21 C 164/2022-41 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 20. 1. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 2 584 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že uvedená částka představuje neuhrazené pojistné. Žalovaná uzavřela dne 16. 9. 2020 se žalobkyní pojistnou smlouvu [číslo] za účelem sjednání pojistného produktu životního pojištění - [anonymizováno]. Pojistné bylo sjednáno ve výši 385 Kč pro pojistné období; pojistné období bylo sjednáno v délce měsíční. Pojistná smlouva zanikla ke dni 3. 5. 2021 z důvodu nezaplacení následného pojistného. Dlužné období, za které nebylo pojistné hrazeno, je od 1. 12. 2020 do 3. 5. 2021. Dluh na pojistném za uvedené období činí 2 584 Kč, který sestává z žalované jistiny, poplatku ve výši 350 Kč za předčasné ukončení pojistné smlouvy a z nákladů spojených s upomínáním a vymáháním dlužného pojistného ve výši 300 Kč, a byl vypočten jako tzv. akumulovaný dluh. Žalobkyně dále uplatňuje nárok na úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné částky za období od 7. 6. 2021 do 20. 1. 2022 v celkové výši 133 Kč. Žalovaná ničeho neuhradila, ačkoliv byla k úhradě vyzvána předžalobní výzvou ze dne 30. 9. 2021. 2. Žalovaná se k žalobě písemně nevyjádřila. 3. Soud ve věci rozhodoval v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila a žalovaná se k výzvě soudu učiněné dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. k uvedenému postupu nevyjádřila. 4. Soud na základě listinných důkazů předložených žalobkyní zjistil následující skutkový stav: Žalovaná uzavřela se žalobkyní smlouvu [číslo] – [anonymizováno] životní pojištění – [anonymizováno] dne 22. 9. 2020 s počátkem pojištění dne 1. 10. 2020 a s měsíčním pojistným ve výši 385 Kč. Žalovaná byla povinna hradit pojistné k prvnímu dni v měsíci. Žalovaná neuhradila běžné pojistné od 1. 12. 2020. Žalobkyně upomínkou ze dne 9. 3. 2021, kterou zaslala žalované dne 11. 3. 2021, vyzvala žalovanou k úhradě částky 1 155 Kč v dodatečné lhůtě do 3. 5. 2021 s poučením, že nedojde-li ve stanovené lhůtě k úhradě, pojistná smlouva uplynutím této lhůty zanikne. Žalovaná ničeho neuhradila a pojištění sjednané uvedenou pojistnou smlouvou zaniklo ke dni 3. 5. 2021 z důvodu neplacení pojistného, o čemž byla žalovaná informována dopisem žalobkyně ze dne 13. 5. 2021. Žalobkyně provedla vyúčtování pojistné smlouvy na částku 2 284 Kč, kde specifikovala jednotlivé položky (dlužné pojistné 1 934 Kč a poplatek za předčasné ukončení smlouvy 350 Kč) a poučila žalovanou, že v případě prodlení se zaplacením ji bude zaúčtovaná částka 300 Kč související s vymáháním dlužné částky, nicméně soudu není zřejmé, zda žalobkyně takové vyúčtování žalované zaslala. Předžalobní výzvou ze dne 30. 9. 2021, kterou žalobkyně zaslala dne téhož dne, vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky 2 584 Kč. 5. Po právní stránce byl žalobou uplatněný nárok soudem posouzen jako nároky na peněžité plnění ve formě nezaplaceného pojistného, které měla žalovaná jako pojistník uhradit na základě ust. § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a pojistných podmínek žalobkyně. 6. Soud shledal žalobu částečně důvodnou, když po provedeném dokazování a právním posouzení věci dospěl k závěru, že mezi účastnicemi byla uzavřena pojistná smlouva, jejímž předmětem bylo životní pojištění. Žalovaná neplnila svoji povinnost včas a řádně hradit žalobkyni pojistné, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázala, když žalobkyni nezaplatila pojistné za pojistné období od 1. 12. 2020 do 3. 5. 2021, tj. do dne, kdy pojistná smlouva zanikla. Pojistné v daném období bylo sjednáno v částce 385 Kč měsíčně a žalovaná tak za uvedené období měla žalobkyni zaplatit na pojistném částku 1 934 Kč. Žalovaná dlužné pojistné před podáním žaloby neuhradila. Vzhledem ke skutečnosti, že dluh má být splněn řádně a včas a žalovaná tak dosud zcela neučinila, uložil jí tedy soud povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 934 Kč představující dosud neuhrazené pojistné dle pojistné smlouvy ze dne 22. 9. 2020 za dobu trvání pojištění. 7. Žalobkyni dále vzniklo dle ust. § 1970 občanského zákoníku právo požadovat po žalované zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni, kdy mělo být pojistné dle příslušného ustanovení pojistných podmínek uhrazeno. Žalobkyně se domáhala přiznání kapitalizovaného úroku z prodlení za období od 7. 6. 2021 do 20. 1. 2022. Soud i v této části žalobě částečně vyhověl, neboť je nepochybné, že v tomto období byla žalovaná v prodlení s úhradou celé částky dlužného pojistného, které v tomto období činilo 1 934 Kč, jak již bylo uvedeno shora. Soud tedy uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 99,67 Kč představující kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z dlužného pojistného ve výši 1 934 Kč za shora uvedené období, které žalobkyně vymezila v žalobě. 8. Pokud se jedná o žalobkyní uplatněnou částku 650 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z této částky za období od 7. 6. 2021 do 20. 1. 2022 ve výši 33,38 Kč, soud v této části neshledal žalobu důvodnou a v této části jí zamítl, a to s odkazem na nález Ústavního soudu ČR č. j. I. ÚS 3512/2011 ze dne 11. 11. 2013. Z obsahu spisu je zřejmé, že částka 350 Kč má představovat náklady pojistitele spojené s předčasným ukončením pojistné smlouvy, částka 300 Kč náklady spojené s upomínáním a vymáháním dlužné částky pojistného plnění. Smluvní vztah žalobkyně a žalované založený pojistnou smlouvou [číslo] je spotřebitelskou smlouvou ve smyslu ust. § 1810 a násl. občanského zákoníku, na který je třeba aplikovat principy spotřebitelské ochrany dle příslušných ustanovení soukromého práva. V souladu s těmito principy pak soud považuje žalobou uplatněné poplatky ve výši 650 Kč za neplatně ujednaný, když ve své podstatě se jedná o smluvní pokutu, přičemž povinnost zaplatit smluvní pokutu je obsažena toliko v pojistných podmínkách žalobkyně (resp. poplatky by měly vyplývat ze sazebníku, který vyhotovila sama žalobkyně), nevyplývá ze smlouvy samotné, což je v rozporu právě i se závěrem Ústavního soudu ČR, který vyslovil ve shora uvedeném nálezu. Z popsaných důvodů tedy soud žalobu co do částky 650 Kč včetně kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení z této částky zamítl. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení jen částečně úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení v částce 740 Kč, přičemž tato částka představuje 49,7 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 74,85 % a úspěchu žalované v rozsahu 25,15 %). Náklady řízení pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení advokátkou, které dle ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. náleží odměna ve výši 200 Kč a náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, písemné podání soudu ve věci samé) a daň z přidané hodnoty v sazbě 21% stanovená ze základu ve výši 900 Kč částkou 189 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla úspěšná v poměru 49,7 %, přiznal soud žalobkyni náhradu nákladů řízení v tomto poměru k celkovým nákladům řízení, jak již bylo uvedeno shora. 10. K použití ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. pro stanovení výše odměny a náhrady hotových výdajů právní zástupkyně žalobkyně pak soud ještě uvádí, že lustrací v rejstříku zdejšího soudu bylo zjištěno, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru, kdy skutková tvrzení jsou obdobná jako v dalších sporech vedených u zdejšího soudu, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. 11. Žalobkyně byla v řízení zastupována advokátkou, proto soud uložil žalované povinnost zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). 12. Lhůty k plnění uložených povinností soud stanovil podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.