41 C 270/2020-43 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala částky celkem 11.416 Kč s příslušenstvím po žalovaném s tím, že uvedená částka představuje dluh, který vznikl žalovanému v důsledku porušování povinností vyplývajících ze smlouvy o půjčce uzavřené dne [datum] mezi žalovaným a [právnická osoba] [anonymizována tři slova], když žalovaný půjčku řádně nesplatil. Žalovanému tak podle tvrzení žalobkyně vznikla povinnost zaplatit zbývající část dluhu ve výši 3.534 Kč, která se skládá z částky 2.810,72 Kč na dlužné jistině a částky 723,28 Kč na dlužném poplatku spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny, tj. 2.810,72 Kč za období od [datum] do [datum], tj. data postoupení pohledávky v kapitalizované výši 705,81 Kč, dále od [datum] do zaplacení, a zároveň se smluvním úrokem ve výši 20,98 % ročně za období od [datum] do [datum], tj. data ode dne, ke kterému vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně právo na úhradu celé dlužné částky do dat postoupení pohledávky v kapitalizované výši 1.850,97 Kč a dále ve výši 20,98 % ročně od [datum] do zaplacení. Součástí této smlouvy bylo též sjednání životního pojištění za poplatek 129 Kč. 2. Dále v důsledku porušování povinností vyplývajících ze smlouvy o půjčce uzavřené dne [datum] mezi žalovaným a [právnická osoba] [anonymizována tři slova], když žalovaný půjčku řádně nesplatil. Žalovanému tak podle tvrzení žalobkyně vznikla povinnost zaplatit zbývající část dluhu ve výši 7.882 Kč, která se skládá z částky 6.000 Kč na dlužné jistině a částky 1.882 Kč na dlužném poplatku spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny, tj. 6.000 Kč za období od [datum] do [datum], tj. data postoupení pohledávky v kapitalizované výši 1.393,99 Kč, dále od [datum] do zaplacení, a zároveň se smluvním úrokem ve výši 20,98 % ročně za období od [datum] do [datum], tj. data ode dne, ke kterému vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně právo na úhradu celé dlužné částky do dat postoupení pohledávky v kapitalizované výši 3.657,51 Kč a dále ve výši 20,98 % ročně od [datum] do zaplacení. Součástí této smlouvy bylo též sjednání životního pojištění za poplatek 172 Kč. 3. Pohledávky byly postoupeny žalobkyni na základě smlouvy ze dne [datum], což žalovanému oznámila dopisem ze dne [datum]. 4. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). 5. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu žaloba společně s výzvou k vyjádření byla doručena dne [datum] postupem uvedeným v ust. § 49 odst. 4 o.s.ř., a to na adresu pro doručování (trvalé bydliště – [ulice a číslo], [obec] - [část obce]) dle ust. § 46b písm. a) o.s.ř.. 6. Žalobkyně souhlasila s vydáním rozhodnutí bez nařízení jednání. 7. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 8. Předmětem tohoto řízení je uplatněný nárok žalobkyně vůči žalovanému ve výši žalované částky s příslušenstvím z titulu smlouvy o půjčce a smlouvy pojistné. Na žalobkyni byly pohledávky vůči žalovanému postoupeny smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. 9. Žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně dne [datum] smlouvu o půjčce a tato se zavázala poskytnout žalovanému úvěr 4.000 Kč spolu s pojištěním v ceně 129 Kč a žalovaný se zavázal vrátit 6.493 Kč, když souhrnný poplatek dosahuje výše 2.364 Kč a to formou 43 týdenních splátek po 151 Kč a poslední splátka měla být uhrazena nejpozději dne [datum]. Vzhledem k tomu, že žalovaný neplnil své povinnosti ze smlouvy, zejména nesplácel úvěr dohodnutým způsobem, došlo právní předchůdkyní žalobkyně k odstoupení od shora uvedené smlouvy a zesplatnění pohledávky. Ke dni postoupení tvořil dluh žalovaného 3.534 Kč, z toho 2.810,72 Kč na jistině a 723,28 Kč na poplatku. Právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, když zjišťovala údaje o tom, zda je zaměstnán, jaký je jeho měsíční příjem, jaké jsou další příjmy a výdaje domácnosti. 10. Žalovaný dále uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně dne [datum] smlouvu o půjčce a tato se zavázala poskytnout žalovanému úvěr 6.000 Kč spolu s pojištěním v ceně 172 Kč a žalovaný se zavázal vrátit 9.718 Kč, když souhrnný poplatek dosahuje výše 3.546 Kč a to formou 43 týdenních splátek po 226 Kč a poslední splátka měla být uhrazena nejpozději dne [datum]. Vzhledem k tomu, že žalovaný neplnil své povinnosti ze smlouvy, zejména nesplácel úvěr dohodnutým způsobem, došlo právní předchůdkyní žalobkyně k odstoupení od shora uvedené smlouvy a zesplatnění pohledávky. Ke dni postoupení tvořil dluh žalovaného 7.882 Kč, z toho 6.000 Kč na jistině a 1.882 Kč na poplatku. Právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, když zjišťovala údaje o tom, zda je zaměstnán, jaký je jeho měsíční příjem, jaké jsou další příjmy a výdaje domácnosti. Dále měla právní předchůdkyně žalobkyně k dispozici údaje o platební morálce žalovaného z předchozí úvěrové smlouvy, ze které byla poslední splátka uhrazena dne [datum]. 11. Na základě shora uvedených skutkových zjištění učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Mezi [právnická osoba] [anonymizována tři slova] a žalovaným byla uzavřena smlouva, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 4.000 Kč a v níž se žalovaný zavázal tuto částku vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 2.364 Kč a to v 43 týdenních splátkách po 151 Kč, s tím, že poslední splátka měla být uhrazena nejpozději dne [datum]. Právní předchůdkyně žalobkyně rovněž žalovanému za poplatek 129 Kč zajistila pojištění. 12. Mezi [právnická osoba] [anonymizována tři slova] a žalovaným byla dále uzavřena smlouva, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 6.000 Kč a v níž se žalovaný zavázal tuto částku vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 3.546 Kč a to v 43 týdenních splátkách po 226 Kč, s tím, že poslední splátka měla být uhrazena nejpozději dne [datum]. Právní předchůdkyně žalobkyně rovněž žalovanému za poplatek 172 Kč zajistila pojištění. 13. O postoupení pohledávek plynoucích ze smluv o půjčce na základě smlouvy ze dne [datum] a [datum] byl žalovaný informován dopisem ze dne [datum]. Zároveň byl žalovaný vyzván k zaplacení zbytku dluhu. Právní předchůdkyně žalobkyně dostatečným způsobem zkoumala úvěruschopnost žalovaného. 14. Zjištěný skutkový stav tak soud posoudil po právní stránce podle § 2395 a násl. a násl. OZ (oddíl 7 – Úvěr) a podle § 2758 a násl. OZ (oddíl 2 - Pojištění), neboť právní předchůdkyně žalobkyně má podle výpisu z obchodního rejstříku poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru jako svůj předmět podnikání. Soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná, když mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byly uzavřeny smlouvy o úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně splnila svou povinnost poskytnout žalovanému v jeho prospěch peněžní prostředky, ale žalovaný své povinnosti poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu se sjednanými poplatky ve sjednaných splátkách nedostál. Následně byla pohledávka postoupena žalobkyni, což bylo žalovanému řádně oznámeno. Proto soud žalobě částečně vyhověl jak ve výroku II. tohoto rozsudku uvedeno, a to včetně úroku z prodlení podle § 1970 OZ, ve výši odpovídající Nařízení vlády č. 351/2013 Sb.. 15. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 33 Odo 657/2005 mohou smlouvou sjednané úroky a úroky z prodlení existovat vedle sebe. 16. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 32Cdo 2782/99 se výpovědí smlouvy (odstoupením od smlouvy) věřitel nemůže dostat do nevýhodnějšího stavu než před odstoupením a práva věřitele na úrok z úvěru nadále trvají. 17. Na tomto místě soud dodává, že smlouva o úvěru je smlouvou konsenzuální, což znamená, že není závislá na bezprostředním plnění dlužníkovi. Z toho důvodu bylo na žalovaném, aby při prokázání vzniku smluvního vztahu tvrdil a také prokazoval, kdy a jak dlužné částky vyrovnal. Není již proto třeba dále při totální pasivitě žalovaného verifikovat, zda, kdy a příp. jakou částku tento uhradil. 18. Pokud se jedná o částky vyjádřené jako kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 1.850,97 Kč (20,98 % ročně z částky 2.810,72 Kč od [datum] do [datum]) a smluvní úrok ve výši 20,98 % ročně z částky 2.810,72 Kč od [datum] do zaplacení a jako kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 3.657,51 Kč (20,98 % ročně z částky 6.000 Kč od [datum] do [datum]) a smluvní úrok ve výši 20,98 % ročně z částky 6.000 Kč od [datum] do zaplacení, které žalobkyně požadovala po žalovaném zaplatit, tak soud tomuto návrhu žalobkyně nevyhověl. Dle názoru so