21 C 289/2020-32 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 23. 9. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni celkem částku 4 122 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že uvedená částka představuje nesplacený úvěr, který žalovanému poskytla právní předchůdkyně žalobkyně. Žalovaný uzavřel dne 10. 10. 2018 s právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba], smlouvu o úvěru. Na základě smlouvy poskytla tato společnost žalovanému úvěr ve výši 3 000 Kč, kdy tuto částku převzal žalovaný v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit částku 3 000 Kč s příslušenstvím nejpozději do 9. 11. 2018. Žalovaný sjednanou částku neuhradil řádně a včas, čímž mu vznikla povinnost zaplatit [právnická osoba] smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení, a rovněž povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním dle Sazebníku. Částka paušální náhrady výdajů spojených s upomínáním činí 50 Kč za každý upomínací dopis a celkem je tak požadována částka 100 Kč. Celkovou pohledávku za žalovaným ve výši 4 270 Kč, skládající se z nesplacené jistiny ve výši 3 000 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 1 170 Kč a neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 100 Kč, postoupila [právnická osoba] žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 9. 12. 2019 s účinností ke dni 12. 12. 2019. Žalované bylo postoupení pohledávky oznámeno a byla vyzvána k plnění, ničeho však neuhradila. Žalobkyně se domáhá touto žalobou úhrady nesplacené jistiny ve výši 3 000 Kč, smluvní pokuty v revidované výši 1 122 Kč za období od prvního dne prodlení žalovaného, tj. od 10. 11. 2018 do 19. 11. 2019, nákladů upomínání ve výši 100 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 276,66 Kč za období od 10. 11. 2018 do 19. 11. 2019 z dlužné jistiny a zákonného úroku z prodlení z částky dlužné jistiny za období od 13. 12. 2019 do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů založených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když žalobkyně souhlas s tímto postupem vyjádřila již při podání žaloby. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaný k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k výzvě ve stanovené sedmidenní lhůtě nevyjádřil, soud tedy ve smyslu ust. § 115a o. s. ř. rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise, aniž by ve věci nařizoval jednání. 4. Z předložených listin dospěl k následujícím zjištěním o skutkovém stavu: Žalovaný jako klient uzavřel dne 10. 10. 2018 se [právnická osoba] (věřitelem) smlouvu o úvěru [číslo] na základě které se tato společnost zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 3 000 Kč a žalovaný se zavázal této společnosti částku 3 000 Kč vrátit ve lhůtě 15 dnů ode dne jejího poskytnutí. Ve smlouvě je dále uvedena povinnost klienta zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení a paušální poplatek ve výši 50 Kč za každou upomínku. Podpisem uvedené smlouvy žalovaný současně potvrdil, že jako čerpání úvěru převzal v hotovosti dne 10. 10. 2018 částku 3 000 Kč. Žalovaný byl upomínkami ze dne 8. 11. 2018 a 25. 11. 2018 vyzýván [právnická osoba] postupně k úhradě částky 3 089 Kč (tj. jistina, smluvní pokuta a poplatek za upomínku), poté částky 3 190 Kč (tj. jistina, smluvní pokuta a poplatky za upomínku). Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 7. 1. 2020 pak soud zjistil, že [právnická osoba] oznámila žalovanému postoupení pohledávky a změnu v osobě věřitele ze smlouvy o půjčce [číslo] vyzvala ho k úhradě celkem částky 4 270 Kč na účet nového věřitele (žalobkyně). Uvedené oznámení bylo dle poštovního podacího archu žalovanému zasláno doporučeně dne 8. 1. 2020. Před podáním žaloby byla žalovaný vyzván k úhradě částky 4 270 Kč s příslušenstvím vyplývající ze smlouvy [číslo] nejpozději do 15. 9. 2020 právním zástupcem žalobkyně, a to výzvou před podáním žaloby ze dne 7. 9. 2020; předžalobní výzva byla žalovanému zaslána doporučeně dne 7. 9. 2020, jak vyplývá z poštovního podacího archu. 5. Po právní stránce posoudil soud věc zejména podle ust. § 2390 a násl., ust. § 2048, ust. § 1879 a ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 6. Po zhodnocení všech důkazů a právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o zápůjčce ve smyslu ust. § 2390 občanského zákoníku. Právní předchůdkyně žalobkyně svou povinnost ze smlouvy splnila a poskytla žalovanému částku 3 000 Kč, žalovaný však své povinnosti vrátit právní předchůdkyni žalobkyně půjčenou částku nedostál a dostal se do prodlení. Právní předchůdkyně žalobkyně vyzývala žalovaného ke splnění jeho povinnosti a v souladu s uzavřenou smlouvou jí vznikl nárok na zaplacení částky 50 Kč za každou zaslanou upomínku. Rovněž právní předchůdkyni žalobkyně vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty, který byla pro případ prodlení žalovaného sjednána ve smlouvě, tj. ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny. Žalobkyně touto žalobou uplatila k zaplacení částku smluvní pokuty ve výši 1 122 Kč za období od 10. 11. 2018 do 19. 11. 2019. Aktivně legitimovanou k uplatňování nároků ze smlouvy o zápůjčce je v projednávané věci žalobkyně, když pohledávka za žalovaným na ní přešla na základě ujednání smlouvy o postoupení pohledávek a žalovanému bylo postoupení pohledávky řádně oznámeno. Po zhodnocení všech uvedených skutečností a vzhledem k tomu, že dluh má být plněn řádně a včas, a žalovaný ho dosud nesplnil, uložil mu tedy soud povinnost zaplatit žalobkyni částku 4 122 Kč představující dosud nevrácenou jistinu zápůjčky ve výši 3 000 Kč a smluvní pokutu v žalobkyní uplatněné výši 1 122 Kč, a dále částku 100 Kč představující dva poplatky za zaslané upomínky. 7. Soud dále shledal žalobu důvodnou i v části uplatněného zákonného úroku z prodlení. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou, jak je již uvedeno shora, přičemž žalobkyně se domáhala přiznání zákonného úroku z prodlení z částky dlužné jistiny do dne 19. 11. 2019 v kapitalizované výši 276,66 Kč a ode dne 13. 12. 2019 ve výši stanovené v souladu s ust. § 2 nařízení č. 351/2013 Sb., a soud tedy i v této části žalobě vyhověl. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení v celkové částce 1 368 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému dle ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. náleží odměna ve výši 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání soudu ve věci samé), odměna ve výši 100 Kč za jeden úkon právní služby (jednoduchá předžalobní výzva k plnění), dále náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby a daň z přidané hodnoty v sazbě 21% stanovená ze základu ve výši 800 Kč částkou 168 Kč. K použití ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. pro stanovení výše odměny a náhrady hotových výdajů právního zástupce žalobkyně pak soud uvádí, že z lustrace provedené v rejstříku zdejšího soudu je zřejmé, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru, kdy skutková tvrzení jsou obdobná jako v dalších sporech vedených u zdejšího soudu, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. 9. Žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). 10. Lhůty k plnění uložených povinností soud stanovil podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když pro stanovení delší lhůty k plnění či uložení povinnosti plnění ve splátkách nebyly splněny podmínky.