27 C 123/2021-51 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 27. 1. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 22 000 Kč s příslušenstvím s tím, že uvedená částka představuje dluh, který vznikl žalovanému v důsledku porušování povinností vyplývajících mu ze smlouvy o zápůjčce uzavřené dne 14. 12. 2018, když žalovaný řádně nesplatil poskytnutou zápůjčku. Požadovaná částka měla být součtem poskytnuté a nevrácené jistiny zápůjčky ve výši 12 500 Kč, poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 3 250 Kč a smluvní pokuty ve výši 6 250 Kč. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému se řádně předvolaní účastníci řízení nedostavili. Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Po provedeném dokazování učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně připravila listinu pojmenovanou Smlouva o zápůjčce, avšak tato listina nebyla žalovaným jako„ klientem“ podepsána. Žalobkyně odeslala dne 14. 12. 2018 na účet žalovaného 12 500 Kč. Žalobkyně připravila několik upomínek a výzev určených žalovanému. Zástupkyně žalobkyně odeslala žalovanému dne 14. 10. 2020 výzvu k úhradě před podáním exekučního návrhu. Po právním posouzení shora uvedeného soud dospěl k závěru, že v řízení nebylo prokázáno uzavření smlouvy o zápůjčce mezi žalobkyní a žalovaným, na základě níž měly vzniknout v řízení uplatněné nároky. Soud byl připraven poskytnout žalobkyni při jednání poučení ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř., což žalobkyně zmařila svou neúčastí při jednání. Shora uvedený závěr o skutkovém stavu však podle názoru soudu umožňuje právní posouzení podle § 2991 a násl. občanského zákoníku (Bezdůvodné obohacení), po němž soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná ohledně 12 500 Kč a požadovaného úroku z prodlení z této částky ve výši odpovídající úroku z prodlení stanovenému nařízením vlády (§ 1970 občanského zákoníku). Žalobkyně převedla žalovanému na účet bez právního důvodu 12 500 Kč, ale žalovaný jí uvedenou částku nevrátil. Proto soud výrokem I. rozsudku uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 12 500 Kč s 9,75 % úrokem z prodlení ročně od 16. 2. 2019 do zaplacení. Další uplatněné nároky, jejich části či příslušenství (poplatek ve výši 3 250 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč a smluvní pokuta ve výši 6 250 Kč) však (s ohledem na výše uvedený závěr) nejsou důvodné, a proto byla žaloba ve zbývající části výrokem II. rozsudku zamítnuta. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť oba účastníci měli ve věci částečný úspěch. Žalobkyně byla úspěšná ohledně 12 500 Kč a úroku z prodlení z této částky (ke dni rozhodnutí 3 262,24 Kč), naopak žalovaný byl úspěšný ohledně 12 000 Kč a úroku z prodlení z této částky (ke dni rozhodnutí 848,18 Kč). Na základě uvedeného lze uzavřít, že žalobkyně měla ve věci úspěch přibližně z 55,1 % a žalovaný přibližně ze 44,9 %. Žalobkyně má tedy právo na náhradu 10,2 % svých nákladů řízení (po odečtení neúspěchu žalobkyně od jejího úspěchu). Žalobkyni vznikly v řízení účelně vynaložené náklady ve výši 2 332 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 880 Kč a nákladů zastoupení zahrnujících odměnu advokátky ve výši 900 Kč (3 x 300 Kč) určenou dle § 14b odst. 1 bodu 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., tři režijní paušály po 100 Kč (za převzetí a přípravu zastoupení, jednoduchou výzvu k plnění a podání žaloby) přiznané dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 252 Kč přiznanou dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Na nákladech řízení přiznaná částka 237,86 Kč je finančním vyjádřením shora uvedeného poměru úspěchu a neúspěchu žalobkyně ve sporu. Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátkou, uložil soud žalovanému zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokátky (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Lhůtu k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř. Výrok IV. rozsudku o vrácení části soudního poplatku ve výši 100 Kč je v souladu s ustanovením § 6 odst. 1 věta druhá a § 10 odst. 1 věta druhá zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, když součástí základu poplatku (ani základu pro výpočet odměny advokátky – viz výše) dle názoru soudu nejsou náklady spojené s uplatněním pohledávky (protože jsou příslušenstvím pohledávky).