24 C 307/2021-23 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 24. 8. 2021 domáhala částky 2 442,51 Kč s příslušenstvím po žalovaném. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný dne 13. 3. 2020 uzavřel se žalobkyní pojistnou smlouvu [číslo] o pojištění vozidla zn. Škoda [registrační značka], s pojistným ve výši 8 067 Kč ročně. Protože žalovaný nezaplatil pojistné splatné dne 13. 3. 2020, došlo ke dni 2. 7. 2020 k zániku pojistné smlouvy. Žalovaná částka představuje dlužné pojistné za dobu od 13. 3. 2020 do 2. 7. 2020 a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 200 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci rozhodoval v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný se k výzvě soudu učiněné dle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. k uvedenému postupu nevyjádřil. 4. Soud na základě listinných důkazů předložených žalobkyní zjistil následující skutkový stav. Z pojistné smlouvy [číslo] vyplývá, že žalovaný uzavřel se žalobkyní dne 13. 3. 2020 pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla vozidlem zn. Škoda Felicie, [registrační značka], s účinností od 13. 3. 2020. Roční pojistné bylo sjednáno ve výši 8 067 Kč s roční splatností. Upomínkou ze dne 11. 5. 2020 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužného pojistného v dodatečné lhůtě s upozorněním, že v případě nezaplacení pojistná smlouva zanikne. Dopisem ze dne 19. 7. 2020 sdělila žalobkyně žalovanému, že dnem 1. 7. 2020 pojistná smlouva zanikla. Z předžalobní upomínky ze dne 11. 8. 2021 vyplývá, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky prostřednictvím svého právního zástupce, dopis byl podán na poště dne 12. 8. 2021. 5. Podle § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit. 6. Podle § 13 zák. č. 168/1999 Sb. zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo; zbývající část zaplaceného pojistného je pojistitel povinen vrátit; nastala-li v době do zániku pojištění odpovědnosti škodná událost, vzniká pojistiteli právo na pojistné podle věty první; povinnost zbývající část pojistného vrátit má pouze tehdy, jestliže mu z této škodné události nevznikne povinnost plnit. 7. Podle § 2758 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší, než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu; přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou. 8. Podle § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána oprávněně, a proto jí vyhověl. Žalovaný uzavřel se žalobkyní výše uvedenou pojistnou smlouvu, tj. zavázal se hradit roční pojistné ve výši 8 067 Kč. Žalovaný nezaplatil pojistné splatné dne 13. 3. 2020 a pojistná smlouva tak zanikla ke dni 2. 7. 2020. Žalobkyni tím vznikl nárok na poměrnou část pojistného za dobu od 13. 3. 2020 do 2. 7. 2020. 10. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku přiznal soud žalobkyni úroky z prodlení za dobu prodlení žalovaného s plněním od 14. 3. 2020 do zaplacení ve výši 10 % ročně, tedy ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 11. Pokud jde o poplatek ve výši 200 Kč, který je v podstatě smluvní pokutou, soud postupoval v souladu s nálezem Ústavního soudu č. j. I. ÚS 3512/11 ze dne 11. 11. 2013, z něhož vyplývá, že v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu (podobně jako rozhodčí doložka) zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na níž spotřebitel připojuje svůj podpis). V daném případě se jedná o spotřebitelskou smlouvu, přičemž ujednání o poplatku (které je ve své podstatě smluvní pokutou) nebylo sjednáno přímo v samotné smlouvě, ale vyplývalo ze Všeobecných obchodních podmínek. Tím byla žalobkyní porušena zásada poctivosti a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu. Proto soud žalobu v nároku na poplatek včetně úroku z prodlení z tohoto poplatku zamítl. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 442,51 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.