21 C 60/2021-74 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 29. 12. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni celkem částku 2 322,12 Kč, a to s odůvodněním, že uvedená částka představuje jednak nezaplacenou cenu pronájmu přijímacích zařízení, které měl žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně v pronájmu a smluvní pokutu za nevrácení těchto zařízení. Žalovaný uzavřel dne 14. 9. 2016 se společností [právnická osoba], Smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo]. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně a ceník. Na základě uzavřené smlouvy bylo žalovanému za účelem využívání veřejně dostupných služeb elektronických komunikací zapůjčeno přijímací zařízení MODEM COMPAL [anonymizována čtyři slova], které měl žalovaný vrátit právní předchůdkyni žalobkyně ve lhůtě 14 dnů od ukončení smluvního vztahu. Převzetí zařízení žalovaný stvrdil na zakázkovém listě ze dne 16. 9. 2016. Žalovaný porušil své povinnosti ze smlouvy řádně a včas hradit cenu poskytnutých služeb a právní předchůdkyně žalobkyně z toho důvodu odstoupila od smlouvy. Žalovaný převzaté zařízení nevrátil a vznikla mu tak povinnost zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně smluvní pokutu za nevrácené zařízení ve výši 2 000 Kč. Žalovaný dále neuhradil právní předchůdkyni žalobkyně částku za pronájem zařízení v celkové výši 223,12 Kč, která mu byla vyúčtována fakturami splatnými 5. 1. 2018, 5. 2. 2018, 5. 3. 2018 a 5. 4. 2018, neuhradil ani sjednaný poplatek za připojení ve výši 99 Kč, který mu byl vyúčtován daňovým dokladem splatným dne 5. 2. 2018. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 6. 2019. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno písemně a byl vyzván k úhradě dluhu předžalobní upomínkou ze dne 20. 1. 2020. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů založených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ust. § 115a o. s. ř. vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, když žalobkyně souhlas s tímto postupem vyslovila již při podání žaloby. Zároveň připojil doložku, že pokud se žalovaný k této výzvě nevyjádří, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (ust. § 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k výzvě ve stanovené sedmidenní lhůtě nevyjádřil, soud tedy rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise, aniž by ve věci nařizoval jednání. 4. Z předložených listin soud zjistil a dospěl k následujícím zjištěním o skutkovém stavu: 5. Mezi společností [právnická osoba], a žalovaným byla dne 14. 9. 2016 uzavřena Smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] jejíž součástí byly také Všeobecné podmínky pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací. Dle této smlouvy se žalovaný mimo jiné zavázal uhradit žalobkyni jednorázový vstupní poplatek – připojovací poplatek ve výši 99 Kč, a hradit cenu za pronájem zařízení ve výši 70 Kč. Žalovaný svým podpisem v zakázkovém listě ze dne 16. 9. 2016 stvrdil převzetí zařízení MODEM [anonymizována tři slova] výrobního čísla [číslo]. Cena za pronájem zařízení za zúčtovací období od 15. 12. 2017 do 14. 1. 2018 ve výši 70 Kč byla žalovanému společností [právnická osoba], vyúčtována fakturou [číslo] splatnou dne 5. 1. 2018 Cena za pronájem zařízení za zúčtovací období od 15. 1. 2018 do 14. 2. 2018 ve výši 70 Kč a připojovací poplatek ve výši 99 Kč byly žalovanému společností [právnická osoba], vyúčtovány fakturou [číslo] splatnou dne 5. 2. 2018 Cena za pronájem zařízení za zúčtovací období od 15. 2. 2018 do 14. 3. 2018 ve výši 700 Kč byla žalovanému společností [právnická osoba], vyúčtována fakturou [číslo] splatnou dne 5. 3. 2018 Cena za pronájem zařízení za zúčtovací období od 15. 3. 2018 do 14. 4. 2018 ve výši 70 Kč byla žalovanému společností [právnická osoba], vyúčtována fakturou [číslo] splatnou dne 5. 4. 2018 Cena za pronájem zařízení za zúčtovací období od 1. 4. 2018 do 30. 4. 2018 ve výši - 56,45 Kč byla žalovanému společností [právnická osoba], vyúčtována fakturou [číslo] splatnou dne 20. 4. 2018. Dopisem ze dne 9. 5. 