27 C 261/2021-40 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 25. 5. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 9 755 Kč s příslušenstvím s tím, že uvedená částka představuje dluh, který vznikl žalovanému v důsledku porušování povinností vyplývajících mu ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba]) dne 26. 1. 2018, když žalovaný řádně nesplatil poskytnutý úvěr. Požadovaná částka měla být součtem poskytnuté a nevrácené jistiny úvěru ve výši 6 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 449 Kč a poplatku za prodloužení termínu splatnosti ve výši 2 306 Kč. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému se řádně předvolaní účastníci řízení nedostavili. Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Po provedeném dokazování učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. [právnická osoba] připravila listiny pojmenované Smlouva o spotřebitelském úvěru, Dodatek ke Smlouvě o spotřebitelském úvěru a Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru s datem 26. 1. 2018, avšak ani jedna z těchto listin nebyla žalovaným jako„ vydlužitelem“, respektive„ klientem“ podepsána. [právnická osoba] odeslala dne 26. 1. 2018 na účet žalovaného 6 000 Kč [právnická osoba] odeslala žalovanému Oznámení o postoupení pohledávky, jímž informovala žalovaného, že pohledávka [právnická osoba] za žalovaným byla postoupena žalobkyni. Zástupce žalobkyně odeslal žalovanému dne 2. 2. 2021 výzvu k úhradě před podáním žaloby. Po právním posouzení shora uvedeného soud dospěl k závěru, že v řízení nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, na základě níž měl vzniknout v řízení uplatněný nárok. Soud byl připraven poskytnout žalobkyni při jednání poučení ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř., což žalobkyně zmařila svou neúčastí při jednání. Shora uvedený závěr o skutkovém stavu však podle názoru soudu umožňuje právní posouzení podle § 2991 a násl. občanského zákoníku (Bezdůvodné obohacení), po němž soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná ohledně 6 000 Kč a požadovaného úroku z prodlení z této částky ve výši odpovídající úroku z prodlení stanovenému nařízením vlády (§ 1970 občanského zákoníku). Právní předchůdkyně žalobkyně převedla žalovanému na účet bez právního důvodu 6 000 Kč, ale žalovaný jí ani později žalobkyni uvedenou částku nevrátil. Proto soud výrokem I. rozsudku uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 6 000 Kč s 8,5 % úrokem z prodlení ročně od 12. 5. 2018 do zaplacení. Další část uplatněného nároku (poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 449 Kč a poplatek za prodloužení termínu splatnosti ve výši 2 306 Kč) však (s ohledem na výše uvedený závěr) není důvodná, a proto byla žaloba ve zbývající části výrokem II. rozsudku zamítnuta. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť oba účastníci měli ve věci částečný úspěch. Žalobkyně byla úspěšná ohledně 6 000 Kč a úroku z prodlení z této částky, naopak žalovaný byl úspěšný ohledně 3 755 Kč a úroku z prodlení z této částky. Na základě uvedeného lze uzavřít, že žalobkyně měla ve věci úspěch přibližně z 61,5 % a žalovaný přibližně z 38,5 %. Žalobkyně má tedy právo na náhradu 23 % svých nákladů řízení (po odečtení neúspěchu žalobkyně od jejího úspěchu). Žalobkyni vznikly v řízení účelně vynaložené náklady ve výši 1 489 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení zahrnujících odměnu advokáta ve výši 600 Kč (3 x 200 Kč) určenou dle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., tři režijní paušály po 100 Kč (za převzetí a přípravu zastoupení, jednoduchou výzvu k plnění a podání žaloby) přiznané dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč přiznanou dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Na nákladech řízení přiznaná částka 342,47 Kč je finančním vyjádřením shora uvedeného poměru úspěchu a neúspěchu žalobkyně ve sporu. Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalovanému zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Lhůtu k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř.