21 C 216/2022-23 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 7. 4. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 3 090 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovanému byla poskytnuta zdravotní péče nebo služby nehrazené ze zdravotního pojištění v zařízení provozovaném žalobkyní (pobyt na protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanici v [nemocnice]). K uhrazení nákladů za poskytnutou péči byl žalovanému dne 13. 6. 2020 vystaven a předán daňový doklad [číslo] na částku 3 000 Kč se splatností 7 dnů. Žalovaný daňový doklad převzal a svůj dluh vůči žalobkyni písemně uznal co do důvodu a výše, avšak ničeho neuhradil. Dále byl žalovanému dne 4. 7. 2020 vystaven doklad [číslo] na částku 90 Kč za regulační poplatek za poskytnutí lékařské pohotovostní služby v den jeho vystavení. Žalovaný byl předžalobní výzvou vyzván k úhradě dlužné částky, nicméně neuhradil ničeho. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ust. § 115a o. s. ř. vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když žalobkyně tento souhlas vyslovila již při podání žaloby. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaný ve stanovené lhůtě k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek. Žalovaný se k této výzvě ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud tedy v souladu s ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise, aniž by nařizoval jednání. 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 5. Z platebního dokladu [číslo] ze dne 13. 6. 2020 a z uznání dluhu ze dne 13. 6. 2020 vyplývá, že žalovaný byl ošetřen na protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanici v [anonymizována tři slova] - [nemocnice], kde strávil 1 den. Uvedeným platebním dokladem byla žalovanému za provedené výkony nebo poskytnuté služby vyúčtována k úhradě částka 3 000 Kč se splatností sedm dnů. Žalovaný dluh ve výši 3 000 Kč písemně uznal co do důvodu a výše. Výše platby za pobyt na protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanici je dána ceníkem žalobkyně. Z vyúčtování regulačního poplatku [číslo] ze dne 4. 7. 2020 soud zjistil, že žalobkyně žalovanému účtovala částku 90 Kč za využití lékařské pohotovostní služby dne 4. 7. 2020 ve 4:42 hodin v [anonymizována tři slova] - [nemocnice], přičemž žalovaný tuto částku písemně uznal co do důvodu a výše. Předžalobní upomínkou ze dne 12. 3. 2021 byl žalovaný před podáním žaloby žalobkyní vyzván k úhradě dluhu ve výši 3 090 Kč, a to do sedmi dnů od doručení výzvy. 6. Po právní stránce posoudil soud věc zejména podle zákona č. 379/2005 Sb. o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami, v platném znění, dále podle ust. § 2053 a ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a dále podle ust. § 12 písm. m) a ust. § 16a odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. 7. Podle ust. § 17 odst. 4 zákona č. 379/2005 Sb. dopravu, vyšetření, ošetření a následný pobyt na záchytné stanici hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, ošetřená osoba; v případě, že se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky neprokáže, náklady nese osoba, která podle § 16 odst. 4 k vyšetření vyzvala, s výjimkou případů diferenciální diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění podle zvláštního právního předpisu. 8. Podle ust. § 12 písm. m) zákona č. 48/1997 Sb., hradit poskytovateli regulační poplatky podle § 16a. 9. Podle ust. § 16a odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., pojištěnec, anebo za něj jeho zákonný zástupce, je povinen hradit poskytovateli regulační poplatek ve výši 90 Kč za využití lékařské pohotovostní služby nebo pohotovostní služby v oboru zubní lékařství (dále jen„ pohotovostní služba“) 10. Na základě skutkových zjištění a po právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná a žalobě tedy v celém rozsahu vyhověl. Žalobkyně, která je provozovatelem zdravotnického zařízení, ve kterém byl žalovaný ošetřen a pobýval zde, vzniklo právo na zaplacení ošetření a pobytu žalovaného celkem ve výši 3 000 Kč. Uvedená částka byla žalovanému vyúčtována k úhradě a tuto částku žalovaný písemně uznal jako svůj dluh vůči žalobkyni. Žalobkyně, která je provozovatelem zdravotnického zařízení, ve kterém byl žalovaný ošetřen, vzniklo právo na zaplacení ošetření celkem ve výši 90 Kč, přičemž tato částka byla žalovanému vyúčtována k úhradě a tuto částku žalovaný písemně uznal jako svůj dluh vůči žalobkyni. Žalobkyni rovněž vzniklo právo na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky ode dne následujícího po dni splatnosti jednotlivých platebních dokladů, a to v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., ve výši stanovené dle ust. 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč, představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle ust. § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky, neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. 12. Lhůtu k plnění uložených povinností soud stanovil podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když pro stanovení jiné lhůty k plnění či uložení povinnosti uhradit dluh ve splátkách nebyly splněny podmínky.