18 C 255/2022-45 — Okresní soud v Teplicích

Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 35 180,27 Kč s příslušenstvím představující dluh žalovaného vzniklý v důsledku porušování povinností vyplývajících mu ze Smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum]. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci rozhodoval v souladu s § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů. Žalobce s výzvou souhlasil, žalovaný se k výzvě soudu učiněné dle § 101 odst. 4 o.s.ř. a doručené mu dne [datum] k uvedenému postupu nevyjádřil. Ze Smlouvy o úvěru a obchodních podmínek soud zjistil, že účastníci uzavřeli smlouvu, kterou banka žalovanému poskytla úvěr ve výši 33 380,27 Kč, jenž byl žalovaný povinen splatit v určených splátkách. Bylo smluveno, že nedílnou součástí této smlouvy jsou obchodní podmínky, přičemž žalovaný potvrdil, že se s nimi seznámil a souhlasí s nimi. Z dopisu žalobce vyplývá, že tento zesplatnil úvěr ke dni [datum]. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ust. § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Z obsahu předložených listin a po právním posouzení věci dospěl soud k následujícím závěrům: žalobce se zavázal poskytnout žalovanému úvěr a žalovaný se zavázal úvěr vrátit a vyslovil souhlas s obchodními podmínkami žalobce. Žalobce uvedený úvěr žalovanému poskytl, žalovaný však úvěr nesplatil, proto předchůdce žalobce prohlásil úvěr ke dni [datum] za splatný a žalobce vyčíslil výši dluhu ke dni podání žaloby částkou 35 180,27. Z uvedeného vyplývá, že žalovaný žalobci dluží sumu 35 180,27 Kč, z toho 33 380,27 Kč na jistině a 1 800 Kč na poplatcích, a proto soud uložil žalovanému povinnost ji zaplatit, a to dle § 1908 odst. 2 občanského zákoníku, který říká, že dlužník musí dluh splnit na svůj náklad a nebezpečí řádně a včas. Poněvadž je žalovaný v prodlení se zaplacením dlužné jistiny, uložil mu soud též povinnost žalobci zaplatit podle § 1970 občanského zákoníku úroky z prodlení od 1. dne prodlení ve výši stanovené v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kapitalizované od [datum] do [datum]. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého má právo na jejich náhradu žalobce, neboť byl ve sporu plně úspěšný. Celkové náklady řízení žalobce jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 408 Kč, odměnou advokáta, jenž jej v řízení zastupoval, ve výši 7 620 Kč za tři úkony právní pomoci stanovenou podle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., třemi režijními paušály (za převzetí zastoupení a sepis upomínky a žaloby) po 300 Kč stanovenými podle § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb., a 21 % daní z přidané hodnoty počítané z odměny a režijních paušálů, neboť zástupce žalobce je plátcem této daně. Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobce dle § 149 odst. 1 o.s.ř. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věty první o.s.ř., přičemž neshledal podmínky pro umožnění žalovanému zaplatit žalobci dluh včetně nákladů řízení ve splátkách či v delší než třídenní lhůtě běžící od právní moci rozhodnutí soudu.