20 C 265/2021-39 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne [datum], zaplacení v I. výroku shora uvedených plnění, z titulu nedoplatku na vodném a stočném k bytu [číslo] za období od listopadu 2019 do června 2020 ve výši [částka], dlužného nájemného a záloh na vodné a stočné k bytu [číslo] ve výši [částka] ([částka] za červenec 2020, [částka] za srpen 2020, [částka] za září 2020, [částka] za říjen 2020, [částka] za listopad 2020 a [částka] za měsíce leden až květen 2021), a vyúčtování vodného a stočného k bytu [číslo] za období července 2020 až [datum] ve výši [částka], v domě [adresa] na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], který měla žalovaná v nájmu. 2. Soud věc rozhodl postupem dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání, neboť žalobkyni mohl plně vyhovět a žalované soud zaslal výzvu k vyjádření se k případnému souhlasu s tímto postupem a připojil doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. pro případ, že zůstane pasivní. Jelikož žalovaná na výzvu ve stanovené lhůtě nereagovala, důsledkem je předpoklad jejího souhlasu s tímto postupem. Žalovaná v řízení zůstala pasivní (v důsledku jeho nezájmu o dosažitelnost na adrese trvalého pobytu se nejspíše o probíhajícím soudním řízení ani nedozvěděla), adresu pro doručování vedle své adresy trvalého pobytu ohlašovně nenahlásila. Soud zjistil jejího zaměstnavatele, pokusil se jí doručit alespoň do zaměstnání, kde byla obálka zanechána. Žalovaná se v řízení nijak nevyjádřila. Od novely občanského soudního řádu, provedené zákonem č. 7/2009 Sb., je adresát odpovědný za existenci adresy pro doručování a ochranu vlastních zájmů a je též povinen zajistit přijímání písemností na této adrese bez ohledu na to, zda se zde zdržuje. Je věcí adresáta, zda se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu doručování, kde je pro něho bezpečné, že mu bude zásilka doručena. Soud na zákonem stanovenou adresu doručuje povinně, i kdyby mu bylo známo, že na ní k předání a převzetí listiny nemůže dojít, a byť by se dozvěděl ze sdělení některého z účastníků či jiných osob nebo ze své úřední činnosti, kde se adresát fakticky zdržuje. Adresátu lze doručit i na jinou adresu, to však nemá vliv na povinnost soudu doručovat na povinnou adresu pro doručování. Omluvitelným důvodem, pro nějž by bylo možno vyslovit neúčinnost náhradního doručení, nemůže být skutečnost, že se fyzická osoba na adrese pro doručování trvale nezdržuje (usnesení Nejvyššího soudu ve sp. zn. 32 Cdo 80/2012). I nadále je tedy oficiální doručovací adresou žalované adresa dle registru obyvatel a z doručení na adresu faktického pobytu či do zaměstnání lze procesně vycházet pouze a jen tehdy, pokud dojde k převzetí do vlastních rukou. Žalovaná by tedy měla zvážit, zda se chce i nadále před písemnostmi„ skrývat“ za formální adresou, či zda se stane dosažitelnou pro úřední korespondenci. Obecně lze konstatovat, že nedosažitelnost žalovaných ze strany státních orgánů je – při existenci celé řady i bezplatných poraden, poskytujících alespoň hrubé, avšak užitečné informace o možnostech právní ochrany před žalobou - jednou z významných příčin, proč posléze žalovaní čelí "neočekávanému" vymáhání již pravomocných exekučních titulů (nález Ústavního soudu ve sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ze dne [datum]). Ignorováním svých práv žalovaná (s největší pravděpodobností) nezískává žádnou reálnou výhodu a pouze se sama připravuje o možnost účastnit se řízení, vznášet nejrůznější procesní námitky, či přinejmenším ve svůj prospěch ovlivnit lhůtu ke splnění povinnosti (zejm. splátkový kalendář, který si tak nemusí„ zaplatit“ v nákladech následné exekuce). 3. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Výpisem z katastru nemovitostí č. l. 7 žalobkyně prokázala, že je vlastníkem domu na adrese trvalého pobytu žalované. Nájemní smlouvou č. l. 8 ze dne [datum] žalobkyně prokázala, že žalovaná měla na dobu od [datum] do [datum] v nájmu byt [číslo] byla oprávněna jej užívat s manželem a pěti dětmi a povinna hradit k poslednímu dni předcházejícího měsíce nájemné [částka] (dle tvrzení žalobkyně od května 2020 dle ústní dohody již pouze [částka]) a [částka] na zálohách za vodné/stočné. Nájemní smlouvou č. l. 10 ze dne [datum] žalobkyně prokázala, že žalovaná měla na dobu od [datum] do [datum] v nájmu byt [číslo] byla oprávněna jej užívat s manželem a pěti dětmi a povinna hradit k poslednímu dni předcházejícího měsíce nájemné [částka] a [částka] na zálohách za