25 C 33/2022-24 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 25. 6. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku ve výši 13 488,14 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že účastníci uzavřeli dne 24. 9. 2015 smlouvu o úvěru [číslo] na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a zaplatit úroky. Celkem se žalovaný zavázal uhradit částku 18 378 Kč, a to v 18 měsíčních splátkách po 1 021 Kč. Žalovaný splátky řádně nehradil, když zaplatil pouze 4 splátky, a žalobkyně proto celý úvěr zesplatnila dopisem ze dne 5. 5. 2016. Žalovaný následně zaplatil částku 805,86 Kč a jeho dluh tak činí 13 488,14 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci rozhodoval v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, přičemž žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný se k výzvě soudu obsahující doložku podle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. ve stanovené lhůtě nijak nevyjádřil. 4. Ze smlouvy o úvěru [číslo] soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 24. 9. 2015 smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku 15 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal tuto částku vrátit spolu s úrokem ve výši 29,64 % ročně. Celkem se žalovaný zavázal zaplatit 18 378 Kč, a to v 18 měsíčních splátkách po 1 021 Kč s tím, že splatnost jednotlivých splátek je uvedena ve splátkovém kalendáři. Smlouva odkazovala na Všeobecné obchodní podmínky pro smlouvy žalobkyně jako na nedílnou součást smlouvy. Podle čl. 5 Všeobecných obchodních podmínek pro smlouvy žalobkyně v případě prodlení žalovaného s úhradou dvou splátek současně se stávají dnem následujícím po splatnosti druhé neuhrazené splátky splatnými všechny neuhrazené splátky. 5. Ze splátkového kalendáře bylo zjištěno, že splátky byly splatné vždy k 28. dni v měsíci počínaje 28. 10. 2015, přičemž žalovaný zaplatil čtyři splátky po 1 021 Kč v období od 15. 10. 2015 do 18. 1. 2016 a dále dne 1. 4. 2020 částku 805,86 Kč. 6. Přípisem ze dne 5. 5. 2016 žalobkyně oznámila žalovanému, že ke dni 5. 5. 2016 došlo k zesplatnění úvěru. 7. Z přípisu ze dne 14. 4. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ve výši 13 488,1 Kč. 8. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 24. 9. 2015 smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a zaplatit úroky. Celkem se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni 18 378 Kč, a to v 18 měsíčních splátkách počínaje 28. 10. 2015. Žalobkyně poskytla žalovanému 15 000 Kč, žalovaný však nehradil řádně splátky a nejpozději ke dni 5. 5. 2016 se v souladu s ujednáním účastníků celý dluh stal splatným. Přes výzvu žalobkyně žalovaný nezaplatil částku 13 488,14 Kč. 9. Po právní stránce soud věc posoudil podle ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), která upravují úvěr, kdy žalobkyně se smlouvou zavázala poskytnout žalovanému na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku a zaplatit úroky. Žalobkyně poskytla žalovanému částku 15 000 Kč, žalovaný však svým povinnostem ze smlouvy o úvěru nedostál, když nezaplatil 13 488,14 Kč. Protože je žalovaný v prodlení s plněním svého peněžitého dluhu, je povinen podle § 1970 občanského zákoníku zaplatit rovněž úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 10. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně, a proto jí ve výroku I. rozsudku zcela vyhověl, přičemž uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 13 488,14 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení. 11. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně byla ve sporu zcela úspěšná a má proto právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. Přiznaná náhrada nákladů řízení činí celkem 2 071 a představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměnu za právní zastoupení advokátem za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, jednoduchá výzva k zaplacení, sepis žaloby) v celkové výši 750 Kč (2 x 300 Kč + 150 Kč) podle § 14b odst. 1, § 11 odst. 1 a 2 advokátního tarifu, tři režijní paušály po 100 Kč podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, a 21 % DPH v částce 221 Kč. Soud postupoval podle § 14b advokátního tarifu, když dospěl k závěru, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově a právně obdobných věcech (např. sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka]). V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému povinnost uhradit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. 12. Lhůta k plnění v délce tří dnů byla stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 věty prvé o.s.ř.