18 C 232/2022-42 — Okresní soud v Teplicích

Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 10 000 Kč s příslušenstvím představující dluh žalovaného vzniklý v důsledku porušování povinností vyplývajících mu ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne [datum] mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce ([právnická osoba]). Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci rozhodoval v souladu s § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, žalobce ani žalovaný se k výzvě soudu učiněné dle § 101 odst. 4 o.s.ř. k uvedenému postupu nevyjádřili. Ze smlouvy o úvěru a obchodních podmínek soud zjistil, že předchůdce žalobce a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu, kterou tento žalovanému poskytl částku ve výši 10 000 Kč, jenž se žalovaný zavázal splatit do [datum]. Bylo smluveno, že nedílnou součástí této smlouvy jsou Obchodní podmínky a žalovaný potvrdil, že se s nimi seznámil a souhlasí s nimi. Z dopisu ze dne [datum] vyplývá, že tímto byl žalovaný vyzýván k úhradě dlužné částky. Z obsahu smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] je zřejmé, že pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobci. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Z obsahu předložených listin a po právním posouzení věci dospěl soud k následujícím závěrům: Předchůdce žalobce se zavázal poskytnout žalovanému úvěr a žalovaný se zavázal úvěr vrátit a vyslovil souhlas s obchodními podmínkami. Předchůdce žalobce uvedený úvěr žalovanému poskytl, žalovaný však úvěr řádně nesplatil, proto předchůdce žalobce prohlásil úvěr ke dni [datum] za splatný a vyčíslil výši dluhu částkou 10 000 Kč. Z uvedeného vyplývá, že žalovaný žalobci, kterému byla pohledávka postoupena, dluží sumu 10 000 Kč, a proto soud uložil žalovanému povinnost ji zaplatit, a to dle § 1908 odst. 2 občanského zákoníku, který říká, že dlužník musí dluh splnit na svůj náklad a nebezpečí řádně a včas. Poněvadž je žalovaný od [datum] v prodlení se zaplacením dlužné částky, uložil mu soud též povinnost žalobci zaplatit podle § 1970 občanského zákoníku úroky z prodlení od 1. dne prodlení ve výši stanovené v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého má právo na jejich náhradu žalobce, neboť byl ve sporu plně úspěšný. Celkové náklady řízení žalobce jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou advokáta, jenž jej v řízení zastupoval, ve výši 600 Kč za tři úkony právní pomoci stanovenou podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (za převzetí zastoupení a sepis upomínky a žaloby), když návrh v předmětné věci byl podán na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech), třemi režijními paušály po 100 Kč podle § 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21 % daní z přidané hodnoty počítané z odměny a režijních paušálů ve výši 189 Kč, neboť zástupce žalobce je plátcem této daně. Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobce dle § 149 odst. 1 o.s.ř. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věty první o.s.ř., přičemž neshledal podmínky pro umožnění žalovanému zaplatit žalobci dluh včetně nákladů řízení ve splátkách či v delší než třídenní lhůtě běžící od právní moci rozhodnutí soudu.