21 C 244/2022-32 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 30. 5. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 8 230 Kč s příslušenstvím s následujícím odůvodněním. Žalovaný jako provozovatel osobního automobilu s [registrační značka], se zdvihovým objemem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, číslem technického průkazu vozidla [anonymizováno], [VIN kód], neuzavřel v období od 3. 1. 2020 do 3. 5. 2020 pojištění odpovědnosti z provozu uvedeného vozidla a tímto svým jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo, když vozidlo bylo v předmětném období evidováno v registru silničních vozidel jako provozované. Žalobkyni tak dle ust. § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. vznikl nárok na zaplacení příspěvku ve výši 7 930 Kč a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalovanému byla dne 19. 11. 2020 zaslána výzva k zaplacení příspěvku, žalovaný však ničeho neuhradil. Splatnost příspěvku nastala dne 2. 2. 2021. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. S ohledem na skutečnost, že věc bylo možné rozhodnout na základě listinných důkazů založených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ust. § 115a o. s. ř. vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, když žalobkyně souhlas s tímto postupem vyslovila již při podání žaloby. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaný k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (ust. § 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k výzvě ve stanovené sedmidenní lhůtě nevyjádřil, soud tedy rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise, aniž by ve věci nařizoval jednání. 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Žalovaný je od 19. 7. 2019 zapsán v registru vozidel jako vlastník a provozovatel vozidla – osobního automobilu s objemem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], přičemž neměl v období od 3. 1. 2020 do 3. 5. 2020 uzavřené pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla. Žalovaný nabyl do vlastnictví předmětné vozidlo na základě kupní smlouvy ze dne 18. 7. 2019. Žalobkyně dopisem ze dne 19. 11. 2020 vyzvala žalovaného, aby ve lhůtě do 60 dnů od doručení výzvy uhradil příspěvek do garančního fondu v částce 7 930 Kč (65 Kč jako denní sazba příspěvku x 122 dnů) včetně nákladů na mimosoudní uplatnění příspěvku ve výši 300 Kč. Uvedená výzva byla žalovanému dle informace České pošty doručena dne 24. 11. 2020. Žalovaný v uvedené lhůtě příspěvek neuhradil a žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dluhu upomínkou ze dne 25. 2. 2021, kdy již požadovala i uhrazení a úroku ve výši 40 Kč; z obsahu upomínky je zřejmé, že žalovaný byl rovněž vyzván, aby žalobkyni doložil doklad o pojištění vozidla, pokud toto bylo v rozhodném období pojištěno, či doložil, že již nebyl v rozhodném období vlastníkem a provozovatelem vozidla. Žalovaný ničeho nezaplatil, proto byla žalovanému zaslána II. upomínka ze dne 26. 3. 2021 se shodným obsahem a nadto úrokem ve výši 95 Kč. Žalovaný byl rovněž vyzván k úhradě dlužné částky [právnická osoba], a.s., a to dopisem ze dne 10. 1. 2022. Žalovaný neuhradil ničeho, tudíž právní zástupkyně žalobkyně žalovaného předžalobní výzvou ze dne 8. 3. 2022, která mu byla zaslána doporučeně téhož dne, opětovně vyzvala k úhradě dluhu. 5. Po právní stránce soud věc posoudil podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, a vyhlášky č. 205/1999 Sb. 6. Podle ust. § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen "pozemní komunikace"), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci. 7. Podle ust. § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle odstavce 2 při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. 8. Podle ust. § 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle odstavce 4 uvedeného ustanovení zákona osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle odstavce 5 uvedeného ustanovení zákona výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. (odstavec 6 uvedeného ustanovení zákona) Podle odstavce 7 výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu. 9. Podle ust. § 2 odst. 1 písm. písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb. denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 ve výši 65 Kč. 10. Podle ust. § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč. 11. Na základě skutkových zjištění a po právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Soud má za prokázané, že žalovaný byl v předmětném období od 3. 1. 2020 do 3. 5. 2020 vlastníkem a provozovatelem vozidla [registrační značka] a k tomuto vozidlu neuzavřel v rozhodném období pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, což ostatně žalovaný v tomto řízení ani nesporoval. Žalobkyně žalovaného v zákonem stanovené lhůtě vyzvala k úhradě příspěvku, žalovaný ničeho neuhradil. Vzhledem k tomu, že dluh má být splněn řádně a včas, a žalovaný tak přes opakované výzvy doposud neučinil, vyhověl soud žalobě a žalovanému uložil, aby zaplatil žalobkyni částku celkem 8 230 Kč, představující součet nezaplaceného příspěvku ve výši 7 930 Kč (122 dní po 65 Kč) a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. 12. Protože je žalovaný v prodlení se zaplacením peněžité pohledávky, má žalobkyně vedle práva na zaplacení pohledávky podle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, právo i na zaplacení úroku z prodlení. Soud jí tedy přiznal zákonné úroky z prodlení z částky zákonného příspěvku nepojištěných v částce 7 930 Kč za období od 3. 2. 2021 do zaplacení, kdy již žalovaný byl v prodlení s úhradou příspěvku, a to ve výši stanovené v souladu s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, právo na plnou náhradu nákladů řízení v celkové částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení advokátkou, které dle ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. náleží odměna ve výši 200 Kč a náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění a písemné podání soudu v