum] v rozsahu jak ve výroku I shora, a to za období nehrazení pojistného od [datum] do [datum], kdy pojištění pro nehrazení další splátky zaniklo. Smlouva měla být sjednána prostředky elektronické komunikace, přičemž žalovaná ke smlouvě přistoupil úhradou prvního (čtvrtletního) pojistného ([částka]). 3. Soud věc rozhodl postupem dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání, neboť žalobkyně s takovým postupem souhlasila předem a žalované soud zaslal výzvu k vyjádření se k případnému souhlasu s tímto postupem a připojil doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. pro případ, že zůstane pasivní. Jelikož žalovaná na výzvu ve stanovené lhůtě nereagovala, důsledkem je předpoklad jejího souhlasu s tímto postupem. Žalovaná v řízení zůstala pasivní, adresu pro doručování vedle své adresy trvalého pobytu ohlašovně nenahlásila a soud jinou ani nezjistil, návrh byl doručen na trvalé bydliště náhradním způsobem (obálka se soudu poté vrátila, neboť ji nebylo možno vhodit do schránky). Žalovaná nereagovala ani na emailovou zprávu. Ve vztahu k dané adrese dle zjištění soudu žalovaná přebírá invalidní důchod pro II. stupeň invalidity. Od novely občanského soudního řádu, provedené zákonem č. 7/2009 Sb., je adresát odpovědný za existenci adresy pro doručování a ochranu vlastních zájmů a je též povinen zajistit přijímání písemností na této adrese bez ohledu na to, zda se zde zdržuje. Je věcí adresáta, zda se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu doručování, kde je pro něho bezpečné, že mu bude zásilka doručena. Soud na zákonem stanovenou adresu doručuje povinně, i kdyby mu bylo známo, že na ní k předání a převzetí listiny nemůže dojít, a byť by se dozvěděl ze sdělení některého z účastníků či jiných osob nebo ze své úřední činnosti, kde se adresát fakticky zdržuje. Adresátu lze doručit i na jinou adresu, to však nemá vliv na povinnost soudu doručovat na povinnou adresu pro doručování. Omluvitelným důvodem, pro nějž by bylo možno vyslovit neúčinnost náhradního doručení, nemůže být skutečnost, že se fyzická osoba na adrese pro doručování trvale nezdržuje (usnesení Nejvyššího soudu ve sp. zn. 32 Cdo 80/2012). Obecně lze konstatovat, že nedosažitelnost žalovaných ze strany státních orgánů je - při existenci celé řady i bezplatných poraden, poskytujících alespoň hrubé, avšak užitečné informace o možnostech právní ochrany před žalobou - jednou z významných příčin, proč posléze žalovaní čelí "neočekávanému" vymáhání již pravomocných exekučních titulů (nález Ústavního soudu ve sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ze dne [datum]). 4. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Návrhem smlouvy č. l. 13 a pojistkou č. l. 19 žalobkyně prokázala závazek žalované hradit čtvrtletně [částka] na dobu neurčitou z důvodu pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla jak výše ([anonymizována dvě slova]). Žalovaná vystupuje jako pojistník a vlastníkem a provozovatelem je [jméno] [příjmení], bytem tamtéž (syn žalované). Žalobkyně prokázala upomínku i zánik pojistné smlouvy dopisem č. l. 20, resp. 21. Právní zástupce žalobkyně doložil dopisem (č. l. 22) vypracování i zaslání (č. l. 23) kvalifikované předžalobní výzvy ve smyslu § 142a o. s. ř. do dispoziční sféry žalované (na korespondenční adresu dle smlouvy). 5. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil následujícím způsobem. Účastníci platně sjednali pojistnou smlouvu ve smyslu zákona č. 168/1999 Sb., na kterou se podpůrně použijí ustanovení o pojištění dle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Z této vznikla žalované povinnost hradit sjednané pojistné vždy k prvnímu dni příslušného pojistného období, což učinila pouze v případě prvního pojistného (implicitně vyplývá ze skutkových tvrzení). Soud vychází ohledně údajů o výši nesplněného závazku ze skutkových tvrzení žalobního návrhu, neboť břemeno tvrzení a dokazování k případnému opaku v řízení tížilo procesně pasivní žalovanou (tzn. že uhradila více). Žalobě tak soud mohl vyhovět v plném rozsahu, včetně požadovaného úroku z prodlení, který odpovídá § 1970 tamtéž a sazba odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když počátek prodlení je zde ve prospěch žalované stanoven za období kratší, než mohlo být požadováno. 6. O nákladech řízení soud rozhoduje z úřední povinnosti. V daném případě byla žalobkyně v řízení zcela úspěšná, soud tedy dle procesního výsledku sporu v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. této přiznal k tíži žalované právo na úhradu veškerých účelně vynaložených nákladů řízení. Celková výše částky těchto nákladů pak sestává ze tří mimosmluvních odměn dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, po [částka] a tří paušálních částek náhrad hotových výdajů á [částka] ve smyslu § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, odpovídajících nákladům, spojeným s převzetím a přípravou věci, se zasláním kvalifikované předžalobní výzvy a s podáním žalobního návrhu. Jelikož je advokát plátcem DPH, přísluší mu tak dále navýšení, odpovídající aktuálně platné sazbě této daně ve výši 21 % z těchto všech částek. Dále je součástí náhrady hodnota zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka]. Náhrada nákladů řízení je však dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta jako celek. 7. O lhůtách k plnění soud v obou případech rozhodl dle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř., neboť rozsudek bude zřejmě třeba doručován náhradním způsobem a trvá nouzový stav. Je zřejmé, že ani případným obratem zahájeným exekučním řízením po nesplnění platební povinnosti po uplynutí krátké lhůty k plnění by žalobkyně zřejmě dřívějšího uspokojení své pohledávky nedosáhla. K ochraně zájmů žalobkyně soud stanovil sankci ztrátou výhody splátek pro případ, že žalovaná poskytnutého dobrodiní splátkovým kalendářem včas nevyužije. Proto soud z důvodu patřičné ochrany žalované na straně druhé poskytl přibližně tříměsíční splátkový kalendář, resp. přiměřeně navýšil lhůtu k plnění ohledně nákladového výroku (fakticky se jedná o„ nultou“ splátku), aby měla reálnou příležitost případně pohledávku uhradit před podáním důvodného návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce. Pro jinou, delší lhůtu k plnění, či dokonce mírnější splátkový kalendář, nebyl shledán žádný mimořádný důvod a sama žalovaná zůstala pasivní a neposkytla tedy soudu žádné argumenty, proč by měl být zájem žalované upřednostněn na úkor žalobkyně a jejího právního zástupce tím, že by soud poskytl lhůtu k plnění delší.