27 C 277/2020-47 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 29. 7. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 4 610 Kč s příslušenstvím s tím, že uvedená částka představuje dluh, který vznikl žalované v důsledku porušování povinností vyplývajících jí ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba]) dne 2. 3. 2018, když žalovaná řádně nesplatila poskytnutý úvěr. Požadovaná částka měla být součtem poskytnuté a nevrácené jistiny úvěru ve výši 4 500 Kč a smluvní pokuty ve výši 110 Kč. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému se řádně předvolané účastnice řízení nedostavily. Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Po provedeném dokazování učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. [právnická osoba] zjistila o žalované celou řadu osobních a identifikačních údajů a připravila listiny pojmenované Rámcová smlouva o úvěru [číslo] Jednotlivá smlouva o úvěru [číslo] s datem 2. 3. 2018, avšak tyto listiny nebyly žalovanou jako„ klientem“ podepsány a provedeným dokazováním nebylo zjištěno, že byly uzavřeny jiným způsobem. [právnická osoba] odeslala dne 2. 3. 2018 na účet žalované 4 500 [právnická osoba] odeslala žalované Oznámení o postoupení pohledávky, jímž informovala žalovanou, že pohledávka [právnická osoba] za žalovanou byla dne 30. 10. 2019 postoupena žalobkyni. Zástupce žalobkyně odeslal žalované dne 10. 7. 2020 výzvu před podáním žaloby. Po právním posouzení shora uvedeného soud dospěl k závěru, že v řízení nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou, na základě níž měly vzniknout všechny v řízení uplatněné nároky. Soud byl připraven poskytnout žalobkyni při jednání poučení ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř., což žalobkyně zmařila svou neúčastí při jednání. Shora uvedený závěr o skutkovém stavu však podle názoru soudu umožňuje právní posouzení podle § 2991 a násl. občanského zákoníku (Bezdůvodné obohacení), po němž soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná ohledně 4 500 Kč a požadovaného úroku z prodlení z této částky ve výši odpovídající úroku z prodlení stanovenému nařízením vlády (§ 1970 občanského zákoníku). Právní předchůdkyně žalobkyně převedla žalované na účet bez právního důvodu 4 500 Kč, ale žalovaná jí ani později žalobkyni uvedenou částku nevrátila. Proto soud výrokem I. rozsudku uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 5 040,74 Kč (součet částky 4 500 Kč a kapitalizované části úroku z prodlení ve výši 540,74 Kč) s 8,5 % úrokem z prodlení ročně z částky 4 500 Kč od 28. 11. 2019 do zaplacení. Lhůtu ke splnění uložené povinnosti soud stanovil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř. Další uplatněné nároky, respektive požadované příslušenství (poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 080 Kč a smluvní pokuta ve výši 110 Kč) však (s ohledem na výše uvedený závěr) nejsou důvodné, a proto byla žaloba ve zbývající části výrokem II. rozsudku zamítnuta. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť obě účastnice měly ve věci částečný úspěch. Žalobkyně byla úspěšná ohledně částky 4 500 Kč a požadovaných částí zákonného úroku z prodlení z ní (ke dni rozhodnutí v celkové výši 994,50 Kč), naopak žalovaná byla úspěšná ohledně částky 1 190 Kč. Na základě uvedeného lze uzavřít, že žalobkyně měla ve věci úspěch přibližně z 82,2 % a žalovaná přibližně ze 17,8 %. Žalobkyně má tedy právo na náhradu 64,4 % svých nákladů řízení (po odečtení neúspěchu žalobkyně od jejího úspěchu). Žalobkyni vznikly v řízení účelně vynaložené náklady ve výši 1 489 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení zahrnujících odměnu advokáta ve výši 600 Kč (3 x 200 Kč) určenou dle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., tři režijní paušály po 100 Kč (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění a podání žaloby) přiznané dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč přiznanou dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Na nákladech řízení přiznaná částka 958,92 Kč je finančním vyjádřením shora uvedeného poměru úspěchu a neúspěchu žalobkyně ve sporu. Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalované zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).