21 C 29/2022-38 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 25. 11. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 15 815,83 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že společnost [právnická osoba], právní předchůdkyně žalobkyně, a žalovaný uzavřeli dne 24. 1. 2019 smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně tuto částku spolu s příslušenstvím v částce 12 888 Kč představující kapitalizovaný smluvní úrok, poplatek za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a inkasní poplatek. Celkem se tak žalovaný zavázal uhradit částku 27 888 Kč, a to v 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč, kdy poslední splátka byla splatná dne 24. 3. 2020. Žalovaný splátky řádně nehradil, přičemž nezaplatil na jistině částku 10 960,38 Kč, na úroku částku 766,52 Kč, na poplatku za poskytnutí úvěru částku 5 241,56 Kč, na nákladech na vyhodnocení úvěru částku 994,06 Kč, na inkasním poplatku částku 1 925,48 Kč a na úroku vyčísleném sazbou 15 % ročně za období od 25. 3. 2020 do 11. 6. 2021 částku 1 995,39 Kč. Žalovaný dále nezaplatil na nákladech spojených s uplatněním pohledávky částku 545 Kč a smluvní pokutu ve výši 4 855,45 Kč, kdy smluvní pokuta byla ujednána ve výši 0,1 % z dlužné částky denně, přičemž byla vyčíslena za období od 25. 3. 2020 do 11. 6. 2021. Pohledávka za žalovaným z uvedené smlouvy o úvěru byla postoupena žalobkyni smlouvou ze dne 30. 7. 2021. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci nařídil jednání na den 4. 8. 2022, k němuž se žalobkyně ani žalovaný nedostavili, za splnění podmínek ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. tedy soud jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. 4. Z provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: 5. Ze žádosti o poskytnutí úvěru ze dne 24. 1. 2019 vyplývá, že žalovaný uvedeného dne požádal společnost [právnická osoba] o poskytnutí úvěru ve výši 15 000 Kč, přičemž společnost [právnická osoba] informovala téhož dne žalovaného o podmínkách poskytnutí úvěru ve výši 15 000 Kč, jak vyplývá z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. 6. Ze smlouvy o úvěru [číslo] předpisu splátek k této smlouvě vyplývá, že společnost [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dne 24. 1. 2019 smlouvu, kterou se společnost [právnická osoba] zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal vrátit této společnosti tuto částku a zaplatit úrok v částce 1 444 Kč (tj. sjednaný úrok ve výši 15 % ročně), úhradu za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 1 394 Kč a poplatek za inkaso splátek v hotovosti ve výši 2 700 Kč Celkem se žalovaný zavázal zaplatit společnosti [právnická osoba], částku 27 888 Kč, a to ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč, kdy první splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy. Pro případ prodlení s úhradou se žalovaný zavázal uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky denně a dále náklady spojené s vymáháním pohledávky vč. poplatků za zaslání upomínek a nákladů na činnost inkasního pracovníka v částce 750 Kč. Žalovaný zároveň potvrdil, že mu byla v hotovosti při podpisu smlouvy předána částka 15 000 Kč. 7. Dopisem ze dne 5. 8. 2021 společnost [právnická osoba], oznámila žalovanému, že došlo k postoupení pohledávky ze smlouvy [číslo] žalobkyni. Výše pohledávky byla vyčíslena částkou 33 847,10 Kč včetně příslušenství. Oznámení bylo žalovanému odesláno dne 9. 8. 2021, jak vyplývá z podacího archu. 8. Z dopisů ze dne 17. 8. 2021, 6. 9. 2021 a 18. 10. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky ze smlouvy [číslo] uzavřené se společností [právnická osoba] Dopis datovaný 18. 10. 2021 byl odeslán dne 20. 10. 2021, jak vyplývá z podacího archu. Dopisem ze dne 17. 8. 2021 žalobkyně žalovaného dále upozornila na možnost vzniku nákladů mimosoudního vymáhání a sdělila mu výši účtovaných poplatků, které zřejmě sama stanovila. 9. Z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky ze dne 22. 11. 2021 vyplývá, že tento soupis vyhotovila sama žalobkyně, kdy v souvislosti s vymáháním žalované pohledávky měla žalovaného dne 31. 8. 2021 telefonicky kontaktovat, zaslat mu obyčejný dopis a dvakrát (ve dnech 4. 10. 2021 a 25. 10. 2021) vyslat na adresu jeho bydliště pověřeného pracovníka. 10. Z dalších předložených listinných důkazů soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti. 11. Ze shora uvedených skutkových zjištění soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dne 24. 