19 C 95/2022-49 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobce se svou žalobou doručenou soudu dne 22. 3. 2022 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud zrušil a vypořádal podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovitým věcem ve výroku I. rozsudku specifikovaným. Svou žalobu odůvodnil tím, že nabyl spoluvlastnický podíl ve výši 1/2 na základě usnesení o příklepu vydaného soudním exekutorem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] ze dne 25. 8. 2021, č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 11. 9. 2021. Žalobce v minulosti opakovaně kontaktoval žalovanou a snažil se s ní domluvit na zrušení a vypořádání jejich spoluvlastnictví. Dopis se žalobci vrátil s tím, že žalovaná je na adrese neznámá a při osobní návštěvě nebyl žalobce úspěšný. Nemovitosti se jeví jako neobydlené. Žalobce nemá zájem setrvat ve spoluvlastnictví. Rozdělení předmětných nemovitostí není možné. Přichází tedy v úvahu přikázání nemovitých věcí za přiměřenou náhradu jednomu ze spoluvlastníků. Žalobce o nemovité věci zájem nemá. Pokud žalovaná o předmětné nemovité věci projeví zájem a doloží, že má dostatek prostředků k vyplacení spoluvlastnického podílu žalobce, pak žalobce souhlasí s tím, aby nemovité věci byly přikázány do vlastnictví žalované. V opačném případě žalobce navrhuje, aby byly předmětné nemovité věci byly prodány ve veřejné dražbě. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud ve věci nařídil jednání. 4. Při jednání žalovaná uvedla, že s žalobou souhlasí, o nemovité věci zájem nemá a nemá ani peníze na vyplacení spoluvlastníka. 5. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že pozemky parc. č. St. [anonymizováno] o výměře 326 m2 - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] - objekt bydlení a parc. [číslo] o výměře 377 m2 - zahrada, zapsaných u [stát. instituce], [stát. instituce], pro k. ú. [anonymizováno] a [územní celek] na [list vlastnictví] jsou ke dni rozhodování soudu ve spoluvlastnictví žalobce a žalované, přičemž výše podílu žalobce na nemovitých věcech je 1/2 a podílu žalované je 1/2. 6. Ze shodného tvrzení účastníků soud zjistil, že v domě je pouze 1 bytová jednotka, proto dům nelze užívat 2 spoluvlastníky. Nemovité věci v současné době nikdo neobývá, nikdo se o ně nestará. Ani jeden ze spoluvlastníků nemá zájem o převzetí nemovitých věcí do výlučného vlastnictví. 7. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav: Účastníci jsou podílovými spoluvlastníky nemovitých věcí, a to pozemku parc. č. St. [anonymizováno] o výměře 326 m2 - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] - objekt bydlení a pozemku parc. [číslo] o výměře 377 m2 - zahrada, zapsaných u [stát. instituce], [stát. instituce], pro k. ú. [anonymizováno] a [územní celek] na LV [číslo] to žalobce podílem ve výši 1/2 a žalovaná podílem ve výši 1/2. Účastníci nechtějí setrvávat ve spoluvlastnickém vztahu. Nemovité věci neobývají. Reálné rozdělení nemovitých věcí vzhledem k jejich charakteru není možné. Žalobce nemá zájem získat nemovité věci do svého výlučného vlastnictví. Žalovaná rovněž nemá zájem získat nemovité věci do svého výlučného vlastnictví, nemá ani finanční prostředky na výplatu vypořádacího podílu. 8. Podle § 1143 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (dále jen o.z.), nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. 9. Podle § 1144 odst. 1 o.z., je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. 10. Podle § 1147 věta prvá o.z., není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky. 11. Po provedeném dokazování a právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žalobě je třeba vyhovět. Žalobce nelze nutit, aby setrvával ve spoluvlastnickém vztahu, proto je na místě spoluvlastnictví zrušit a vypořádat. S tím ostatně souhlasila i žalovaná. Ačkoliv přednostním způsobem vypořádání je reálné rozdělení věci, je nepochybné, že tato varianta v daném případě nepřipadá v úvahu. Stejně tak není možné přikázat nemovité věci jednomu ze spoluvlastníků, když ani jeden ze spoluvlastníků o převzetí nemovitých věcí do svého výlučného vlastnictví zájem nemá a žalovaná nadto nemá ani finanční prostředky na výplatu vypořádacího podílu. Z tohoto důvodu soud zrušil podílové spoluvlastnictví účastníků s tím, že nařídil prodej předmětných nemovitých věcí ve veřejné dražbě. Takto získaný výtěžek pak bude rozdělen mezi účastníky rovným dílem, tedy každému 1/2 výtěžku. 12. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobce byl se svou žalobou zcela úspěšný. Náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 7 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem zahrnujících odměnu advokáta za dva v řízení učiněné úkony, a to přípravu a převzetí zastoupení a sepis žaloby v celkové výši 20 600 Kč určenou z hodnoty nemovité věci dle doloženého znaleckého posudku ponížené o podíl žalobce, tedy z částky 495 000 Kč, dle § 8 odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., dvou režijních paušálů v celkové výši 600 Kč přiznaných dle § 11, § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., cestového z [obec] do [obec] a zpět (celkem 201,40 km) osobním vozidlem zn. Land Rover, [registrační značka] při průměrné spotřebě 7,67 l na 100 km, ceně motorové nafty 47,10 Kč na 1 l pohonné hmoty a náhrady za používání silničních motorových vozidel ve výši 4,70 Kč za 1 km, v celkové výši 1 674 Kč. 13. Protože žalobce byl v řízení zastupován advokátem, uložil soud žalované zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). 14. Lhůty k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.