125 C 11/2022-42 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobci částku 154 725 Kč spolu s příslušenstvím. Tvrdil, že žalovaná na základě dohody o provedení práce ze dne [datum] pracovala pro žalobce jako správce rodinného domu [obec a číslo] a odpovídala za jeho provoz. Účastníci dále uzavřeli dne [datum] dohodu o hmotné odpovědnosti při správě rodinného domu [obec a číslo], když žalovaná z titulu své funkce mohla hospodařit s finančními prostředky na pracovišti. Mimořádnou inventarizací zůstatků hotovosti v příručních pokladnách byl zjištěn na pracovišti [obec] inventarizační rozdíl ve výši 83 408 Kč a na pracovišti [anonymizováno] ve výši 71 317 Kč Celkem tedy inventarizační rozdíl činil 154 725 Kč. Dne [datum] žalovaná uzavřela s žalobcem dohodu o uznání dluhu, kterou svůj dluh vůči žalobci uznala co do důvodu a výše a zavázala se jej uhradit nejpozději do [datum]. Žalovaná přes výzvu žalobce ničeho nezaplatila. 2. Soud ve věci nařídil na den [datum] jednání, ke kterému se žalovaná bez omluvy nedostavila, ačkoliv byla řádně předvolána. Soud proto v souladu s ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované. 3. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující skutková zjištění. 4. Z dohody o provedení práce soud zjistil, že žalobce jako zaměstnavatel a žalovaná jako zaměstnanec uzavřeli dne [datum] dohodu, kterou se žalovaná zavázala provádět pro žalobce práce spočívající ve správě a zajištění provozu objektu v [obec a číslo] počínaje dnem [datum], a to v rozsahu do 300 hodin v kalendářním roce. 5. Dne [datum] uzavřeli účastníci dohodu, kterou žalovaná přebrala odpovědnost za hodnoty svěřené k vyúčtování na základě inventury (mimo jiné za hotovost v pokladnách) s tím, že odpovídá za případný schodek takto zjištěný (dohoda o hmotné odpovědnosti ze dne [datum]). 6. Ze zápisu o provedení inventarizace pokladní hotovosti ke dni [datum] vyplývá, že provedenou inventurou byl zjištěn záporný inventarizační rozdíl na pokladnách žalobce ve výši 71 317 Kč a 83 408 Kč. 7. Z dohody o uznání dluhu a jeho splátkách bylo zjištěno, že žalovaná dne [datum] písmeně uznala svůj dluh vůči žalobci ve výši 154 725 Kč z důvodu inventurního rozdílu zjištěného při mimořádné inventuře dne [datum]. Účastníci se dohodli, že žalovaná uhradí tento svůj dluh nejpozději do [datum]. 8. Přípisem ze dne [datum] žalobce vyzval žalovanou k úhradě částky 154 725 Kč. 9. Ze shora uvedených skutkových zjištění soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalovaná na základě dohody ze dne [datum] vykonávala pro žalobce práce spočívající ve správě a zajištění provozu objektu v [obec]. Dne [datum] dále účastníci uzavřeli dohodu, kterou žalovaná přebrala odpovědnost za schodek na svěřené hotovosti. Inventurou provedenou dne [datum] žalobce zjistil schodek na žalované svěřené pokladní hotovosti v částce 154 725 Kč. Dne [datum] žalovaná písemně uznala svůj dluh v uvedené výši z důvodu zjištěného inventurního rozdílu a zavázala se jej uhradit do [datum]. Přes výzvu žalobce žalovaná ničeho nezaplatila. 10. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil zejména podle ust. § 252 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „zákoník práce“), které upravuje odpovědnost zaměstnance za schodek na svěřených hodnotách, jež je zaměstnanec povinen vyúčtovat. Žalovaná pracovala pro žalobce na základě dohody o provedení práce ve smyslu ust. § 75 zákoníku práce, přičemž uzavřela s žalobcem písemnou dohodu o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených žalované k vyúčtování. Inventurou byl zjištěn schodek na těchto hodnotách a žalované tak vznikla povinnost nahradit žalobci zjištěný schodek v celkové výši 154 725 Kč. Žalovaná dále ve smyslu § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také jen „občanský zákoník“) uznala svůj dluh vůči žalobci co do důvodu a výše prohlášením učiněným v písemné formě, soud proto vycházel z vyvratitelné právní domněnky, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trval, když žalovaná netvrdila opak. Protože je žalovaná v prodlení s plněním svého peněžitého dluhu, je rovněž povinna zaplatit podle § 1970 občanského zákoníku úrok z prodlení ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., přičemž výše úroku z prodlení činila k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení (tj. k [datum]), 8,5 % ročně. 11. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně, jde-li o zaplacení částky 154 725 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení, tj. ve výši 8,5 % ročně, a proto jí ve výroku I. rozsudku v tomto rozsahu vyhověl. Ve zbylé části soud uzavřel, že podaná žaloba není důvodná, když žalobce požadoval úrok z prodlení ve výši 8,75 %, tj. v sazbě převyšující zákonný úrok z prodlení. Soud proto žalobu v rozsahu zaplacení úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně ve výroku II. žaloby zamítl. 12. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobce měl ve věci neúspěch jen v nepatrné části. Přiznaná náhrada nákladů řízení činí celkem 37 599,6 Kč a představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 7 737 Kč, odměnu za zastoupení advokátem za tři úkony právní služby (převzetí věci, sepis žaloby, účast na jednání dne [datum]) v celkové výši 21 900 Kč (3 x 7 300 Kč) vypočtenou podle § 7, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 advokátního tarifu, tři režijní paušály po 300 Kč podle 13 odst. 4 advokátního tarifu, tj. 900 Kč, cestovné za cestu k ústnímu jednání na trase [obec] – [obec] a zpět (celkem 202 km) v celkové výši 1 479,8 Kč (podle vyhlášky č. 511/2021 Sb. ve znění účinném od 20. 8. 2022 činila náhrada za pohonné hmoty částku 530,4 Kč při kombinované spotřebě vozu 5,9 l benzínu 95 oktanů na 100 km a ceně 44,5 Kč; náhrada za použití vozu činila 949,4 Kč), náhradu za promeškaný čas strávený cestou k ústnímu jednání v celkové výši 400 Kč, tj. 100 Kč za každou započatou půlhodinu podle § 14 odst. 3 advokátního tarifu, a 21 % DPH ve výši 5 182,8 Kč. Protože byla žalobkyně v soudním řízení zastoupena advokátem, uložil soud žalované povinnost, aby zaplatila podle § 149 odst. 1 o. s. ř. náhradu nákladů řízení k rukám tohoto advokáta. 13. Lhůta k plnění uložených povinností v délce tří dnů byla soudem stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věty prvé o. s. ř.