21 C 322/2021-43 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 20. 8. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 19 680 Kč s příslušenstvím, a to s odůvodněním, že uvedená částka představuje nevrácenou půjčku, kterou žalovanému poskytla právní předchůdkyně žalobkyně. Žalovaný uzavřel dne 14. 2. 2007 s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě poskytla tato společnost žalovanému v hotovosti v den uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč a žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně tyto peněžní prostředky společně se souhrnným poplatkem za jejich poskytnutí ve výši 7 680 Kč vrátit formou 40 pravidelných týdenních splátek ve výši 492 Kč, kdy poslední splátka byla stanovena na den 21. 11. 2007. Žalovaný nehradil své smluvní závazky řádně a včas. Již ze smluvního ujednání bylo přitom žalovanému zřejmé, že nejpozději má celkovou dlužnou částku uhradit dne 21. 11. 2007, marným uplynutím lhůty pro úhradu poslední splátky tak byl žalovaný v prodlení s úhradou celé dlužné částky. Ke dni 21. 11. 2007 činila dlužná jistiny 12 000 Kč a souhrnný poplatek 7 680 Kč a do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek již ničeho neuhradil. [právnická osoba] pohledávku za žalovaným vyplývající ze shora uvedené smlouvy o půjčce postoupila žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno písemně dopisem zaslaným mu doporučeně. Žalovaný ničeho neuhradil a žalobkyně tak požaduje po žalovaném zaplatit částku dosud neuhrazené půjčky ve výši 12 000 Kč a poplatku ve výši 7 680 Kč, tj. částku 19 680 Kč, dále ke dni postoupení pohledávky kapitalizovaný úrok zákonný úrok z prodlení za období od 29. 11. 2007 do 18. 12. 2020 ve výši 20 643,53 Kč a ode dne následujícího po postoupení pohledávky do zaplacení zákonný úrok z prodlení z dlužné částky. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ve věci bylo soudem nařízeno jednání na den 3. 3. 2022. Žalobkyně ani žalovaný se k uvedenému jednání nedostavili, když žalobkyně svou neúčast u jednání omluvila a souhlasila s rozhodnutím v její nepřítomnosti, žalovaný se nedostavil bez omluvy, nežádal o odročení jednání. Za splnění podmínek ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. tedy soud jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. 4. Z provedeného dokazování dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: Žalovaný uzavřel dne 14. 2. 2007 se společností [právnická osoba] smlouvu o půjčce, jejímž obsahem byl závazek společnosti [právnická osoba] poskytnout žalovanému půjčku ve výši 12 000 Kč a závazek žalovaného zaplatit tuto půjčku spolu s poplatkem za její poskytnutí ve výši 7 680 Kč, celkem tedy částku 19 680 Kč, formou 40 pravidelných týdenních splátek ve výši 492 Kč s tím, že první splátka byla splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. Žalovaný podpisem smlouvy stvrdil, že od společnosti [právnická osoba] převzal v hotovosti při uzavření smlouvy částku 12 000 Kč. Pohledávka z předmětné smlouvy o půjčce byla společností [právnická osoba] postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020, jejíž přílohou byl mimo jiné i soupis postupovaných pohledávek, obsahující rovněž pohledávku za žalovaným. Žalovanému bylo postoupení pohledávky společností [právnická osoba] písemně oznámeno dopisem ze dne 6. 1. 2021, který mu byl zaslán doporučeně dne 1. 2. 2021. Žalovaný byl předžalobní výzvou ze dne 29. 7. 2021, která mu byla odeslána doporučeně na adresu jeho bydliště dne 30. 7. 2021, právním zástupcem žalobkyně vyzván k úhradě dlužné částky ve výši celkem 41 211,31 Kč, a to nejpozději do 13. 8. 2021. 5. Ze shora uvedeného má soud za zjištěné, že mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně byla uzavřena smlouva o půjčce, na základě které žalovaný převzal od právní předchůdkyně žalobkyně v hotovosti při uzavření smlouvy částku ve výši 12 000 Kč, kterou se jí zavázala vrátit v pravidelných 40 měsíčních splátkách, a to spolu se sjednaným úrokem za dobu trvání smlouvy a sjednanými poplatky v souhrnné výši 7 680 Kč. Žalovaný svou povinnost nesplnila, když právní předchůdkyni žalobkyně ničeho neuhradil. Aktivní legitimace žalobkyně je dána ujednáním smlouvy o postoupení pohledávek, když postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno právní předchůdkyní žalobkyně. 6. Po právní stránce posoudil soud uplatněný nárok zejména podle ust. § 657 a násl. občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013, a to s ohledem na znění ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014, když smlouva byla uzavřena již v roce 2007 a v tomto roce se žalovaný i dostal do prodlení. 7. Po provedeném dokazování a právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o půjčce, na základě které žalovaný převzal od právní předchůdkyně žalobkyně v hotovosti finanční prostředky ve výši 12 000 Kč. Žalovaný se uvedenou smlouvou zavázal tyto prostředky spolu se sjednanými poplatky za poskytnutí půjčky vrátit právní předchůdkyni žalobkyně formou pravidelných měsíčních splátek, tento svůj závazek však řádně nesplnil, právní předchůdkyni žalobkyně ničeho neuhradil a dosud dluží částku 19 680 Kč (tj. částku 12 000 Kč na jistině a částku 7 680 Kč na poplatcích sjednaných ve smlouvě). Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným vyplývající ze shora uvedené smlouvy o půjčce písemnou smlouvou žalobkyni, postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno a žalobkyně je tedy ve sporu aktivně legitimována. S ohledem na shora uvedené tedy soud vyhověl žalobě a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 19 680 Kč představující dosud nevrácenou část poskytnuté půjčky, sjednaných poplatků za její poskytnutí a úroků za dobu trvání smlouvy, sjednaných poplatků za její poskytnutí a úroků za dobu trvání smlouvy. 8. Je rovněž nepochybné, že žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého dluhu, proto soud s odkazem na ust. § 517 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, žalobě vyhověl i v části uplatněného příslušenství a uložil žalovanému rovněž povinnost zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z dlužné částky, když do dne postoupení pohledávky žalobkyně zákonný úrok z prodlení kapitalizovala a soud jí přiznal částku 20 342,86 Kč (vypočtenou soudem za období od 29. 11. 2007 do 18. 12. 2020, jak je nárokováno v žalobě), a ode dne následujícího po dni postoupení pohledávky do zaplacení se domáhala přiznání úroku z prodlení ve výši stanovené v souladu s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., resp. ust. § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., v tehdy platném znění, z dlužné částky. 9. Výrokem II. soud zamítl žalobu co do části kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení, neboť výpočtem dospěl k nižší než žalobou uplatněné částce kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení za období od 29. 11. 2007 do 18. 12. 2020 z dlužné částky 19 680 Kč. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení neúspěšná v poměrně nepatrné části, nárok na plnou náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 946 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému dle ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. náleží odměna ve výši 300 Kč a náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí zastoupení, předžalobní výzva k plnění a písemné podání soudu ve věci samé - žaloba) a daň z přidané hodnoty v sazbě 21% stanovená ze základu ve výši 1 200 Kč částkou 252 Kč. K použití ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. pro stanovení výše odměny a náhrady hotových výdajů právního zástupce žalobkyně pak soud ještě uvádí, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru, kdy skutková tvrzení jsou obdobná jako v dalších sporech vedených u zdejšího soudu, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. 11. Žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). 12. Lhůty k plnění uložených povinností soud stanovil podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.