vodné/stočné. Vyúčtováním č. l. 12 bylo prokázáno, že žalované vznikl k bytu [číslo] na vodném/stočném nedoplatek [částka] a k bytu [číslo] nedoplatek [částka]. Právní zástupce žalobkyně doložil dopisem (č. l. 13) vypracování i zaslání (č. l. 16 p. v.) kvalifikované předžalobní výzvy ve smyslu § 142a o. s. ř. do dispoziční sféry žalované ([příjmení] [anonymizováno] v [anonymizováno] – předchozí trvalé bydliště žalované). Z přehledu řízení žalované u zdejšího soudu č. l. 21 vyplývá, že tato v letech 2016 až 2019 čelila nebo čelí 11 exekucím, dle č. l. 37 již dvakráte neúspěšně usilovala o oddlužení, dle jejího podání č. l. 27 však nezískala potřebnou darovací smlouvu (zřejmě smlouvu o důchodu). Dle sdělení Úřadu práce již delší dobu nebyla v evidenci uchazečů o zaměstnání a dle č. l. 30 nečerpá sociální dávky, dle OSSZ Teplice (č. l. 26) pracuje od ledna 2021 u [právnická osoba], kde dle č. l. 32 zaměstnavatel potvrdil zaměstnání žalované v dělnické profesi v [obec]. 4. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil následujícím způsobem. Účastníci platně sjednali dva po sobě jdoucí nájmy bytu, z nichž žalobkyně plnila řádně, žalovaná však nikoliv, pokud neuhradila v plném rozsahu nájemné (§ 2246 odst. 1 občanského zákoníku) a zálohy na vodné a stočné (§ [číslo] odst. 1 tamtéž). Soud vychází ohledně údajů o samotné výši nesplněného závazku ze skutkových tvrzení žalobního návrhu, neboť břemeno tvrzení a dokazování k případnému opaku (tedy zda již nebylo uhrazeno více) v řízení tížilo procesně pasivní žalovanou. Žalobkyně přitom podrobně rozepsala, jakým způsobem započetla dodatečné platby či jiná protiplnění (na nejstarší závazky). Soud tak mohl žalobě v plném rozsahu vyhovět. S odkazem na § 1970 tamtéž pak mohl vyhovět i v rozsahu úroků z prodlení. Značně komplikovaný žalobní návrh ohledně těch úroků z prodlení, které náležely za pevně vymezené období (v důsledku dodatečných plateb, které byly v žalobě jednotlivě podrobně rozepsány), soud pro zjednodušení výroku kapitalizoval a dospěl k částce [částka], úroky běžící do zaplacení pak součástí výroku ponechal. Počátek prodlení odpovídá splatnosti jednotlivých nároků dle nájemních smluv, použitá sazba pak odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. V případě úroku z prodlení z vyúčtování vodného/stočného žalobkyně neuvedla počátek běhu úroku z prodlení, soud tak bez jejího konkurujícího doplnění žaloby mohl nárok přiznat pouze od uplatnění žaloby u soudu, což je jediný způsob výkladu žaloby a žalobního petitu, kterým soud neporuší zásadu dispozitivnosti a zásadu projednací. Ostatně z ničeho nevyplývá předpoklad, že by se ze strany žalobkyně jednalo o písařské opomenutí, nejde tak o nepřípustnou iniciativu soudu. 5. O nákladech řízení soud rozhoduje z úřední povinnosti. V daném případě byla žalobkyně v řízení zcela úspěšná, soud tedy dle procesního výsledku sporu v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. této přiznal k tíži žalované právo na úhradu veškerých účelně vynaložených nákladů řízení. Celková výše těchto nákladů pak sestává ze tří mimosmluvních odměn dle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, po [částka] a tří paušálních částek náhrad hotových výdajů á [částka] ve smyslu § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, odpovídajících nákladům, spojeným s převzetím a přípravou věci, s vypracováním a zasláním kvalifikované předžalobní výzvy a podáním žalobního návrhu. Jelikož je advokát plátcem DPH (dle registru ARES), přísluší mu tak dále navýšení, odpovídající aktuálně platné sazbě této daně ve výši 21 % z těchto všech částek. Dále je součástí náhrady hodnota zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka]. Náhrada nákladů řízení je však dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta jako celek. Ustanovení o snížené odměně dle § 14b advokátního tarifu nebylo možno užít již s ohledem na výši plnění, žaloba formulářovému návrhu obsahově rovněž neodpovídá. 6. O lhůtách k plnění soud v obou případech rozhodl dle § 160 odst. 1 věta první o. s. ř., neboť pro jinou, než základní (třídenní) lhůtu k plnění, nebyl shledán žádný mimořádný důvod a sama žalovaná zůstala pasivní a neposkytla tedy soudu žádné argumenty, proč by měl být zájem žalované upřednostněn na úkor žalobce tím, že by soud poskytl lhůtu k plnění delší. Ostatně soud nemůže zpravidla přiznat nárok na plnění ve splátkách delších dvou let, přičemž výše pohledávky by v tomto případě vedle k výši splátek, které jsou zřejmě nad možnosti