21 C 219/2021-58 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 27. 5. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 3 227,29 Kč s příslušenstvím, a to s odůvodněním, že se jedná o nepovolený debetní zůstatek, který vznikl na účtu žalovaného vedeném právní předchůdkyní žalobkyně. [právnická osoba], uzavřela se žalovaným dne 6. 9. 2019 smlouvu o účtu, na základě kterých byl žalovanému zřízen sporožirový účet. Na účtu žalovaného vznikl nepovolený debetní zůstatek ve výši 3 227,29 Kč a žalovanému vznikla povinnost tento nepovolený debetní zůstatek vyrovnat s tím, že do jeho zaplacení byl povinen hradit zákonné úroky z prodlení. Žalovaný přes upomínky právní předchůdkyně žalobkyně ničeho neuhradil a dne 1. 3. 2020 byla tak pohledávka převedena na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. Pohledávku za žalovaným z uvedené smlouvy postoupila [právnická osoba], žalobkyni s účinností ke dni 1. 2. 2021, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2021. Ke dni postoupení pohledávky činila celková dlužná částka 3 590,87 Kč, přičemž tato částka představovala jistinu ve výši 3 227,29 Kč a ke dni 1. 2. 2021 kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 363,58 Kč. Žalovaný na dlužnou částku přes opakované výzvy do dne podání žaloby ničeho neuhradil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů založených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ust. § 115a o. s. ř. vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, když žalobkyně souhlas s tímto postupem vyslovila již při podání žaloby. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaný k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (ust. § 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k výzvě ve stanovené sedmidenní lhůtě nevyjádřil, soud tedy rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise, aniž by ve věci nařizoval jednání. Z předložených listin soud zjistil a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: [právnická osoba], uzavřela se žalovaným dne 6. 9. 2019 rámcovou smlouvu o finančních službách, na základě které se zavázala žalovanému zřídit a vést běžný korunový účet. [jméno] za vedení účtu a další služby byly sjednány odkazem na ceník [právnická osoba] Z přílohy ke smlouvě vyplývá, že žalovanému byla poskytnuta k účtu i debetní karty. Z výpisů z účtů žalovaného je zřejmé, že již od založení účtu na něm byl evidován záporný zůstatek, který v čase narůstal až na částku 3 227,29 Kč ke dni 29. 2. 2020, když žalovanému byly bankou účtovány poplatky související s účtem (poplatek zaslání [příjmení] ke kartě, poplatky za celkem 54 dotazů na zůstatek na účtu v bankomatu v období od 1. 10. 2019 do 6. 2. 2020, cena za vedení účtu). Za období od 6. 9. 2019 do 29. 2. 2020 vložil žalovaný na účet pouze částku 300 Kč, z účtu pak kromě již uvedených poplatků byly provedeny úhrady na exekuci a dle popisu plateb bylo platební kartou hrazeno jízdné dopravním podnikům. Dopisem ze dne 3. 3. 2020 sdělila [právnická osoba], žalovanému, že vzhledem ke skutečnosti, že dosud nedošlo přes opakované upomínky k vyrovnání nepovoleného debetního zůstatku na účtu, byla pohledávka převedena na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků, smlouva byla ukončena a [právnická osoba], odstupuje i od smlouvy o vydávání a používání debetních karet. Žalovaný byl současně vyzván k úhradě částky 3 589,72 Kč, tj. nepovoleného přečerpání ve výši 3 227,29 Kč a úroků ve výši 62,43 Kč, s upozorněním na možné soudní vymáhání dluhu; výzva byla žalovanému zaslána doporučeně na adresu jeho bydliště dne 4. 3. 2020. Pohledávka za žalovaným z uvedené smlouvy o vedení účtu byla [právnická osoba], ke dni 1. 2. 2021 postoupena žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 1. 2021, včetně jejích příloh, kterou je i potvrzení o zaplacení kupní ceny a soupis postupovaných pohledávek obsahující mimo jiné pohledávku za žalovaným. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno [právnická osoba], dopisem ze dne 19. 2. 2021, který byl odeslán v den jeho vyhotovení, a předžalobní upomínkou právního zástupce žalobkyně ze dne 4. 3. 2021 byl žalovaný před podáním žaloby opětovně vyzván k úhradě dlužné částky. Po právní stránce posoudil soud věc zejména podle ust. § 2662 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Na základě skutkových zjištění, po právním posouzení věci, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Právní předchůdkyně žalobkyně vedla pro žalovaného účet, k němuž žalovanému poskytla i debetní kartu. Žalovaný prováděl kartou platby, rovněž uhradil částky na exekuci, ač pro to nebyl na účtu dostatek peněžních prostředků. [právnická osoba], poplatky související s vedením účtu a na jeho účtu tak vznikl nepovolený debetní zůstatek ve výši 3 227,29 Kč [právnická osoba], pohledávku za žalovaným postoupila žalobkyni a tato je tedy ve sporu aktivně legitimována. Po zhodnocení všech uvedených skutečností, s ohledem na to, že závazek má být splněn včas a řádně a žalovaný svůj závazek dosud nesplnil, uložil mu tedy soud povinnost žalobkyni částku 3 227,29 Kč zaplatit. Soud shledal s odkazem na ust. § 1970 občanského zákoníku žalobu důvodnou i v části týkající se žalobkyní uplatněného příslušenství, tj. zákonného úroku z prodlení. Žalobkyně se za dobu do postoupení pohledávky (tj. do 1. 2. 2021) domáhala přiznání zákonného úroku z prodlení v kapitalizované výši 363,58 Kč a od 2. 2. 2021 se domáhala přiznání úroku z prodlení ve výši stanovené v souladu s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z nesplacené jistiny. Soud shledal tento nárok oprávněným a žalobě i v části uplatněného příslušenství vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému dle ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. náleží odměna ve výši 200 Kč a náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení a písemné podání ve věci samé) a daň z přidané hodnoty v sazbě 21% stanovená ze základu ve výši 600 Kč částkou 126 Kč. K použití ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. pro stanovení výše odměny a náhrady hotových výdajů právního zástupce žalobkyně pak soud uvádí, že lustrací v rejstříku zdejšího soudu bylo zjištěno, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru, kdy skutková tvrzení byla v této fázi řízení obdobná jako v dalších sporech vedených u zdejšího soudu, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Pro úplnost soud uvádí, že nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v souvislosti s jedním úkonem právní služby, a to za předžalobní upomínku zaslanou žalovanému právním zástupcem žalobkyně. Z obsahu spisu totiž vyplývá, že žalovaný byl již před touto upomínkou právního zástupce žalobkyně k úhradě dluhu vyzván žalobkyní, přičemž tato výzva splňovala všechny náležitosti ust. § 142a o. s. ř. Další obsahově shodnou výzvu se tak soud nepovažuje za potřebnou k účelnému uplatňování práva a náhradu nákladu řízení v souvislosti s tímto jedním úkonem právního zástupce žalobkyni nepřiznal. Žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Lhůty k plnění uložených povinností pak soud stanovil podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.