19 C 209/2022-52 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně se svou žalobou podanou Okresnímu soudu v Teplicích dne 17. 8. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku ve výši 16 178 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dne 21. 12. 2018 smlouvu o zápůjčce [číslo]. Žalovanou částku požaduje žalobkyně z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému při podpisu smlouvy částku 25 000 Kč, ovšem žalovaný zaplatil na předmětnou pohledávku pouze částku ve výši 8 822 Kč. Zbytek dlužné částky dosud neuhradil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci rozhodoval v souladu s § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, žalobce ani žalovaný se k výzvě soudu učiněné dle § 101 odst. 4 o.s.ř. k uvedenému postupu nevyjádřili. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] soud zjistil, že společnost [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dne 21. 12. 2018 smlouvu o zápůjčce, na základě které společnost poskytla žalovanému částku ve výši 25 000 Kč. Ve smlouvě žalovaný potvrdil, že peněžní prostředky v hotovosti převzal. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a její přílohy [číslo] bylo zjištěno, že dne 18. 12. 2020 společnost [právnická osoba] postoupila žalobkyni mimo jiné pohledávku za žalovaným ze smlouvy [číslo]. Z oznámení ze dne 6. 1. 2021 soud rovněž zjistil, že společnost [právnická osoba] oznámila žalovanému postoupení pohledávky ze smlouvy [číslo] žalobkyni. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Po posouzení předložených listinných důkazů a po právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žalobě je třeba vyhovět. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému při podpisu smlouvy o zápůjčce částku ve výši 25 000 Kč, kterou jí však žalovaný zcela nevrátil. Žalobkyni vrátil pouze částku 8 822 Kč. Protože se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, uložil mu soud povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 16 178 Kč. Protože je žalovaný v prodlení se zaplacením dlužné částky, uložil mu soud též povinnost žalobkyni zaplatit úroky z prodlení v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., částečně kapitalizované. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná. Přiznaná náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem zahrnujících odměnu advokáta za tři v řízení učiněné úkony, a to přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby, kvalifikovanou výzvu k plnění v celkové výši 900 Kč určenou dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., tři režijní paušály po 100 Kč přiznané dle § 11, § 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve výši 252 Kč přiznanou dle § 137 odst. 3 o.s.ř. V daném případě se totiž jedná o občanské soudní řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalovanému zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Lhůty k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.