41 C 13/2021-48 — Okresní soud v Teplicích

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”). 2. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala zaplacení částky 2.219 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 2.219 Kč ve výši 9 % ročně od [datum] do [datum] s tím, že uvedená částka představuje neuhrazené pojistné za období od [datum] do [datum], kapitalizovaný úrok z prodlení za dobu od [datum] do [datum], to je doby podání žaloby z dlužné částky spolu s náklady na vymáhání ve výši 600 Kč, které byl žalovaný povinen platit podle pojistné smlouvy [číslo] uzavřené mezi účastníky řízení dne [datum]. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). 4. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu žaloba společně s výzvou k vyjádření byla doručena dne [datum] postupem uvedeným v ust. § 49 odst. 4 o.s.ř., a to na adresu pro doručování (trvalé bydliště – [ulice a číslo], [obec]) dle ust. § 46b písm. a) o.s.ř.. 5. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. 6. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 7. Ve věci soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Účastníci řízení uzavřeli dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění„ Autopojištění Combi Plus III“ tovární značky Opel, typ Vectra, r. z. [anonymizováno] [rok], které se žalobkyně z pozice pojistitele zavázala žalovanému poskytnout, a závazek žalovaného hradit žalobkyni pojistné v částce 1.524 Kč čtvrtletně. Počátek pojištění byl smlouvou sjednán na den [datum]. Účastníci řízení si smlouvou sjednali, že se jejich vzájemná práva a povinnosti řídí všeobecnými pojistnými podmínkami vydanými žalobkyní. Žalovaný žalobkyni neuhradil pojistné za období od [datum] do [datum] v celkové výši 1.619 Kč. Dopisy žalobkyně ze dne [datum], [datum] a [datum] adresovaným žalovanému bylo prokázáno, že žalobkyně žalovaného vyzývala, aby dlužné pojistné doplatil. Z informací o zániku pojistné smlouvy vyplývá, že žalobkyně požadovala po žalovaném úhradu dlužné částky, to je 1.919 Kč. 8. Zjištěný skutkový stav soud posoudil následujícím způsobem po stránce právní. 9. Právní vztah založený mezi účastníky uzavřením shora uvedené pojistné smlouvy se řídí právní úpravou obsaženou v § 2758 OZ a násl., (oddíl 2 - pojištění). 10. Podle ust. § 2782 odst. 1 OZ má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Dále na daný skutkový stav dopadá ust. § 12 odst. 1 písm. e) zák. č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. 11. Podle ustanovení § 1970 OZ může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Mezi účastníky řízení byla uzavřena pojistná smlouva ve smyslu. § 2758 a násl. OZ. Žalovaný nesplnil svoji povinnost včas a řádně hradit žalobkyni pojistné, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázal, když žalobkyni nezaplatil pojistné za období od [datum] do [datum]. Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ve znění nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ode dne následujícího po dni, kdy mělo být pojistné dle požadavku žalobkyně uhrazeno. 13. Stejně tak soud neshledal zákonným nárok žalobkyně uplatněný žalobou v částce 600 Kč jako nákladů na vymáhání. 14. Žalobkyně se ve svém podání domáhala mimo jiné náhrady nákladů na vymáhání v částce 600 Kč (2*300), které dovozovala od Všeobecných pojistných podmínek, když je také označovala jako„ upomínací poplatek“. Na základě ve spise založených listin nelze dovodit souhlas žalovaného s Všeobecnými pojistnými podmínkami a sazebníkem poplatků, ve kterém je uvedena výše žalobou požadovaného poplatku. Žalobkyní uplatněný poplatek tak soud nepovažuje za řádně sjednaný, ale povinnost žalovaného k jeho zaplacení i jeho výše jsou zakotveny toliko v sazebníku žalobkyně. Takovýto způsob sjednání poplatků soud považuje, veden názorem Ústavního soudu vtěleným do nálezu sp. zn. I. ÚS 3512/2011 ze dne [datum], za neplatný. Není-li po právu základ nároku, nemůže být po právu ani jeho příslušenství, tj. úrok z prodlení z částky 600 Kč za období od [datum] do [datum] v kapitalizované výši 29,59 Kč. 15. Ze shora uvedených důvodů soud žalobu ve shora uvedeném rozsahu výrokem I. rozsudku zamítl (600 + 29,59). 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 683,75 Kč, přičemž tato částka představuje 45,92 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 72,96 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 27,04 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2.219 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 17. Protože žalobkyně byla v řízení zastoupena advokátem, soud uložil v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř. žalovanému zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta. 18. Lhůty k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř..