41 C 276/2021 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] po žalovaném domáhala zaplacení částky celkem 12.000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně s žalovanou uzavřely prostřednictvím [právnická osoba] Smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa]) dne [datum] žalované poskytla částku 8.000 Kč, kterou žalovaná v dohodnuté lhůtě splatnosti nevrátila. Žalobkyně dále požadovala smluvní pokutu sjednanou ve smlouvě ve výši 0,1% denně z dlužné jistiny vyčíslenou částkou 4.000 Kč a zákonný úrok z prodlení v kapitalizované výši 1.074,90 Kč. 2. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávky, které jsou předmětem tohoto řízení, na žalobkyni. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). 4. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, ačkoliv jí žaloba společně s výzvou k vyjádření byla doručena dne [datum] postupem uvedeným v ust. § 49 odst. 4 o.s.ř., a to na adresu pro doručování (trvalé bydliště – ul. [anonymizována tři slova], [obec] – [část obce]) dle ust. § 46b písm. a) o.s.ř.. 5. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. 6. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 7. Z ve spise založených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti. 8. K prokázání tvrzení, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, žalobkyně předložila smlouvu o úvěru [číslo] ze dne [datum]. Tato smlouva obsahuje mimo jiné potvrzení, že žalovaná převzala v hotovosti 8.000 Kč a byla opatřena podpisem toliko žalovaného. V rámci textu smlouvy si kontrahenti mj. sjednali smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny. 9. Z podacího archu ze dne [datum] vyplývá, že žalovanému byl žalobkyní odeslán dopis ze dne [datum], jehož obsahem je oznámení o postoupení pohledávky a dále mj. výzva k úhradě pohledávky. 10. Na základě ve spise založených důkazů pak soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Mezi společností [právnická osoba] a žalovanou byla uzavřena smlouva, na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka 8.000 Kč a v níž se žalovaná zavázala tuto částku vrátit spolu s příslušenstvím do [datum]. Pro případ prodlení úvěrované si smluvní strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny. O postoupení pohledávky plynoucí ze smlouvy o spotřebitelském úvěru na základě smlouvy ze dne [datum] byla žalovaná informována dopisem ze dne [datum]. Zároveň byla žalovaná vyzvána k zaplacení dluhu. 11. Zjištěný skutkový stav tak soud posoudil po právní stránce podle § 2395 a násl. a násl. OZ (oddíl 7 – Úvěr). Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, když mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně splnila svou povinnost poskytnout žalované v její prospěch peněžní prostředky, ale žalovaná své povinnosti poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s příslušenstvím v dohodnutém termínu tj. do [datum] nedostála. Následně byla pohledávka postoupena žalobkyni, což bylo žalované řádně oznámeno. Proto soud žalobě vyhověl a žalované uložil, aby žalobkyni zaplatila částku 8.000 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky v kapitalizované výši 1.074,90 Kč a dále od [datum] do zaplacení spolu se smluvním úrokem z prodlení kapitalizovaným částkou 4.000 Kč. 12. Na tomto místě soud dodává, že smlouva o úvěru je smlouvou konsenzuální, což znamená, že není závislá na bezprostředním plnění dlužníkovi. Z toho důvodu bylo na žalované, aby při prokázání vzniku smluvního vztahu tvrdila a také prokazovala, kdy a jak dlužné částky vyrovnala. Není již proto třeba dále při totální pasivitě žalované verifikovat, zda, kdy a příp. jakou částku tento uhradila. 13. Protože je žalovaná v prodlení se zaplacením peněžitého závazku, má žalobkyně (vedle práva na zaplacení shora uvedené částky a smluvního úroku) podle § 1970 OZ právo na zaplacení úroku z prodlení v zákonné sazbě vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2.070,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12.000 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 150 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 050 Kč ve výši 220,50 Kč. 15. Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalované zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). 16. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.