2018 odstoupila společnost [právnická osoba], od smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací z důvodu prodlení žalovaného s úhradou vyúčtování a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky v celkové výši 3 627,76 Kč. Žalovaný byl dále vyzván k vrácení pronajatého či vypůjčeného zařízení, a to do 3. 6. 2018 s tím, že nebude-li zařízení vráceno, bude žalovanému účtována smluvní pokuta dle ceníku ve výši 2 000 Kč. Povinnost žalovaného vrátit žalobkyni zapůjčené zařízení nejpozději do 14 dnů od data ukončení Smlouvy vyplývá z článku 7.4. Všeobecných podmínek pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací. Dle čl. 7. Všeobecných podmínek pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací pokud pronajaté přijímací zařízení nebude vráceno včas a v pořádku, může žalobkyně požadovat zaplacení smluvní pokutu dle ceníku. Výše smluvní pokuty vztahující se ke každému konkrétnímu žalobkyní zapůjčenému zařízení je zřejmá z ceníku žalobkyně, stejně tak i cena za pronájem jednotlivých zařízení. Všeobecné podmínky ani ceník nejsou žalovaným podepsány. Pohledávka za žalovaným z předmětné smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací byla žalobkyni společností [právnická osoba], postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 6. 2019 a žalovanému bylo postoupení pohledávky písemně oznámeno společností [právnická osoba], dopisem ze dne 3. 7 2019. Předžalobní upomínkou právní zástupkyně právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 20. 1. 2020 byl žalovaný vyzván k úhradě částky v celkové výši 6 115,90 Kč; upomínka byla žalovanému zaslána doporučeně dne 21. 1. 2020. 6. Po právní stránce soud posoudil věc zejména podle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, dále podle ust. § 1810 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ust. § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a ust. § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Soud rovněž přihlédl k závěrům nálezu Ústavního soudu ČR č. j. I. ÚS 3512/11 ze dne 11. 11. 2013 a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná jen zčásti. Na smluvní vztah žalobkyně, resp. právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaného, založený smlouvou o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací ze dne 14. 9. 2016, soud pohlíží jako na vztah dodavatele a spotřebitele, na který je třeba aplikovat principy spotřebitelské ochrany dle příslušných ustanovení soukromého práva. V souladu s těmito principy pak soud považuje ujednání zakládající smluvní pokutu v projednávané věci za neplatné, když závazek zaplatit smluvní pokutu je obsažen ve smlouvě ve zcela nekonkrétní podobě, není zde specifikováno, v jaké lhůtě je žalovaný povinen zařízení vrátit ani jaká je výše smluvní pokuty za porušení této povinnosti. Podmínky vrácení zařízení ani výše smluvní pokuty nebyly účastníky individuálně sjednány, jsou obsaženy toliko v obchodních podmínkách právní předchůdkyně žalobkyně, které nejsou žalovaným podepsány. Nadto předmětná část smlouvy je vyhotovena drobným písmem, tedy tak, aby skryla toto ujednání. Ujednání o smluvní pokutě tedy soud považuje za neplatné, jak je již uvedeno shora, a z uvedeného důvodu byla žaloba výrokem II. rozsudku v této části uplatněného nároku zamítnuta. 7. Pokud se pak jedná o uplatněný nárok na zaplacení poplatků za pronájem zařízení a připojení, kterých se žalobkyně domáhala, soud shledal v této části žalobu oprávněnou a uložil žalovanému výrokem I. rozsudku povinnost zaplatit žalobkyni částku v celkové výši 322,12 Kč. 8. Žalobkyni dále v souladu s ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, vzniklo právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení a soud tak vyhověl žalobě v části uplatněného příslušenství, když žalobkyně se domáhala přiznání úroku z prodlení z dlužných částek ve výši stanovené v souladu s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých vyúčtování. 9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 3 o. s. ř., když ve věci převážně úspěšnému žalovanému dle obsahu spisu žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly. 10. Lhůty k plnění uložených povinností soud stanovil podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.