1. 2019 smlouvu, kterou se společnost [právnická osoba] zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal v 14 měsíčních splátkách vrátit této společnosti tuto částku a zaplatit úrok, poplatek za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a inkasní poplatek, to vše v celkové výši 12 888 Kč. Pro případ prodlení s úhradou se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky denně. Žalovanému byla poskytnuta částka 15 000 Kč dne 24. 1. 2019, splátky však řádně nehradil, přičemž z tvrzení žalobkyně, které žalovaný nesporoval a neprokazoval, že by plnil více, vyplývá, že dosud nezaplatil na jistině částku 10 960,38 Kč, na úroku částku 766,52 Kč, na poplatku za poskytnutí úvěru částku 5 241,56 Kč, na nákladech na vyhodnocení úvěru částku 994,06 Kč, na inkasním poplatku částku 1 925,48 Kč a dále na smluvním úroku kapitalizovaném za období od 25. 3. 2020 do 11. 6. 2021 částku 1 995,39 Kč. Pohledávka za žalovaným byla společností [právnická osoba] postoupena žalobkyni a žalovaný byl touto společností dopisem ze dne 5. 8. 2021 o postoupení pohledávky vyrozuměn. 12. Po právní stránce soud posoudil věc zejména podle ust. § 2395 a násl. a ust. § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“). 13. Právní předchůdkyně žalobkyně se smlouvou zavázala poskytnout žalovanému na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky ve sjednaných splátkách právní předchůdkyni žalobkyně vrátit, zaplatit úroky a sjednané poplatky. Žalovaný nedostál svým povinnostem ze smlouvy, když nezaplatil na jistině úvěru částku 10 960,38 Kč, na kapitalizovaném úroku za dobu řádného trvání smlouvy částku 766,52 Kč a za období od 25. 3. 2020 do 11. 6. 2020 částku 1 995,39 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru částku 5 241,56 Kč, na nákladech na vyhodnocení úvěru částku 994,06 Kč, na inkasním poplatku částku 1 925,48 Kč. Pro případ prodlení se žalovaný dále zavázal zaplatit ve smyslu ust. § 2048 občanského zákoníku smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, přičemž za období od 25. 3. 2020 do 11. 6. 2021, jak požaduje žalobkyně, činí smluvní pokuta z nesplacené jistiny úvěru 4 855,45 Kč. Protože je žalovaný v prodlení s plněním svého peněžitého dluhu, vznikla mu podle § 1970 občanského zákoníku rovněž povinnost zaplatit úrok z prodlení ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Pohledávka byla postoupena žalobkyni ve smyslu § 1879 a násl. občanského zákoníku a žalobkyně je tak ve sporu aktivně věcně legitimována. 14. S ohledem na shora uvedené soud tedy dospěl k závěru, že podaná žaloba je z části důvodná, a proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni celkem částku 23 976,93 Kč představující součet nesplacené jistiny ve výši 10 960,38 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru v částce 5 241,56 Kč, nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 994,06 Kč, nesplaceného inkasního poplatku v částce 1 925,48 Kč a smluvní pokuty ve výši 4 855,45 Kč), dále kapitalizovaný úrok ve výši 2 761,91 Kč (tj. součet kapitalizovaného nesplaceného úroku za dobu řádného trvání smlouvy 766,52 Kč a kapitalizovaného smluvního úroku z nesplacené jistiny za období od 25. 3. 2020 do 11. 6. 2020 v částce 1 995,39 Kč) a zákonný úrok z prodlení z nesplacené jistiny za období od 25. 3. 2020 do zaplacení, přičemž za období od 25. 3. 2020 do 11. 6. 2021 žalobkyně zákonný úrok z prodlení kapitalizovala a soud jí ho přiznal v částce 1 330,26 Kč. 15. Pokud se jedná o požadované náklady mimosoudního vymáhání pohledávky ve výši 545 Kč (telefonický hovor, obyčejný dopis a dvě cesty pověřeného terénního pracovníka věřitele na kontaktní adresu dlužníka), soud v tomto rozsahu neshledal žalobu důvodnou. Žalobkyně má zcela jistě právo na náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s mimosoudním vymáháním uplatněné pohledávky, tíží ji však v tomto směru rovněž povinnost důkazní, tedy musí soudu prokázat, že provedla nějaké úkony a jaké náklady a v jaké výši v souvislosti s tím vynaložila. Z předložených listinných důkazů nemá soud tyto náklady žalobkyně za prokázané, když náklady žalobkyně dokladuje pouze vlastním soupisem úkonů o tvrzeném telefonického hovoru a uskutečněných cestách. Žalobkyně pak soudu předložila dopis ze dne 6. 9. 2021, již však soudu nedoložila, že tento byl skutečně odeslán