21 C 310/2022-30 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 27. 7. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku 1 520 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný cestoval dne 21. 4. 2018 vozidlem městské hromadné dopravy provozované Dopravním podnikem [právnická osoba] a uzavřel tak s touto společností smlouvu o přepravě osob. Na výzvu dopravcem pověřené osoby se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem, proto je povinen uhradit dlužné jízdné ve výši 20 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Pohledávka za žalovaným byla Dopravním podnikem [právnická osoba] postoupena žalobkyni na základě smlouvy ze dne 13. 10. 2021. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ust. § 115a o. s. ř. vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila již při podání žaloby. Zároveň soud připojil doložku, že pokud se žalovaný ve stanovené lhůtě k této výzvě nevyjádří, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek. Žalovaný se k této výzvě ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud tedy v souladu s ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise, aniž by nařizoval jednání. 4. Na základě předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaný dne 21. 4. 2015 cestoval dopravním prostředkem provozovaným Dopravním podnikem [právnická osoba] na lince 8, přičemž při kontrole dopravcem pověřenou osobou se neprokázal platným jízdním dokladem. Žalovaný nezaplatil jízdné ve výši 20 Kč a toto neuhradil ani při kontrole. Žalovaný se v zápise o přepravní kontrole, resp. dohodě s cestujícím [číslo] identifikoval mimo jiné občanským průkazem. Žalovaný podpisem na této listině dále uznal částku 20 Kč jako svůj dluh vůči právní předchůdkyni žalobkyně představující neuhrazené jízdné a rovněž částku 1 500 Kč představující přirážku k jízdnému, a zavázal se dluh uhradit. Společnost Dopravní podnik [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovaným z uvedené jízdy žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2021 a přípisem ze dne 3. 11. 2021 vyrozuměla žalovaného o postoupení pohledávky žalobkyni. Žalovaný byl právním zástupcem žalobkyně výzvou ze dne 3. 11. 2021 vyzván k zaplacení dlužné částky; předžalobní upomínka byla zaslána žalovanému doporučeně dne 4. 11. 2022. 5. Po právní stránce posoudil soud věc podle ust. § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), s tím, že podrobnější úprava osobní přepravy pro danou věc je stanovena zákonem č. 266/1994 Sb., o dráhách, vyhláškou č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční dopravu. 6. Podle ustanovení § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, cestující je povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku, a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému. 7. Podle ustanovení § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 500 Kč. 8. Zjištěný skutkový stav soud po právní stránce posoudil podle shora uvedených zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalovaný využila dne 21. 4. 2015 přepravních služeb právní předchůdkyně žalobkyně, přičemž se na výzvu dopravcem pověřené osoby neprokázal platným jízdním dokladem a vznikla mu tak povinnost zaplatit jízdné ve výši 20 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Pohledávka za žalovaným z uvedené smlouvy o přepravě byla ve smyslu ust. § 1879 a násl. občanského zákoníku postoupena žalobkyni, která je tak ve sporu aktivně věcně legitimována. Vzhledem k tomu, že dluh má být splněn řádně a včas, a žalovaný tak doposud neučinil, vyhověl tedy soud žalobě a žalovanému uložil, aby zaplatil žalobkyni celkem částku 1 520 Kč. 9. Protože je žalovaný v prodlení s plněním svého peněžitého dluhu, vznikla mu podle ust. § 1970 občanského zákoníku rovněž povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši stanovené v souladu s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, a soud žalobkyni i tento nárok přiznal, když ke dni 7. 5. 2015 byl již žalovaný v prodlení s úhradou částky 1 520 Kč. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení v celkové částce 1 300 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému dle ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. náleží odměna ve výši 200 Kč a náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění a písemné podání soudu ve věci samé). Právní zástupce žalobkyně není plátce DPH. Soud aplikoval ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť se jedná o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Ustálenost neznamená použití elektronického formuláře, ale obsah doplněný žalobcem v jeho části Skutečnosti významné pro rozhodnutí. Struktura uvedených tvrzení je téměř shodná v celé řadě návrhů žalobkyně týkajících se obdobných nároků. V této části žaloby mění žalobkyně pouze data události a místo a částky, popř. výše úrokových sazeb. Opakovatelnost podání prokazují četná řízení vedená žalobkyní u tohoto soudu. 11. Žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, soud tedy v souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil žalovanému povinnost zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. 12. Lhůty k plnění uložených povinností soud stanovil podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.