27 C 280/2021-25 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 9. 7. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 5 611 Kč s příslušenstvím z titulu úhrady zákonného příspěvku nepojištěných za nepojištěné období od 1. 1. 2020 do 30. 4. 2020, když žalovaný jako provozovatel osobního automobilu s [registrační značka] neuzavřel v rozhodném období pojištění odpovědnosti z provozu uvedeného vozidla (7 865 Kč), a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (300 Kč). 2. Soud ve věci rozhodoval v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný se k výzvě soudu učiněné dle § 101 odst. 4 o. s. ř. k uvedenému postupu nevyjádřil. 3. Soud tedy posoudil předložené listinné důkazy a tvrzení žalobkyně a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaný jako provozovatel osobního automobilu s [registrační značka] neuzavřel v době od 1. 1. 2020 do 30. 4. 2020 (121 dnů) povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla. Výzvou ze dne 23. 9. 2020 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 8 165 Kč představující součet nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč a zákonného příspěvku nepojištěných ve výši 7 865 Kč (121 dnů nároku na příspěvek x 65 Kč). Žalovaný na výzvu žalobkyně nereagoval, a proto jej žalobkyně o zaplacení upomněla upomínkou ze dne 13. 1. 2021. Dne 11. 6. 2021 zástupkyně žalobkyně odeslala žalovanému předžalobní upomínku ze dne 9. 6. 2021. 4. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce podle ustanovení (zejména § 1 odst. 2, § 4 a § 15) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a vyhlášky č. 205/1999 Sb., a dospěl k závěru, že žaloba je v převážné části důvodná, a proto jí téměř zcela vyhověl a žalovanému uložil, aby zaplatil žalobkyni částku 8 165 Kč představující součet příspěvku ve výši 7 865 Kč a„ poplatku“ ve výši 300 Kč. 5. Protože je žalovaný v prodlení s plněním peněžitého dluhu (příspěvku ve výši 7 865 Kč), má žalobkyně vedle práva na zaplacení pohledávky podle § 1970 občanského zákoníku nárok na zaplacení úroku z prodlení. Soud proto uložil žalovanému, aby zaplatil žalobkyni také zákonný 8,25 % úrok z prodlení ročně z částky 7 865 Kč od 8. 12. 2020 do zaplacení. 6. Odlišně soud posoudil nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení z uvedeného„ poplatku“, neboť tento samotný je již příslušenstvím pohledávky (náklady spojené s uplatněním – viz § 513 občanského zákoníku), a nelze jej dále úročit úrokem z prodlení (účastníci se na tom nedohodli). Proto soud žalobu v části, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení 8,25 % úroku z prodlení ročně z částky 300 Kč od 8. 12. 2020 do zaplacení, výrokem II. rozsudku zamítl. 7. nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve sporu neúspěšná pouze v poměrně nepatrné části, a proto jí soud přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Přiznaná náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení zahrnujících odměnu advokátky ve výši 600 Kč (3 x 200 Kč) určenou dle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., tři režijní paušály po 100 Kč (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění a podání žaloby) přiznané dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč přiznanou dle § 137 odst. 3 o. s. ř. 8. Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátkou, uložil soud žalovanému zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokátky (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). 9. Lhůtu k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř.