21 C 250/2020-45 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 16. 7. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni celkem částku 3 085 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 163 Kč za období od 6. 1. 2020 do 16. 7. 2020 s následujícím odůvodněním. Žalovaný uzavřel dne 6. 5. 2019 se žalobkyní pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo FLEXI životní pojištění. Pojistné bylo sjednáno ve výši 540 Kč pro pojistné období, které bylo měsíční, a první pojistné bylo splatné v první den příslušného pojistného období. Pojistná smlouva zanikla ke dni 2. 12. 2019 z důvodu neplacení pojistného. Dlužné období, za které pojistné nebylo hrazeno, je od 1. 7. 2019 do 2. 12. 2019. Pohledávky za žalovaným je pak stanovena pro žalovaného výhodnějším způsobem jako tzv. akumulovaný dluh. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu, tento dosud nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ve věci bylo nařízeno jednání na den 16. 2. 2021. Žalobkyně ani žalovaný, ač řádně předvoláni, se k jednání nedostavili. Žalobkyně svou neúčast u jednání omluvila a souhlasila s rozhodnutím v její nepřítomnosti, žalovaný se nedostavil bez omluvy, za splnění podmínek ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. tedy soud jednal v nepřítomnosti účastníků. 4. Soud ve věci provedl důkaz listinami, které v řízení předložila žalobkyně, když žalovaný zůstal v řízení nečinný, a z provedeného dokazování zjistil následující skutkový stav: 5. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 6. 5. 2019 dle nabídky [číslo] pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo životní pojištění žalovaného (pojistka [číslo]). Pojistné mělo být hrazeno měsíčně v částce 540 Kč, vždy nejpozději k 1. dni každého měsíce roku. Počátek pojištění byl sjednán na den 1. 6. 2019 a pojištění bylo sjednáno do věku 75 let pojištěného (žalovaného). Žalovaný nehradil řádně sjednané pojistné, když nezaplatil pojistné za období od 1. 7. 2019, proto byl žalobkyní upomínkou ze dne 8. 10. 2019 vyzván k úhradě dlužného pojistného ve výši 1 620 Kč a současně byl upozorněn, že nebude-li dlužné pojistné ve stanovené lhůtě do 2. 12. 2019 uhrazeno, pojištění uplynutím této lhůty zanikne; dle předložené dodejky byla upomínka zaslána žalovanému doporučeně na adresu jeho bydliště a dne 30. 10. 2019 byla vrácena zpět žalobkyni, neboť si jí žalovaný nevyzvedl. Pojištění zaniklo z důvodu nezaplacení pojistného dnem 2. 12. 2019, o čemž byl žalovaný informován dopisem žalobkyně ze dne 12. 12. 2019, jehož přílohou bylo vyúčtování pojistné smlouvy [číslo]. Z vyúčtování je zřejmé, že dlužná částka byla vyčíslena celkem na 3 085 Kč, přičemž z této částky dlužné pojistné za období od 1. 7. 2019 do 2. 12. 2019 včetně bylo vyčísleno částkou 2 735 Kč, částka 350 Kč představovala poplatek za předčasné ukončení pojistné smlouvy. Předžalobní výzvou právní zástupkyně žalobkyně ze dne 30. 4. 2020 byl žalovaný vyzván k úhradě částky 3 085 Kč představující nezaplacené pojistné z pojistné smlouvy [číslo]; upomínka byla žalovanému dle předloženého podacího archu zaslána doporučeně v den jejího vyhotovení. 6. Po právní stránce byl žalobou uplatněný nárok soudem posouzen jako nárok na peněžité plnění ve formě nezaplaceného pojistného, které měl žalovaný jako pojistník uhradit na základě smlouvy a ust. § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 7. V dané věci soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena pojistná smlouva, jejímž předmětem bylo životní pojištění, s pojistným splatným měsíčně. Žalovaný se zavázal pojistnou smlouvou hradit žalobkyni řádně a včas sjednané pojistné, svému závazku však nedostál a pojistná smlouva pro neplacení pojistného zanikla. Žalovanému vznikla povinnost zaplatit žalobkyni pojistné za dobu trvání pojištění, kdy dluh na pojistném za uvedené období 1. 7. 2019 do 2. 12. 2019 včetně činí 2 735 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že dluh má být splněn řádně a včas, a žalovaný tak dosud neučinil, uložil mu tedy soud povinnost žalobkyni částku 2 735 Kč zaplatit. 8. Žalobkyni dále dle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, vzniklo právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení z částky dlužného pojistného ve výši uvedené v ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni, kdy mělo být pojistné dle příslušného ustanovení pojistných podmínek uhrazeno. Žalobkyně svůj požadavek na zaplacení zákonného úroku z prodlení omezila obdobím od 6. 1. 2020 do 16. 7. 2020, přičemž je zcela nepochybné, že tento požadavek žalobkyně je (ve vztahu k úroku z prodlení z dlužného pojistného) oprávněný, neboť v uvedené období byl žalovaný v prodlení s úhradou již celé dlužné částky pojistného. Za uvedené období pak činí kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení částku 142,20 Kč, když tento soud vypočetl z částky dlužného pojistného 2 735 Kč, a tuto částku kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení tedy soud uložil žalovanému uhradit. 9. Soud žalobu zamítl v části, kterou se žalobkyně domáhala přiznání částky 350 Kč s příslušenstvím z této částky za období v žalobě vymezené. Žalobkyně tvrdila, že celá žalovaná částka 3 085 Kč představuje dlužné pojistné, z provedeného dokazování (zejména z listiny označené jako vyúčtování dlužného pojistného) však bylo zjištěno, že částka 350 Kč byla žalovanému vyúčtována jako poplatek za předčasné ukončení smlouvy. Žalobkyně k takovému poplatku v žalobě ničeho netvrdila, neoznačila důkazy k prokázání sjednání poplatku se žalovaným, a k nařízenému jednání se nedostavila. Soud byl připraven poskytnout žalobkyni při jednání poučení ve smyslu ust. § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř. o povinnosti tvrzení a označení důkazů k prokázání sporných tvrzení, s poučením o následcích této výzvy, žalobkyně se však k nařízenému jednání nedostavila a sama se tak o možnost poučení připravila. Z uvedeného důvodu tedy soud žalobu co do částky 350 Kč zamítl a nepřiznal žalobkyni ani kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z této částky za období od 6. 1. 2020 do 16. 7. 2020. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení neúspěšná v poměrně nepatrné části, právo na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému dle ust. § 14 b vyhlášky č. 177/1996 Sb. náleží odměna ve výši 200 Kč a náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, písemné podání soudu ve věci samé) a dále daň z přidané hodnoty v sazbě 21% stanovená ze základu ve výši 900 Kč částkou 189 Kč. K použití ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. pro stanovení výše odměny a náhrady hotových výdajů právního zástupce žalobkyně pak soud uvádí, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru, kdy skutková tvrzení jsou obdobná jako v dalších sporech vedených u zdejšího soudu, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. 11. Žalobkyně byla v řízení zastupována advokátkou, proto soud uložil žalovanému zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). 12. Lhůty k plnění uložených povinností soud stanovil podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.