25 C 101/2022-66 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 49 932,99 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že její právní předchůdkyně (společnost [právnická osoba]) a žalovaný uzavřeli dne [datum] prostřednictvím webových stránek [webová adresa] smlouvu o revolvingovém úvěru. Smlouva byla uzavřena tak, že žalovaný se nejprve registroval na uvedených webových stránkách, zaslal právnímu předchůdci žalobkyně žádost o poskytnutí konkrétního úvěru, přičemž mu byl zaslán návrh smlouvy s navrhovanou výší úvěru a splatností do [datum]. Žalovaný úvěr čerpal, přičemž úvěr byl poskytován na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet]. Žalovaný nezaplatil po zohlednění úhrad ve výši 27 853,11 Kč částku 49 932,99 Kč. Pohledávka byla postoupena žalobkyni na základě smlouvy ze dne [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Z provedených listinných důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. 4. Z obchodních podmínek spol. [právnická osoba] bylo zjištěno, že uvedená společnost poskytuje klientům peněžní prostředky za úplatu. 5. Z listiny označené„ smlouva o revolvingovém úvěru“ soud zjistil, že spol. [právnická osoba] vyhotovila dne [datum] koncept smlouvy o revolvingovém úvěru, podle které měl být žalovanému jako klientovi poskytnut revolvingový úvěr do limitu v částce 80 000 Kč za úrok ve výši 10,4 % měsíčně. Listina nebyla podepsána žádným z účastníků. 6. Z výpisu z účtu [právnická osoba] vyplývá, že tato převedla na bankovní účet č. [bankovní účet] dne [datum] částku 10 000 Kč a téhož dne částku 5 000 Kč. Z potvrzení o provedené platbě vyplývá, že [právnická osoba] převedla na výše popsaný bankovní účet dne [datum] částku 10 000 Kč, dne [datum] částku 20 000 Kč a dne [datum] částku 5 000 Kč. Majitelem bankovního účtu č. [bankovní účet] byl žalovaný, jak soud zjistil ze sdělení spol. [právnická osoba] 7. Z platební bilance vyplývá, že žalovaný zaplatil [právnická osoba] celkem částku 27 853,11 Kč. Z listiny označené„ platební informace“ soud zjistil, že [právnická osoba] evidovala ke dni [datum] vůči žalovanému pohledávku ve výši 49 932,99 Kč, z čehož„ zůstatek po poslední platbě“ činil 30 147,52 Kč, náhrada účelně vynaložených nákladů 750 Kč, výběr 5 000 Kč a úroky za období čerpání 14 035,47 Kč. 8. [právnická osoba] přípisem ze dne [datum] označeným„ oznámení o postoupení pohledávky“ sdělila žalovanému, že došlo k postoupení pohledávky ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] žalobkyni. Dále vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ve lhůtě do tří dnů. 9. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] a podacího lístku bylo zjištěno, že žalobkyně uvedeného dne odeslala žalovanému přípis, kterým jej vyzvala k úhradě dluhu ve lhůtě do tří dnů. 10. Soud dále k důkazu provedl listinu označenou„ loan application info“, formulář standardní informace o spotřebitelském úvěru a smlouvu o postoupení pohledávek ze dne [datum], ze kterých však nezjistil žádné relevantní skutečnosti. 11. Ze shora uvedených skutkových zjištění soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: [právnická osoba] ve dnech [datum], [datum], [datum] a [datum] převedla na bankovní účet žalovaného celkem částku 50 000 Kč, přičemž žalovaný vrátil pouze částku 27 853,11 Kč [právnická osoba] žalovaného přípisem ze dne [datum] vyrozuměla o tom, že došlo k postoupení pohledávky vůči žalovanému žalobkyni. Žalobkyně dále výzvou odeslanou dne [datum] prostřednictvím provozovatele poštovních služeb vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ve lhůtě do tří dnů. 12. Po právní stránce soud zjištěný skutkový stav posoudil podle ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), o bezdůvodném obohacení, když v projednávané věci bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 50 000 Kč, přičemž žalovaný připsáním uvedené částky na jeho bankovní účet získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu a byl povinen obohacení v uvedené výši vydat. Žalovaný vrátil toliko částku 27 853,11 Kč a ve zbylém rozsahu (tj. 22 146,89 Kč) ničeho nezaplatil, přestože byl žalobkyní vyzván k úhradě dluhu ve lhůtě do tří dnů dopisem odeslaným dne [datum]. Počínaje dnem [datum] je žalovaný v prodlení s plněním svého peněžitého dluhu (§ 573, § 1958 odst. 2 občanského zákoníku) a podle § 1970 občanského zákoníku mu vznikla rovněž povinnost zaplatit úrok z prodlení ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Pohledávka vůči žalovanému byla postoupena ve smyslu § 1879 a násl. občanského zákoníku žalobkyni, která je tak ve sporu aktivně věcně legitimována. 13. Pokud žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku, svá tvrzení v tomto směru neprokázala, když nebylo prokázáno zejména, že se žalovaný registroval na příslušných internetových stránkách, že požádal o poskytnutí úvěru a že akceptoval návrh smlouvy o úvěru, resp. že se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu s úrokem ve lhůtě do [datum]. Soud byl připraven poučit žalobkyni o povinnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení, žalobkyně se však k nařízenému jednání nedostavila a o možnost poučení podle § 118a odst. 3 o.s.ř. se tak sama připravila. 14. S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně co do zaplacení částky 22 146,89 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, a proto jí ve výroku I. rozsudku v této části vyhověl, přičemž ve zbylém rozsahu žalobu ve výroku II. rozsudku zamítl. 15. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř., když oba účastníci byli ve sporu úspěšní jen zčásti, přičemž jejich poměr úspěchu ve věci je obdobný. Soud proto rozhodl o nákladech řízení, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.