20 C 74/2022-99 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne [datum], zaplacení nájemného a služeb spojených s nájmem bytu [číslo] v domě na adrese [adresa] (14 105 Kč za měsíce červen, červenec, 9 100 za srpen). Původně se plnění domáhala (v pasivní solidaritě) i proti [celé jméno žalovaného], při jednání dne [datum] však proti němu vzala návrh zpět a soud usnesením č. l. 92 ve vztahu k tomuto řízení zastavil a rozhodl o nákladech řízení tak, že žalobkyně a jmenovaný nemají žádnou vzájemnou platební povinnost. 2. Žalobkyně doplnila žalobní tvrzení podáním ze dne [datum] (č. l. 44) tak, že vlastníkem předmětného bytu je [anonymizováno], bytové družstvo, nájemci předmětného bytu jsou členové družstva, manželé [příjmení] [jméno] a [jméno] [příjmení], žalobkyně je podnájemníkem. Předmětný závazek je tak ve skutečnosti smlouvou podnájemní. K účasti právního zástupce žalobkyně na podnikání žalobkyně uvedl, že je pouze jejím statutárním orgánem a je zakládajícím členem s toliko formálním vkladem v rozsahu 0,0057 % hodnoty členských vkladů (soudu není zřejmé, zda tvrzená„ přibližná“ hodnota vkladů představuje souhrn vkladů či ocenění jejich stávající hodnoty). Soud vyzval žalobkyni k úplnému objasnění právního poměru žalobkyně k nájemnímu bytu, neboť skutková tvrzení zavdávala podezření, že tvrzený právní vztah je zastřeným právním jednáním jiného obsahu. Podáním ze dne [datum] (č. l. 64) žalobkyně doplnila, že právnímu zástupci v bytovém družstvo nesvědčí právo nájmu k žádnému bytu. Vysvětlila, že členové bytového družstva ([role v řízení] [anonymizováno]) po získání nájmu družstevního bytu tento podnajímají žalobkyni, která jej spravuje a obsazuje (pod-) podnájemníky z řad třetích osob. Při jednání dne [datum] dále doplnila, že v době sjednání nájemní smlouvy byl vlastníkem bytu [právnická osoba] Dále doplnila, že jistota dle nájemní smlouvy byla použita v rozsahu 14 105 Kč na úhradu škod na bytě po jeho opuštění žalovanou, což však žalobkyně nebude prokazovat a vzala žalobu v tomto rozsahu zpět. 3. Podle § 96 odst. 1, 2 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) platí, že žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Soud v důsledku zpětvzetí části žaloby I. výrokem tohoto rozhodnutí vyhověl a řízení v příslušném rozsahu zastavil. Souhlasu žalované s tímto postupem nebylo třeba, neboť se k nařízenému jednání nedostavila a tím se o toto právo připravila. 4. Soud nejprve po žalované pátral, nezjistil však jinou adresu, než její trvalý pobyt dle registru obyvatel a tam bylo doručováno fikcí. Bez nařízení jednání soud i přes úsilí o odstranění nesrovnalostí ve skutkových tvrzeních a důkazech o věci rozhodnout nemohl, neboť zjistil, že skutková tvrzení žalobkyně neodpovídají skutečnosti (přinejmenším potud, že se nejednalo o nájem bytu, datace nájemní smlouvy neodpovídala skutkovým tvrzením a uplynula lhůta pro vyúčtování záloh na služby spojené s nájmem bytu). Žalovaná v řízení zůstala pasivní, k věci samé se nevyjádřila, k jednání se nedostavila, soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. 5. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Povaha členství právního zástupce žalobkyně v bytovém družstvu [anonymizováno] vyplývá z notářského zápisu č. l. 53 a násl., pro výsledek řízení však neměla význam. Dle aktuálního stavu katastru nemovitostí není v domě, kde je předmětný byt, vlastníkem bytu žalobkyně (a ani manželé [příjmení]), soud zaznamenal vlastnické právo k jednomu bytu subjektem [anonymizováno], bytové družstvo (což soud vedlo k výzvám k doplnění žaloby jak výše), když současně z obchodního rejstříku a evidence skutečných majitelů (č. l. 40, 52) soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně je přímým skutečným majitelem [anonymizováno], bytové družstvo, když rozsah vlastnictví není veřejně uváděn. 6. Dle výpisu z katastru nemovitostí [číslo listu] je [anonymizováno], bytové družstvo, v tomto domě vlastníkem bytu [číslo] to dle kupní smlouvy ze dne [datum] Nájemní smlouvou č. l. 76 ze dne [datum] žalobkyně prokázala, že společnost [právnická osoba] pronajala žalobkyni předmětný byt na dobu neurčitou za nájemné dle evidenčního listu, který soudu předkládán nebyl. Dle kupní smlouvy ze dne [datum] (č. l. 78) byl předmětný byt poté skutečně prodán bytovému družstvu [anonymizováno] za 1,7 milionu Kč. Smlouvou č. l. 85 žalobkyně prokázala, že členové družstva, manželé [příjmení], si tímto dnem sjednali nájem předmětného družstevního bytu. Nájemní smlouvou na č. l. 47 hned z následujícího dne ([datum]) bylo prokázáno, že manželé [příjmení] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], jako členové bytového družstva, podnajali na dobu neurčitou tento byt žalobkyni, a to se souhlasem bytového družstva [anonymizováno], za celkové nájemné, které má vyplynout z přílohy smlouvy, která soudu poskytnuta nebyla. 