21 C 316/2021-42 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 2. 10. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 032 Kč s příslušenstvím, a to s odůvodněním, že tento nárok jí vznikl z titulu postoupené pohledávky za žalovaným společností [právnická osoba] Žalovaný jako cestující bez platné jízdenky využil dne 24. 5. 2016 přepravních služeb společnosti [právnická osoba], a to ve vlaku [číslo] mezi stanicemi [obec] v [obec] a [obec], čímž se bezdůvodně obohatil v rozsahu jízdného stanoveného tarifem pro vnitrostátní přepravu částkou 32 Kč. Za porušení ust. § 7 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, vyměřila společnost [právnická osoba], žalovanému přirážku ve výši 1 000 Kč, a to v souladu s ust. § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, a tarifem [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], tak vznikla vůči žalovanému pohledávka ve výši 1 032 Kč. Pohledávka za žalovaným, včetně příslušenství, byla společností [právnická osoba], na základě rámcové smlouvy o smlouvách budoucích o postoupení pohledávek ze dne 15. 12. 2015 postoupena [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], která následně dne 2. 12. 2016 postoupila předmětnou pohledávku za žalovaným žalobkyni. Žalovanému bylo postoupení pohledávky písemně oznámeno a byl vyzván k úhradě dluhu, což neučinil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů založených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila již při podání žaloby. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaný k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k výzvě ve stanovené sedmidenní lhůtě nevyjádřil, soud tedy ve smyslu ust. § 115a o. s. ř. rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise, aniž by ve věci nařizoval jednání. 4. Z předložených listin soud zjistil a dospěl k následujícím zjištěním o skutkovém stavu: Z potvrzení o nedodržení SPPO ze dne 24. 5. 2016 vyplývá, že žalovaný se v uvedený den přepravoval vlakem [číslo] provozovaným společností [právnická osoba] na trase [obec] v [obec] - [obec] a v uvedený den v 11:32 hodin byl v tomto dopravním prostředku kontrolován dopravcem pověřenou osobou. Při kontrole se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem. Cena jízdného by činila 32 Kč a žalovaný ji na místě nezaplatil. Ze Smluvních přepravních podmínek vydaných právní předchůdkyní žalobkyně vyplývá kromě skutečnosti, že cestující je povinen po celou dobu přepravy mít u sebe platný jízdní doklad, i výše přirážky k jízdnému v částce 1 000 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedeného smluvního vztahu byla na základě rámcové smlouvy o smlouvách budoucích o úplatném postoupení pohledávek uzavřené dne 15. 12. 2015 mezi společností [právnická osoba], jako postupitelem a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] jako postupníkem, smlouvy o psotupení pohledávek ze dne 23. 11. 2016 a přílohy k této smlouvě (soupisu postupovaných pohledávek) postoupena této společnosti. Na žalobkyni byla předmětná pohledávka za žalovaným postoupena na základě smlouvy o postoupení souboru pohledávek uzavřené dne 2. 12. 2016 mezi žalobkyní a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], včetně její přílohy Žalovanému bylo postoupení pohledávky písemně oznámeno a byl před podáním žaloby právní zástupkyní žalobkyně vyzván k úhradě dluhu předžalobní upomínkou ze dne 20. 3. 2017. 5. Po právní stránce posoudil soud věc podle ust. § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 s tím, že podrobnější úprava osobní přepravy pro danou věc je stanovena zákonem č. 266/1994 Sb., o dráhách, vyhláškou č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční dopravu, a smluvními přepravními podmínkami žalobkyně. 6. Na základě skutkových zjištění a po právním posouzení dospěl k závěru, že žalovaný použil dne 24. 5. 2016 k dopravě vlak, čímž s právní předchůdkyní žalobkyně konkludentně uzavřel smlouvu o přepravě osob. Na výzvu oprávněné osoby se žalovaný při kontrole neprokázal platným jízdním dokladem. Žalovaný nezaplatil jízdné dle tarifu ani přirážku k jízdnému, jejíž úhrada byla v souladu se zákonem a přepravními podmínkami právní předchůdkyně žalobkyně požadována, a dluží z tohoto titulu celkem částku 1 032 Kč. Aktivní legitimace žalobkyně v řízení je pak dána ujednáním smluv o postoupení pohledávek. Vzhledem ke skutečnosti, že dluh má být splněn řádně a včas, a žalovaný tak neučinil, uložil mu tedy soud povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 032 Kč představující neuhrazené jízdné a přirážku k jízdnému. 7. Žalobkyni v souladu s ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, vzniklo právo požadovat po žalovaném rovněž zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že žalovaný je v prodlení s úhradou jízdného a přirážky k jízdnému, soud shledal i v této části uplatněný nárok oprávněným a žalobě vyhověl, neboť je nepochybné, že dne 25. 5. 2016 již byl žalovaný v prodlení s úhradou jízdného i přirážky k jízdnému. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení advokátkou, které dle ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. náleží odměna ve výši 200 Kč a náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním právním a skutkovým rozborem věci a písemné podání soudu ve věci samé) a dále daň z přidané hodnoty v sazbě 21% stanovená ze základu ve výši 900 Kč částkou 189 Kč. K použití ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. pro stanovení výše odměny a náhrady hotových výdajů právního zástupce žalobkyně pak soud uvádí, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru, kdy skutková tvrzení jsou obdobná jako v dalších sporech vedených u zdejšího soudu, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. 9. Žalobkyně byla v řízení zastupována advokátkou, soud tedy v souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil žalovanému povinnost zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně. 10. Lhůty k plnění uložených povinností soud stanovil podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.