24 C 182/2021-27 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se žalobou podanou Okresnímu soudu v Teplicích dne 15. 4. 2021 domáhala zaplacení částky 550 Kč s příslušenstvím po žalovaném. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel se žalobkyní dne 27. 7. 2020 pojistnou smlouvu [číslo] (pojištění odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli). Pojištění zaniklo ke dni 19. 8. 2020 z důvodu výpovědi. Žalovaný řádně a včas neuhradil běžné pojistné za období od 27. 7. 2020 do 19. 8. 2020, a proto dluží žalobkyni 3 960 Kč. Žalobkyně dále požaduje úhradu poplatků ve výši 300 Kč za vyhovení a odeslání upomínky. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci rozhodoval v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný se k výzvě soudu učiněné dle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. k uvedenému postupu nevyjádřil. 4. Soud na základě listinných důkazů předložených žalobkyní zjistil následující skutkový stav. Žalovaný uzavřel se žalobkyní smlouvu [číslo] – Pojištění odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli s počátkem pojištění od 24. 7. 2020, s ročním pojistným ve výši 3 960 Kč. Dopisem ze dne 4. 8. 2020 žalovaný smlouvu vypověděl, dopis byl doručen žalobkyni dne 10. 8. 2020. Dopisem ze dne 12. 8. 2020 vyrozuměla žalobkyně žalovaného o ukončení smlouvy uplynutím dne 18. 8. 2020 z důvodu výpovědi pojistníka do 2 měsíců ode dne uzavření smlouvy a vyúčtovala žalovanému částku 250 Kč. Z platební bilance pojistné smlouvy ze dne 6. 4. 2021 vyplývá, že žalovanému bylo vyúčtováno dlužné pojistné ve výši 250 Kč za dobu od 27. 7. 2020 do 18. 8. 2020 a částka 300 Kč za náklady za vymáhání. Dopisem ze dne 15. 9. 2020 a předžalobní upomínkou ze dne 18. 12. 2020 žalobkyně opětovně vyzvala žalovaného k úhradě částky 550 Kč (dlužné pojistné ve výši 250 Kč a poplatek za upomínku ve výši 300 Kč). 5. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen obč. zák.), pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 6. Podle § 2804 obč. zák. upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 7. Podle § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána oprávněně a proto jí vyhověl. Žalovaný uzavřel se žalobkyní výše uvedenou pojistnou smlouvu, tj. zavázal se hradit běžné pojistné ve výši 3 960 Kč ročně. Žalovaný pojistnou smlouvu vypověděl a smlouva tak zanikla ke dni 19. 8. 2020, za dobu od 27. 7. 2020 do 18. 8. 2020 žalovaný dluží na pojistném částku 250 Kč. 9. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku přiznal soud žalobkyni úrok z prodlení z částky 250 Kč za dobu od 20. 8. 2020 do 15. 4. 2021 ve výši 8,25 %, tedy ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 10. Pokud jde o poplatek ve výši 300 Kč, který je v podstatě smluvní pokutou, soud postupoval v souladu s nálezem Ústavního soudu č. j. I. ÚS 3512/11 ze dne 11. 11. 2013, z něhož vyplývá, že v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu (podobně jako rozhodčí doložka) zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na níž spotřebitel připojuje svůj podpis). V daném případě se jedná o spotřebitelskou smlouvu, přičemž ujednání o poplatku (které je ve své podstatě smluvní pokutou) nebylo sjednáno přímo v samotné smlouvě, ale vyplývalo ze Všeobecných obchodních podmínek. Tím byla žalobkyní porušena zásada poctivosti a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu. Proto soud žalobu v nároku na poplatek včetně úroku z prodlení z tohoto poplatku zamítl. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když poměr úspěchu a neúspěchu byl téměř stejný.