7. Nájemní smlouvou ze dne [datum] (č. l. 15) žalobkyně prokázala, že žalobkyně (pod-) podnajala předmětný byt žalované (a původnímu 2. žalovanému) na dobu určitou od [datum] do [datum] za měsíční nájemné 11 000 Kč bez záloh na služby spojené s nájmem bytu dle přílohového evidenčního listu, nájemci uhradili jistotu ve výši 14 105 Kč. Dle tří evidenčních listů č. l. 19 až 21 rozsah pěti zálohovaných služeb odpovídá konečnému vyúčtování č. l. 83, záloha činí vždy 3 105 Kč měsíčně, nájemné bylo stanoveno odlišně pro měsíc březen (4 613 Kč) a srpen (5 995 Kč), v ostatních měsících činilo 11 000 Kč. Dle předávacího protokolu č. l. 18 žalovaná byt převzala. Dle protokolu č. l. 22 byt osobně dne [datum] nepředala, když protokol je podepsán toliko za žalobkyni. 8. Vyúčtováním č. l. 83 ze dne [datum] žalobkyně prokázala, že za rok 2021 vznikl v důsledku zaplacených záloh (9 315 Kč v měsících březen až květen 2021) a skutečné spotřeby přeplatek 2 112 Kč. Jedná se tedy o skutečně zaplacené zálohy, oproti tomu zálohy, požadované žalobkyní v rámci žalovaného plnění, v této bilanci zahrnuty nejsou (což soud při rozhodování v neprospěch žalované přehlédl, viz dále). 9. Právní zástupce žalobkyně doložil dopisem (č. l. 24) vypracování i zaslání (č. l. 25) jednoduché předžalobní výzvy ve smyslu § 142a o. s. ř. do dispoziční sféry žalované. 10. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil následujícím způsobem. Soud vychází ohledně údajů o samotné výši nesplněného závazku ze skutkových tvrzení žalobního návrhu, neboť břemeno tvrzení a dokazování k případnému opaku (tedy zda již nebyl uhrazen) v řízení tížilo procesně pasivní žalovanou. Žalobkyně prokázala, že byla sjednána platná (dvojitě pod-) nájemní smlouva a (dvojitě pod-) nájemní vztah řádně trval, žalovaná byla povinna platit nájemné ve smyslu § 2246 o. z. Stejně tak byla povinna platit vyúčtování služeb dle § [číslo] tamtéž, když rozsah vyúčtovaných služeb odpovídal evidenčnímu listu. Jelikož před rozhodnutím soudu byly již dne [datum] (tedy ještě před uplynutím lhůty dle § 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb.) vyúčtovány čerpané služby, spojené s (dvojitě pod-) nájemním bytem, zanikl tím nárok na zaplacení měsíčních záloh, žalované nevznikl nedoplatek z vyúčtování a soud v části 2 112 Kč žalobu zamítnul, neboť vznikl naopak přeplatek. Podle § [číslo] odst. 2 věta první tamtéž platí, že při skončení nájmu pronajímatel vrátí jistotu nájemci; započte si přitom, co mu nájemce případně z nájmu dluží. Otázku jistoty žalobkyně vypořádala již částečným zpětvzetím, viz výše, soud o ní tedy nemusel rozhodovat autoritativně. Současně má žalobkyně nárok na úroky z prodlení ve smyslu § 1970 tamtéž, které soud přiznal, přičemž část z nich pro zjednodušení výroku kapitalizoval, část jich nabíhá do zaplacení. 11. Soud však pominul zohlednit, že součástí vyúčtování služeb je toliko částka fakticky zaplacených záloh, na nichž vznikl přeplatek, avšak vyúčtování služeb již nijak nezohlednilo obsah tohoto probíhajícího soudního řízení, kde se žalobkyně domáhala i těch záloh, které ze strany žalované uhrazeny nebyly. Jelikož soud tuto okolnost ve výsledné bilanci přehlédl, přiznal žalobkyni (v rozsahu 3x 3 105 Kč) i nárok na plnění, který v době rozhodování soudu již zanikl a nemá právní ani reálné opodstatnění. Soud prvního stupně je však svým vyhlášeným rozhodnutím již vázán, proto nemůže výrok tohoto rozsudku (nad rámec písařské či početní chyby, což přesahuje podstatu tohoto věcného přehlédnutí) již změnit. Je tak věcí účastníků řízení, zda případně využijí opravný prostředek proti tomuto rozsudku či např. plnění v rozsahu 9 315 Kč nebude na žalované ze strany žalobkyně navzdory znění II. výroku shora vymáháno. Toto přehlédnutí se rovněž odrazilo ve IV. nákladovém výroku, jehož vyhlášeným zněním je však soud prvního stupně rovněž vázán a nemohl tak zohlednit, že úspěch žalobkyně by při zohlednění neúspěchu i v části 9 315 Kč již byl nižší, než procesní úspěch žalované a poměrnou náhradu nákladů řízení by