21 C 196/2021-30 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 7. 4. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni celkem částku 2 593 Kč s příslušenstvím, a to s odůvodněním, že nárok ve výši 1 993 Kč vznikl z titulu neuhrazeného pojistného za škodu způsobenou provozem vozidla tovární značky Ford [registrační značka], které byl žalovaný žalobkyni povinen platit podle pojistné smlouvy [číslo] částka 600 Kč představuje poplatek za odeslání upomínky upozorňující na zánik pojištění. Pojistná smlouva byla uzavřena mezi účastníky řízení dne 22. 4. 2020 na dobu neurčitou s pojistným ve výši 1 815 Kč za pojistné období, které bylo sjednáno kvartální. Žalovaný neuhradil pojistné za období od 22. 4. 2020 a byl žalobkyní k jeho úhradě vyzvána s upozorněním, že nedojde-li k úhradě pojistného ve stanovené lhůtě, pojistná smlouva zanikne. Žalovaný ve stanovené lhůtě pojistné neuhradil a ke dni 31. 7. 2020 došlo k zániku pojistné smlouvy. Žalovaný dluží žalobkyni na pojistném za období od 22. 4. 2020 do 31. 7. 2020 celkem částku 2 593 Kč, jejíž součástí jsou rovněž paušalizované náklady spojené s upomínáním a vymáháním dlužného pojistného. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. S ohledem na skutečnost, že věc bylo možné rozhodnout na základě listinných důkazů založených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ust. § 115a o. s. ř. vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, když žalobkyně souhlas s tímto postupem vyslovila již při podání žaloby. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaný k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (ust. § 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k výzvě ve stanovené sedmidenní lhůtě nevyjádřil, soud tedy rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise, aniž by ve věci nařizoval jednání. 4. Z předložených listin soud zjistil a dospěl k následujícím zjištěním o skutkovém stavu: 5. Žalobkyně jako pojistitel a žalovaný jako pojistník uzavřeli dne 22. 4. 2020 pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla tovární značky Ford, [registrační značka], které se žalobkyně z pozice pojistitele zavázala žalovanému poskytnout, a závazek žalovaného hradit žalobkyni pojistné v částce 7 260 Kč ročně, splatné ve čtvrtletních splátkách ve výši 1 815 Kč Počátek pojištění byl smlouvou sjednán na den 22. 4. 2020 ve 14:54 hodin. Pojistná smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Účastníci si smlouvou dále sjednali, že se jejich vzájemná práva a povinnosti řídí všeobecnými a doplňkovými pojistnými podmínkami vydanými žalobkyní. Žalovaný žalobkyni neuhradil pojistné již za první pojistné období od 22. 4. 2020 a byl k jeho úhradě žalobkyní vyzván dopisem ze dne 2. 6. 2020. Žalovaný dlužné pojistné ve stanovené lhůtě neuhradil a pojistná smlouva dnem 30. 7. 2020 zanikla, o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn žalobkyní oznámením ze dne 13. 8. 2020, a byl současně vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 2 293 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil a před podáním žaloby byl k její úhradě vyzván nejprve žalobkyní dopisem ze dne 10. 9. 2020 a posléze i právním zástupcem žalobkyně předžalobní upomínkou ze dne 27. 11. 2020, která mu byla zaslána doporučeně v den jejího vyhotovení. Z inkasní bilance pojistné smlouvy pak vyplývá, že žalovaný dluží žalobkyni na pojistném částku 1 815 Kč (za období od 22. 4. 2020 do 21. 7. 2020) a částku 178 Kč (za období od 22. 7. 2020 do 30. 7. 2020), částka dvakrát 300 Kč je účtována jako náklady vymáhání. Žalobkyně soudu rovněž předložila nikým nepodepsanou tabulku, která má obsahovat sazebník poplatků žalobkyně. 6. Po právní stránce byl žalobou uplatněný nárok soudem posouzen zejména podle ust. § 2758 a násl., ust. § 2048 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a dále podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. 7. Soud na základě předložených listinných důkazů, po právním posouzení věci, dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla s počátkem pojištění dne 22. 4. 