20 C 238/2022-83 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne [datum], zaplacení v I. výroku shora uvedeného plnění z titulu regresního nároku pojistitele za vyplacení škody žalobkyní poškozené [právnická osoba] [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] ([IČO]), které byla způsobena škoda v důsledku dopravní nehody dne [datum] v [údaj o čase] hodin v katastru [územní celek] na silnici [anonymizováno], když vozidlo původní druhé žalované [jméno] [příjmení] řídil žalovaný, který však neměl oprávnění k řízení motorového vozidla příslušné skupiny. Druhá žalovaná však zesnula ještě před zahájením řízení a ve vztahu k této bylo proto řízení usnesením ze dne [datum] zastaveno a rozhodnuto o absenci povinnosti k náhradě nákladů řízení mezi ní a žalobkyní. V důsledku dopravní nehody mělo být vedeno správní řízení, jeho výsledek však žalobkyni nebyl pojištěným ani provozovatelem vozidla sdělen. 2. Soud věc rozhodl postupem dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání, neboť žalobkyni mohl plně vyhovět a žalovanému soud zaslal výzvu k vyjádření se k případnému souhlasu s tímto postupem a připojil doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. pro případ, že zůstane pasivní. Jelikož žalovaný na výzvu ve stanovené lhůtě nereagoval, důsledkem je předpoklad jeho souhlasu s tímto postupem. Žalovaný v řízení zůstal pasivní (v důsledku jeho nezájmu o dosažitelnost na adrese svého trvalého pobytu se nejspíše o probíhajícím soudním řízení ani nedozvěděl), adresu pro doručování vedle své adresy trvalého pobytu ohlašovně nenahlásil. Soud po žalovaném i nadále pátral, teprve po vyhlášení rozsudku se podařilo zjistit potenciální faktickou adresu pobytu. I nadále je přitom oficiální doručovací adresou žalovaného adresa dle registru obyvatel a z doručení na adresu faktického pobytu lze procesně vycházet pouze a jen tehdy, pokud dojde k převzetí do vlastních rukou. Žalovaný by tedy měl zvážit, zda se chce i nadále před písemnostmi„ skrývat“ za formální adresou, či zda se stane dosažitelný pro úřední korespondenci. Pro účely doručování přitom každý může vedle své adresy trvalého pobytu vůči ohlašovně (typicky obecní/městský úřad v místě trvalého pobytu) nahlásit i tzv. doručovací adresu (§ 10b zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel), pokud je odlišná. Taková adresa je pak zobrazena v každém výpisu z centrálního registru obyvatel pro všechny státní instituce. Její uvedení není na rozdíl od trvalého pobytu podmíněno doložením právního vztahu k nemovitosti. Obecně lze konstatovat, že nedosažitelnost žalovaných ze strany státních orgánů je – při existenci celé řady i bezplatných poraden, poskytujících alespoň hrubé, avšak užitečné informace o možnostech právní ochrany před žalobou - jednou z významných příčin, proč posléze žalovaní čelí "neočekávanému" vymáhání již pravomocných exekučních titulů (nález Ústavního soudu ve sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ze dne [datum]). Ignorováním svých práv žalovaný (s největší pravděpodobností) nezískává žádnou reálnou výhodu a pouze se sám připravuje o možnost účastnit se řízení, vznášet nejrůznější procesní námitky, kterými lze podstatnou část soudy projednávaných nároků ze spotřebitelských závazků odrazit (neb jsou poměrně často relativně neplatnými), či přinejmenším ve svůj prospěch ovlivnit lhůtu ke splnění povinnosti (zejm. splátkový kalendář, který si tak nemusí„ zaplatit“ v nákladech následné exekuce). 3. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Formulářem č. l. 9 a potvrzením č. l. 19 bylo prokázáno, že dle Policie ČR dne [datum] v [údaj o čase] hodin došlo k dopravní nehodě na silnici [anonymizováno] v katastru [územní celek] u autobusové zastávky ve směru na [příjmení], kdy žalovaný s vozidlem [anonymizováno] s [registrační značka] dostal smyk a poškodil středová svodidla. Vozidlem dále cestoval [jméno] [příjmení], zranil se však pouze žalovaný. Poškozená svodidla jsou dokumentována fotografiemi č. l. 10 až 11, poškozené vozidlo na č. l. 12 až 14. Pojistnou smlouvou ze dne [datum] na č. l. 16 bylo prokázáno, že žalobkyně předmětné vozidlo původní druhé žalované pojistila ve smyslu zákona č. 168/1999 Sb. na dobu neurčitou. Smlouvou o dílo s přílohami č. l. 20 a násl., fakturou č. l. 29 p. v., předávacím protokolem č. l. 30 a záznamem části zakázky č. l. 35 p. v. bylo prokázáno, že byla zhotovena oprava předmětných poškozených svodidel. Oznámením ze dne [datum] (č. l. 18 p. v [číslo]) bylo prokázáno sdělení pojišťěnci a č. l. 49 p. v. poškozenému o výplatě pojistného plnění 29 420 Kč za opravu svodidel, byla odečtena cena železného šrotu 918 Kč. [příjmení] č. l. 8 bylo prokázáno vyplacení částky 29 420 Kč dne [datum]. Žalobkyně prokázala předžalobní výzvy č. l. 51 až 53 žalovanému a původní druhé žalované. Právní zástupce žalobkyně doložil dopisem (č. l. 69) vypracování i zaslání (č. l. 71) kvalifikované předžalobní výzvy ve smyslu § 142a o. s. ř. do dispoziční sféry žalovaného. 