CS · EN DE FR brzy

27 C 284/2021-50 — Okresní soud v Teplicích

ECLI: ECLI:CZ:OSTP:2021:27.C.284.2021.1
Datum: 2021-12-20
Předmět: zaplacení 7 098 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: ["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 202 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1
["peněžité plnění""smlouva o zápůjčce"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: zaplacení 7 098 Kč s příslušenstvím. Aplikuje: § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., § 202 (99/1963 Sb.), § 142 (99/1963 Sb.), § 101 (99/1963 Sb.).
Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 30. 7. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 7 098 Kč s příslušenstvím s tím, že uvedená částka představuje součet dluhů, které vznikly žalované v důsledku porušování povinností vyplývajících jí ze Smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené dne 5. 7. 2017 a Smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené dne 16. 8. 2017 mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba]), když žalovaná řádně nesplácela poskytnuté zápůjčky. Soud ve věci rozhodoval v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila a žalovaná se k výzvě soudu učiněné dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. k uvedenému postupu nevyjádřila. Soud proto posoudil předložené listinné důkazy a učinil tento závěr o skutkovém stavu. [právnická osoba] a žalovanou byla dne 5. 7. 2017 uzavřena smlouva o zápůjčce, v níž se [právnická osoba] zavázala zapůjčit žalované v hotovosti 8 000 Kč a žalovaná se zavázala [právnická osoba] vrátit zapůjčené peníze a zaplatit sjednané navýšení ve výši 7 233 Kč v 59 pravidelných týdenních splátkách po 254 Kč a poslední týdenní splátce ve výši 247 Kč s tím, že první splátka je splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. Žalovaná potvrdila, že při podpisu smlouvy převzala celou zápůjčku v hotovosti. Žalovaná splatila pouze část jistiny zápůjčky ve výši 6 176,16 Kč a část navýšení ve výši 6 005,84 Kč, a dlužila tak [právnická osoba] na jistině zápůjčky 1 823,84 Kč a část navýšení 1 227,16 Kč, celkem 3 051 Kč. [právnická osoba] a žalovanou byla dne 16. 8. 2017 uzavřena smlouva o zápůjčce, v níž se [právnická osoba] zavázala zapůjčit žalované v hotovosti 8 000 Kč a žalovaná se zavázala [právnická osoba] vrátit zapůjčené peníze a zaplatit sjednané navýšení ve výši 7 233 Kč v 59 pravidelných týdenních splátkách po 254 Kč a poslední týdenní splátce ve výši 247 Kč s tím, že první splátka je splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. Žalovaná potvrdila, že při podpisu smlouvy převzala celou zápůjčku v hotovosti. Žalovaná splatila pouze část jistiny zápůjčky ve výši 5 605,45 Kč a část navýšení ve výši 5 580,55 Kč, a dlužila tak [právnická osoba] na jistině zápůjčky 2 394,55 Kč a část navýšení 1 652,45 Kč, celkem 4 047 Kč. Uvedené pohledávky [právnická osoba] za žalovanou byly i s příslušenstvím postoupeny žalobkyni. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce zejména podle § 2390 a následujících občanského zákoníku (Zápůjčka) a dospěl k závěru, že žaloba je v části týkající zaplacení 7 098 Kč důvodná, když mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako zapůjčitelkou a žalovanou jako vydlužitelkou byly uzavřeny smlouvy o zápůjčkách, právní předchůdkyně žalobkyně splnila svou povinnost přenechat žalované peníze, ale žalovaná své povinnosti vrátit peníze a zaplatit sjednaná navýšení ve sjednaných splátkách nedostála. Ze shora uvedených důvodů soud žalobě ohledně 7 098 Kč vyhověl. Protože je žalovaná v prodlení se zaplacením peněžitých dluhů, dospěl soud v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku k závěru, že je po právu i požadavek žalobkyně na zaplacení úroků z prodlení. Soud tedy uložil žalované také povinnost zaplatit žalobkyni částku 720,91 Kč představující součet vypočtených úroků z prodlení z částky 1 823,84 Kč od 29. 3. 2019 do 18. 12. 2020 a z částky 2 394,55 Kč od 29. 3. 2019 do 18. 12. 2020 (ve výroku I. rozsudku je přičtena k přiznané částce 7 098 Kč) a 9,75 % úrok z prodlení ročně z částky 4 218,39 Kč (1 823,84 Kč + 2 394,55 Kč) od 19. 12. 2020 do zaplacení. Odlišně soud posoudil část žaloby, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení 29 % úroku ze zápůjček ročně. Tyto úroky nebyly ujednány ve smlouvách o zápůjčkách, kde byly úroky ze zápůjček smluveny pevnými částkami 1 431 Kč a 1 431 Kč jako součásti sjednaných navýšení v celkových výších 7 233 Kč a 7 233 Kč (viz výše). Pokud jsou povinnosti žalované k placení dalších úroků ze zápůjček, podmínky, za nichž je žalovaná povinna úroky platit, či jejich sazby zakotveny ve Smluvních podmínkách Smlouvy o zápůjčce, pod nimiž není připojen podpis žalované, pak takovýto způsob„ sjednání“ soud nemůže považovat v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013 ve věci vedené pod sp. zn. I. ÚS 3512/2011 za platný. Z vyložených důvodů soud výrokem II. rozsudku žalobu v části týkající se zaplacení 3 069,02 Kč (součet vypočtených úroků ze zápůjček do 18. 12. 2020) a 29 % úroku ze zápůjček ročně z částky 4 218,39 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení zamítl. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť obě účastnice měly ve věci částečný úspěch. Žalobkyně byla úspěšná ohledně 7 098 Kč a úroků z prodlení z částek 1 823,84 Kč a 2 394,55 Kč (ke dni rozhodnutí celkem 1 134,42 Kč), naopak žalovaná byla úspěšná ohledně 29 % úroku ze zápůjček ročně z částek 1 823,84 Kč a 2 394,55 Kč (ke dni rozhodnutí celkem 4 298,94 Kč). Na základě uvedeného lze uzavřít, že žalobkyně měla ve věci úspěch přibližně z 65,69 % a žalovaná přibližně z 34,31 %. Žalobkyně má tedy právo na náhradu 31,38 % svých nákladů řízení (po odečtení neúspěchu žalobkyně od jejího úspěchu). Žalobkyni vznikly v řízení účelně vynaložené náklady ve výši 1 489 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení zahrnujících odměnu advokáta ve výši 600 Kč (3 x 200 Kč) určenou dle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., tři režijní paušály po 100 Kč (za převzetí a přípravu zastoupení, jednoduchou výzvu k plnění a podání žaloby) přiznané dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč přiznanou dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Na nákladech řízení přiznaná částka 467,25 Kč je finančním vyjádřením shora uvedeného poměru úspěchu a neúspěchu žalobkyně ve sporu. Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalované zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Lhůtu k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř.

Citovaná ustanovení

§ 1970 (89/2012 Sb.)§ 2390 (89/2012 Sb.)§ 101 (99/1963 Sb.)§ 115a (99/1963 Sb.)§ 137 (99/1963 Sb.)§ 142 (99/1963 Sb.)§ 149 (99/1963 Sb.)§ 160 (99/1963 Sb.)§ 202 (99/1963 Sb.)
DomůŽivotní situaceŽivnostiOtázkyPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIWidget pro webyO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.