21 C 305/2020-36 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 23. 9. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni celkem částku 9 865 Kč s příslušenstvím, a to s odůvodněním, že tato částka představuje nesplacenou zápůjčku, kterou žalované poskytla právní předchůdkyně žalobkyně, a sjednanou smluvní pokutu. [právnická osoba] uzavřela se žalovanou dne 19. 9. 2018 smlouvu o úvěru [číslo] na základě které tato společnost žalované v den uzavření smlouvy poskytla v hotovosti částku 8 000 Kč. Ve smlouvě se žalovaná zavázala vrátit [právnická osoba] celkem částku 8 000 Kč s příslušenstvím nejpozději do 19. 10. 2018. Žalovaná sjednanou částku neuhradila řádně a včas, tím jí vznikla povinnost zaplatit [právnická osoba] smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení. Žalobkyně se touto žalobou domáhá úhrady smluvní pokuty ve výši 2 765 Kč za období od 20. 10. 2018 do 19. 11. 2019 z částky nesplacené jistiny ve výši 7 000 Kč. Dále žalobkyně nárokuje zaplacení částky 100 Kč jako paušální náhrady za zaslané upomínky. Pohledávka za žalovanou z uvedené smlouvy byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 9. 12. 2019 postoupena žalobkyni s účinností ke dni 12. 12. 2019. Žalované bylo postoupení pohledávky oznámeno dopisem ze dne 7. 1. 2020. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů založených ve spise, vyzval soud žalovanou, aby se ve smyslu ust. § 115a o. s. ř. vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, když žalobkyně souhlas s tímto postupem vyjádřila již při podání žaloby. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaná k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (ust. § 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaná se k výzvě ve stanovené sedmidenní lhůtě nevyjádřila, soud tedy rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise, aniž by ve věci nařizoval jednání. 4. Z předložených listin soud zjistil a dospěl k následujícím zjištěním o skutkovém stavu: 5. Ze Smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 19. 9. 2018 vyplývá, že tato byla uzavřena mezi žalovanou a [právnická osoba] a na základě této smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 8 000 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy stvrdila, že částku 8 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy převzala. Úvěr byl sjednán jako bezúročný a žalovaná se zavázala [právnická osoba] částku 8 000 Kč vrátit ve lhůtě 30 dnů ode dne jejího poskytnutí. Smluvní strany se dále dohodly, že v případě porušení povinnosti klienta (žalované) zaplatit jakoukoliv část závazku dle této smlouvy řádně a včas, je klient povinen zaplatit společnosti úrok z prodlení v zákonné výši, smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení a paušální poplatek ve výši 1 200 Kč za první upomínku po 45 dnech, 500 Kč za upomínku po 120 dnech, 800 Kč za upomínku po 210 dnech a 50 Kč za další upomínku. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 9. 12. 2019 soud zjistil, že tato smlouva byla uzavřena mezi [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem a jejím předmětem je postoupení pohledávek [právnická osoba] za dlužníky uvedenými v příloze [číslo] smlouvy postupníkovi. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno písemně dopisem ze dne 7. 1. 2020, který byl odeslán dne 8. 1. 2020. Před podáním žaloby byla žalovaná právním zástupcem žalobkyně vyzvána dopisem ze dne 7. 9. 2020 k úhradě dlužné částky ve výši 7 000 Kč s příslušenstvím vyplývající ze smlouvy [číslo] uzavřené se [právnická osoba] nejpozději do 15. 9. 2020 s upozorněním, že nedojde-li k úhradě, bude podána žaloba o zaplacení předmětné částky; výzva byla žalované zaslána doporučeně dne 27. 2. 2019. 6. Po právní stránce posoudil soud věc zejména podle ust. § 2395 a násl., ust. § 2048 a ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (dále jen občanský zákoník). 7. Po provedeném dokazování a právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně svou povinnost ze smlouvy splnila a poskytla žalované částku 8 000 Kč, žalovaná však své povinnosti vrátit právní předchůdkyni žalobkyně půjčenou částku ve stanovené lhůtě nedostála a dostala se do prodlení. Právní předchůdkyně žalobkyně vyčíslila dluh žalované ke dni postoupení pohledávky částkou 7 000 Kč bez zákonného úroku z prodlení a smluvní pokuty. Aktivně legitimovanou k uplatňování nároků ze smlouvy o úvěru je v projednávané věci žalobkyně, když pohledávka za žalovanou na ní přešla na základě ujednání smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 9. 12. 2019. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno právní předchůdkyní žalobkyně. Žalobkyně touto žalobou dále uplatila k zaplacení smluvní pokutu ve výši 2 765 Kč za období od 20. 10. 2018 do 19. 11. 2019, přičemž smluvní pokuta a podmínky jejího uplatnění byly mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou smluvně sjednány. Rovněž byly ve smlouvě sjednány i poplatky za upomínky. Zákonný úrok z prodlení žalobkyně za období od 20. 10. 2018 do 19. 11. 2019 kapitalizovala částkou 681,78 Kč. Po zhodnocení všech uvedených skutečností a vzhledem k tomu, že dluh má být plněn řádně a včas, a žalovaná ho dosud nesplnila, uložil jí tedy soud povinnost zaplatit žalobkyni částku 9 865 Kč představující dosud nevrácenou část jistiny úvěru ve výši 7 000 Kč, poplatky za upomínky ve výši 100 Kč a smluvní pokutu ve výši 2 765 Kč. 8. Soud dále s odkazem na ust. § 1970 občanského zákoníku shledal žalobu důvodnou i v části uplatněného zákonného úroku z prodlení. Žalovaná se dostala dnem 20. 1. 2018 do prodlení s úhradou poskytnutého úvěru. Žalobkyně se domáhala přiznání zákonného úroku z prodlení z částky dlužné jistiny do dne 19. 11. 2019 v kapitalizované výši 681,78 Kč a ode dne 20. 11. 2019 ve výši stanovené v souladu s ust. § 2 nařízení č. 351/2013 Sb., a soud tedy i v této části žalobě vyhověl. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení v celkové částce 1 368 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému dle ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. náleží odměna ve výši 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání soudu ve věci samé), odměna ve výši 100 Kč za jeden úkon právní služby (jednoduchá předžalobní výzva k plnění), dále náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby a daň z přidané hodnoty v sazbě 21% stanovená ze základu ve výši 800 Kč částkou 168 Kč. K použití ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. pro stanovení výše odměny a náhrady hotových výdajů právního zástupce žalobkyně pak soud uvádí, že z lustrace provedené v rejstříku zdejšího soudu je zřejmé, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru, kdy skutková tvrzení jsou obdobná jako v dalších sporech vedených u zdejšího soudu, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. 10. Žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, proto soud uložil žalované povinnost zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). 11. Lhůty k plnění uložených povinností soud stanovil podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když pro stanovení delší lhůty k plnění či uložení povinnosti plnění ve splátkách nebyly splněny podmínky.