4. K osobě žalovaného soud zjistil, že dle Okresní správy sociálního zabezpečení v [obec] je žalovaný bez zaměstnavatele a je příjemcem vdovského důchodu. Adresu jeho zasílání však uvedla nesprávně (kombinace„ [ulice a číslo]“ neexistuje). Soud však zjistil, že žalovaný by ve skutečnosti mohl být zaměstnán u [právnická osoba], jako ostraha zdejšího [anonymizováno]. 5. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil následujícím způsobem. Soud vychází ohledně údajů o samotné výši nesplněného závazku ze skutkových tvrzení žalobního návrhu, neboť břemeno tvrzení a dokazování k případnému opaku (tedy zda již plnění nebylo uhrazeno) v řízení tížilo procesně pasivního žalovaného. Podle § 10 odst. 1 písm. g) a j) zákona č. 168/1999 Sb., platí, že pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný (…) řídil vozidlo a nebyl držitelem příslušného řidičského oprávnění, (…); předal řízení vozidla osobě uvedené v písmenech g) (…). Podle odst. 3 tamtéž platí, že provozovatel vozidla odpovídá společně a nerozdílně s osobou podle odstavce 1 za pohledávku pojistitele na náhradu částky vyplacené podle odstavce 1 písm. g), h), i) a j), neprokáže-li, že nemohl jednání této osoby ovlivnit. Bylo prokázáno, že žalovaný jako pojištěný (neboť řídil pojištěné vozidlo) zavinil dopravní nehodu, při které způsobil třetí osobě škodu ve výši ceny za uvedení v původní stav, aniž by byl držitelem jakéhokoliv oprávnění k řízení motorových vozidel. Žalobkyně prokázala, že vyplatila poškozenému dopravní nehodou pojistné plnění ve výši žalované jistiny, má tak právo, aby jí žalovaný toto plnění uhradil. Jelikož se po marných výzvách ocitl v prodlení, má dále žalobkyně dle § 1970 o. z. právo na úrok z prodlení, když počátek prodlení odpovídá splatnosti a sazba odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. O nákladech řízení soud rozhoduje z úřední povinnosti. V daném případě byla žalobkyně v řízení zcela úspěšná, soud tedy dle procesního výsledku sporu v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. této přiznal k tíži žalovaného právo na úhradu veškerých účelně vynaložených nákladů řízení. Celková výše těchto nákladů pak sestává ze tří mimosmluvních odměn dle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, po 2 300 Kč a tří paušálních částek náhrad hotových výdajů á 300 Kč ve smyslu § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, odpovídajících nákladům, spojeným s převzetím a přípravou věci, s vypracováním kvalifikované předžalobní výzvy a s podáním žalobního návrhu. Jelikož je advokát plátcem DPH, přísluší mu tak dále navýšení, odpovídající aktuálně platné sazbě této daně ve výši 21 % z těchto všech částek. Dále je součástí náhrady hodnota zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 177 Kč. Náhrada nákladů řízení je však dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta jako celek. 7. O lhůtách k plnění soud v obou případech rozhodl dle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř., neboť se jedná o relativně vysoké plnění, u kterého nelze očekávat jednorázové splnění, zejména s přihlédnutím k tomu, že zdejší soud vůči žalovanému nedávno jednu exekuci a žalovaný vykonává dělnickou profesi. Je tedy více než zřejmé, že ani případným obratem zahájeným exekučním řízením po nesplnění platební povinnosti po uplynutí krátké lhůty k plnění by žalobkyně zřejmě dřívějšího uspokojení své pohledávky nedosáhla, když případná další exekuce by zřejmě vedla toliko k čekání na vymožení předchozích závazků a časové hledisko splnění povinností žalovaného tak zjevně nehraje hlavní roli. K ochraně zájmů žalobkyně soud stanovil sankci ztrátou výhody splátek pro případ, že žalovaná poskytnutého dobrodiní splátkovým kalendářem včas nevyužije. Proto soud z důvodu patřičné ochrany žalovaného na straně druhé poskytl přibližně roční splátkový kalendář, resp. přiměřeně navýšil lhůtu k plnění ohledně nákladového výroku (fakticky se jedná o„ nultou“ splátku), aby měl reálnou příležitost případně pohledávku uhradit před podáním důvodného návrhu na nařízení výkonu r