18 C 157/2022-27 — Okresní soud v Teplicích

Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 1 000 Kč s příslušenstvím představující dluh žalovaného vzniklý v důsledku porušování povinností vyplývajících mu ze Smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené dne [datum] mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce ([právnická osoba]). Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci rozhodoval v souladu s § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů. Žalobce ani žalovaný se k výzvě soudu učiněné dle § 101 odst. 4 o.s.ř. a doručené jim dne [datum] a [datum] k uvedenému postupu nevyjádřili. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] obchodních podmínek soud zjistil, že předchůdce žalobce a žalovaný dne [datum] uzavřeli smlouvu, kterou byla žalovanému poskytnuta půjčka ve výši 1 000 Kč, jenž se žalovaný zavázal zaplatit. Bylo smluveno, že nedílnou součástí této smlouvy jsou obchodní podmínky, přičemž žalovaný potvrdil, že se s nimi seznámil a souhlasí s nimi. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] zřejmé, že pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobci. Z dopisu zástupce žalobce ze dne [datum] vyplývá, že tento vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky Dle § 2390 občanského zákoníku smlouva o zápůjčce vznikne, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. Podle § 2392 odst. 1 věta prvá občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky. Z obsahu předložených listin a po právním posouzení věci dospěl soud k následujícím závěrům: Předchůdce žalobce se zavázal poskytnout žalovanému půjčku 1 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a zaplatit z ní poplatek a vyslovil souhlas s obchodními podmínkami společnosti. Uvedená půjčka žalovanému byla poskytnuta, žalovaný však půjčku ve sjednaném termínu řádně nevrátil, a proto byla vyčíslena výši dluhu ke dni částkou 1 000 Kč. Uvedená pohledávka byla postoupena žalobci s tím, že žalobce nepožaduje poplatek ani smluvní pokutu. Z uvedeného vyplývá, že žalovaný žalobci dluží sumu 1 000 Kč z titulu bezdůvodného obhacení, a proto soud uložil žalovanému povinnost ji zaplatit. Poněvadž je žalovaný v prodlení se zaplacením dlužné částky, uložil mu soud též povinnost žalobci zaplatit úroky z prodlení podle § 1970 obč. zák. ve výši stanovené v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého má právo na jejich náhradu žalobce, neboť byl ve sporu plně úspěšný. Celkové náklady řízení žalobce jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou advokáta, jenž jej v řízení zastupoval, ve výši 600 Kč za tři úkony právní pomoci stanovenou podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., když návrh je shodný např. se sp.zn. 18C 171/2019, 11C 162/2019 a 19C 151/2019, dále třemi režijními paušály (za převzetí zastoupení a sepis upomínky a žaloby) po 100 Kč stanovenými podle § 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., a 21 % daní z přidané hodnoty počítané z odměny a režijních paušálů ve výši 189 Kč, neboť zástupce žalobce je plátcem této daně. Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobce dle § 149 odst. 1 o.s.ř. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věty první o.s.ř., přičemž neshledal podmínky pro umožnění žalovanému zaplatit žalobci dluh včetně nákladů řízení ve splátkách či v delší než třídenní lhůtě běžící od právní moci rozhodnutí soudu.