2020 Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Žalovaný nesplnil svoji povinnost včas a řádně hradit žalobkyni pojistné, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázal, když žalobkyni nezaplatil řádně a ve sjednané výši pojistné již za první pojistné období od 22. 4. 2020 a neučinil tak ani přes písemnou upomínku žalobkyně. Pojištění zaniklo dnem 30. 7. 2020, o čemž byl žalovaný vyrozuměn. Vzhledem ke skutečnosti, že dluh má být splněn řádně a včas a žalovaný tak dosud neučinil, vyhověl soud částečně podané žalobě a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 993 Kč představující neuhrazenou část pojistného dle pojistné smlouvy [číslo] za období od 22. 4. 2020 do 30. 7. 2020. 8. Pokud se jedná o žalobkyní uplatněnou částku 600 Kč s příslušenstvím představující poplatky za zaslané upomínky k úhradě dlužného pojistného, soud v tomto rozsahu žalobě nevyhověl, a to s odkazem na nález Ústavního soudu ČR č. j. I. ÚS 3512/2011 ze dne 11. 11. 2013 Smluvní vztah žalobkyně a žalovaného založený pojistnou smlouvou [číslo] je vztahem ze spotřebitelské smlouvy ve smyslu ust. § 1810 a násl. občanského zákoníku, na který je třeba aplikovat principy spotřebitelské ochrany dle příslušných ustanovení soukromého práva. V souladu s těmito principy pak soud považuje žalobou uplatněný poplatek ve výši dvakrát 300 Kč za neplatně ujednaný, když ve své podstatě se jedná o smluvní pokutu, přičemž povinnost zaplatit smluvní pokutu je obsažena toliko v pojistných podmínkách žalobkyně (resp. vyplývá ze sazebníku, který zřejmě vyhotovila sama žalobkyně, a není podepsán žalovaným), nevyplývá ze smlouvy samotné, což je v rozporu právě i se závěrem Ústavního soudu ČR, který vyslovil ve shora uvedeném nálezu, kde mimo jiné uvádí, že obchodní podmínky nesmějí sloužit tomu, aby do nich v často nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a o kterých předpokládá, že pozornosti spotřebitele nejspíše uniknou (např. rozhodčí doložka či ujednání o smluvní pokutě); pokud tak i přesto dodavatel učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu. Z popsaných důvodů tedy soud žalobu co do částky 600 Kč s příslušenstvím zamítl. 9. Žalobkyni dále v souladu s ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, vzniklo právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni, kdy mělo být pojistné dle příslušného ustanovení pojistných podmínek uhrazeno. Žalobkyně se domáhala přiznání kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení z celkové dlužné částky za období od 1. 8. 2020 do 7. 4. 2021 a soud žalobě i zde částečně vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení za shora uvedené období, avšak vypočtený z částky dlužného pojistného, když je nepochybné, že v uvedeném období byl žalovaný v prodlení s úhradou již celé částky dlužného pojistného; ve zbývající části kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení pak soud žalobu ze shora popsaných důvodů zamítl. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná pouze částečně, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 799,30 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému dle ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. náleží odměna ve výši 300 Kč a náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání soudu ve věci samé) a dále daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 900 Kč částkou 189 Kč. Žalobkyně byla ve věci úspěšná v poměru 76,84 % a v poměru 23,16 % byl ve věci úspěšný žalovaný, soud tedy přiznal žalobkyni právo na poměrnou část náhrady nákladů řízení v rozsahu 53,68 % k celkové částce nákladů řízení, tj. v částce 799,30 Kč. 11. K použití ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. pro stanovení výše odměny a náhrady hotových výdajů právního zástupce žalobkyně pak soud dále uvádí, že z lustrace v rejstříku zdejšího soudu bylo zjištěno a soud dospěl k závěru, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru, kdy skutková tvrzení jsou obdobná jako v dalších sporech vedených u zdejšího soudu, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. 12. Žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). 13. Lhůty k plnění uložených povinností soud stanovil podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.