12 C 203/2022-46 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba] – dále také jen„ banka“) a žalovaný uzavřeli smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] kterou se banka zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky do limitu 5 000 Kč a žalovaný se zavázal splácet úvěr spolu s úrokem ve výši 16,9 % ročně prostřednictvím měsíčních splátek ve výši 5 % ze sjednaného úvěrového limitu, tedy 250 Kč měsíčně, a hradit ceny a poplatky podle ceníku banky. Žalovaný čerpal úvěr, splátky však řádně nehradil a ke dni [datum] proto banka celý dluh zesplatnila. Pohledávka byla postoupena žalobkyni smlouvou ze dne [datum] s účinky ke dni [datum], kdy dluh žalovaného činil 5 000 Kč na jistině, částku 505,50 Kč na obchodním úroku a 184,87 Kč na úroku z prodlení. Soud ve věci rozhodoval v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, přičemž žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v podaném návrhu a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, obsahující doložku dle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř., doručené mu spolu s žalobou dne [datum], nijak nevyjádřil. Na základě předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu, kterou se banka zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky do výše úvěrového limitu 5 000 Kč s možností opakovaného čerpání, přičemž žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit úroky ve výši 16,9 % ročně v měsíčních splátkách po 150 Kč. Žalovaný se dále zavázal hradit poplatek za čerpání ve výši 50 Kč za každé čerpání úvěru a další poplatky podle Ceníku banky. Žalovaný čerpal peněžní prostředky (jak vyplývá z transakční historie), splátky však řádně nehradil a banka ho proto v souladu s ujednáním stran přípisem ze dne [datum] vyzvala k zaplacení dlužných splátek ve lhůtě do [datum] s tím, že v opačném případě se celý dluh stane splatným. Žalovaný nezaplatil na jistině částku 5 000 Kč, a to ani na opakovanou výzvu banky ze dne [datum] žalovaný dluh neuhradil. [příjmení] postoupila svoji pohledávku vůči žalovanému žalobkyni s účinky ke dni [datum] a žalovaného o postoupení pohledávky vyrozuměla dopisem ze dne [datum]. Přes další výzvu žalobkyně ze dne [datum] žalovaný ničeho nezaplatil. Po právní stránce soud věc posoudil podle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, která upravují úvěr, když právní předchůdce žalobkyně se smlouvou zavázal poskytnout žalovanému na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalovaný nedostál svým povinnostem ze smlouvy, když neuhradil na jistině částku 5 000 Kč. Stejně mu tak vznikl dluh na sjednaném obchodním úroku. Protože je žalovaný v prodlení s plněním svého peněžitého dluhu, vznikla mu podle § 1970 občanského zákoníku rovněž povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně, a proto jí ve výroku I. rozsudku zcela vyhověl, přičemž uložil žalovanému povinnost zaplatit částku 5 000 Kč spolu s úrokem a zákonným úrokem z prodlení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 2, § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. O povinnosti uhradit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně soud rozhodl dle § 149 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně je právně zastoupena. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věta před středníkem, když k uložení povinnosti uhradit dluh v delší než zákonné lhůtě neshledal důvod.