21 C 241/2021-27 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 28. 5. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni celkem částku 1 524 Kč s příslušenstvím s následujícím odůvodněním. Žalovaný dne 28. 3. 2021 cestoval [anonymizováno] – linkou 12 veřejné hromadné dopravy provozované žalobkyní a uzavřel s ní tak smlouvu o přepravě osob. Na výzvu žalobkyně při provedené přepravní kontrole se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem a neuhradil tak stanovené jízdné. Žalovaný byl kontrolorem na místě kontroly vyzván k zaplacení jízdného ve výši 24 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč, což neučinil. Žalovaný dluh neuhradil ani na základě předžalobní výzvy právního zástupce žalobkyně k úhradě dlužné částky, která mu byla zaslána dne 17. 5. 2021. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů založených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když žalobkyně tento souhlas vyslovila již při podání žaloby. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaný k této výzvě, bude mít za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k výzvě ve stanovené sedmidenní lhůtě nevyjádřil, soud tedy ve smyslu ust. § 115a o. s. ř. rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise, aniž by ve věci nařizoval jednání. 4. Z předložených listin soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: 5. Žalovaný se dne 28. 3. 2021 přepravoval prostředkem veřejné hromadné dopravy provozovaným žalobkyní na lince č. 12 a v uvedený den v 10:14 hodin byl v tomto dopravním prostředku kontrolován dopravcem pověřenou osobou, jak vyplývá ze zápisu o provedené přepravní kontrole. Při kontrole se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem a byl vyzván k zaplacení jízdného ve výši 24 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Informace pro cestující obsahuje výňatek z Přepravního řádu žalobkyně a Smluvních přepravních podmínek žalobkyně o výši přirážky k jízdnému, její splatnosti, pokladních hodinách žalobkyně k úhradě dlužných částek a další informace. Z Tarifu [anonymizováno] integrované dopravy je zřejmé, že cena základní plnocenné přestupní jízdenky v pásmu [obec] činí 24 Kč. Z Tarifu vyplývá, že cestující, který se nemůže prokázat platným jízdním dokladem, zaplatí jízdné a přirážku 1500 Kč, přičemž je zde stanovena i splatnost přirážky k jízdnému, včetně možnosti snížení výše přirážky. Povinnost cestujícího nastoupit přepravu pouze s platným jízdním dokladem, povinnost zaplatit přirážku k jízdnému, neučiní-li tak, i splatnost přirážky k jízdnímu vyplývá rovněž ze Smluvních přepravních podmínek [anonymizováno] integrované dopravy. Z výzvy ze dne 17. 5. 2021 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván právním zástupcem žalobkyně k úhradě dlužné částky v celkové výši 1 887 Kč, tj. jízdného ve výši 24 Kč, přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč a odměny a nákladů advokáta na odeslání upomínky ve výši 363 Kč, a to nejpozději do sedmi dnů od odeslání výzvy. Výzva byla žalovanému odeslána v den jejího vyhotovení. 6. Po právní stránce posoudil soud věc podle ust. § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 s tím, že podrobnější úprava osobní přepravy pro danou věc je stanovena zákonem č. 266/1994 Sb., o dráhách, v platném znění, vyhláškou č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční dopravu, a smluvními přepravními podmínkami žalobkyně. 7. Soud po provedeném dokazování a právní posouzení dospěl k závěru, že žalovaný použil dne 28. 3. 2021 k dopravě po [obec] prostředek veřejné hromadné dopravy provozované žalobkyní, čímž se žalobkyní konkludentně uzavřel smlouvu o přepravě. Na výzvu oprávněné osoby se žalovaný při provedené kontrole neprokázal platným jízdním dokladem, ačkoliv je povinností cestujícího po celou dobu trvání přepravy (pobytu v přepravním prostoru) platný jízdní doklad u sebe mít a při kontrole pověřenou osobou dopravce se jím prokázat. Žalovaný nezaplatil jízdné dle tarifu ani přirážku k jízdnému, jejíž úhrada byla v souladu se zákonem a přepravními podmínkami žalobkyní požadována, a dluží žalobkyni z tohoto titulu jízdné ve výši 24 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Vzhledem k tomu, že dluh má být splněn řádně a včas, a žalovaný tak dosud neučinil, uložil tedy soud žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni celkem částku 1 524 Kč. 8. Žalobkyni v souladu s ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, vzniklo právo požadovat po žalovaném rovněž zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že žalovaný je v prodlení s úhradou jízdného a přirážky k jízdnému, a žalobkyně se domáhala přiznání zákonného úroku z prodlení z těchto částek ode dne 29. 3. 2021 do zaplacení, soud i v této části shledal uplatněný nárok oprávněným a žalobě i v části uplatněného příslušenství vyhověl. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení v celkové částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému dle ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. náleží odměna ve výši 200 Kč a náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění a písemné podání soudu ve věci samé), a daň z přidané hodnoty v sazbě 21% stanovená ze základu ve výši 900 Kč částkou 189 Kč. K použití ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. pro stanovení výše odměny a náhrady hotových výdajů právního zástupce žalobkyně pak soud uvádí, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru, kdy skutková tvrzení jsou obdobná jako v dalších sporech vedených u zdejšího soudu, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. 10. Žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, proto soud uložil žalovanému zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). 11. Lhůty k plnění uložených povinností soud stanovil podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.