27 C 11/2022-59 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 10. 9. 2021 domáhala (po připuštění rozšíření žaloby) vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 12 057 Kč s příslušenstvím z titulu úhrady zákonného příspěvku nepojištěných za nepojištěné období od 11. 10. 2020 do 30. 12. 2020, když žalovaný jako provozovatel osobního automobilu s [registrační značka] neuzavřel v rozhodném období pojištění odpovědnosti z provozu uvedeného vozidla (5 265 Kč), a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (300 Kč) a od 21. 8. 2020 do 31. 10. 2020, když žalovaný jako provozovatel nákladního automobilu s [registrační značka] neuzavřel v rozhodném období pojištění odpovědnosti z provozu uvedeného vozidla (6 192 Kč), a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (300 Kč). Soud ve věci rozhodoval v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný se k výzvě soudu učiněné dle § 101 odst. 4 o. s. ř. k uvedenému postupu nevyjádřil. Soud tedy posoudil předložené listinné důkazy a tvrzení žalobkyně a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaný jako provozovatel osobního automobilu s [registrační značka] neuzavřel v době od 11. 10. 2020 do 30. 12. 2020 (81 dnů) povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla. Výzvou ze dne 22. 2. 2021 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 5 565 Kč představující součet nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč a zákonného příspěvku nepojištěných ve výši 5 265 Kč (81 dnů nároku na příspěvek x 65 Kč). Žalovaný na výzvu žalobkyně nereagoval, a proto jej žalobkyně o zaplacení upomněla upomínkami ze dní 26. 5. 2021 a 24. 6. 2021. Dne 30. 7. 2021 zástupkyně žalobkyně odeslala žalovanému předžalobní upomínku ze dne 29. 7. 2021. Žalovaný jako provozovatel nákladního automobilu s [registrační značka] neuzavřel v době od 21. 8. 2020 do 31. 10. 2020 (72 dnů) povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla. Výzvou ze dne 19. 8. 2021 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 6 492 Kč představující součet nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč a zákonného příspěvku nepojištěných ve výši 6 192 Kč (72 dnů nároku na příspěvek x 86 Kč). Žalovaný na výzvu žalobkyně nereagoval, a proto jej žalobkyně o zaplacení upomněla upomínkou o úhradu nedoplatku ze dne 24. 11. 2021. Dne 5. 1. 2022 zástupkyně žalobkyně odeslala žalovanému předžalobní upomínku ze dne 4. 1. 2022. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce podle ustanovení (zejména § 1 odst. 2, § 4 a § 15) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a vyhlášky č. 205/1999 Sb., a dospěl k závěru, že žaloba je v převážné části důvodná, a proto jí téměř zcela vyhověl a žalovanému uložil, aby zaplatil žalobkyni částku 12 057 Kč představující součet příspěvků ve výši 11 457 Kč a„ poplatků“ ve výši 600 Kč. Protože je žalovaný v prodlení s plněním peněžitých dluhů (příspěvků ve výši 11 457 Kč), má žalobkyně vedle práva na zaplacení pohledávek podle § 1970 občanského zákoníku nárok na zaplacení úroků z prodlení. Soud proto uložil žalovanému, aby zaplatil žalobkyni také zákonné úroky z prodlení z jednotlivých dlužných příspěvků ode dní následujících po jejich splatnosti do zaplacení. Odlišně soud posoudil nárok žalobkyně na zaplacení úroků z prodlení z uvedených„ poplatků“, neboť tyto samotné jsou již příslušenstvím pohledávek (náklady spojené s uplatněním – viz § 513 občanského zákoníku), a proto je nelze dále úročit úrokem z prodlení (účastníci se na tom nedohodli). Proto soud žalobu v části, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení 8,25 % úroku z prodlení ročně z částky 300 Kč od 9. 5. 2021 do zaplacení a 8,5 % úroku z prodlení ročně z částky 300 Kč od 3. 11. 2021 do zaplacení, výrokem II. rozsudku zamítl. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve sporu neúspěšná pouze v poměrně nepatrné části, a proto jí soud přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Přiznaná náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a nákladů zastoupení zahrnujících odměnu advokátky ve výši 1 200 Kč (4 x 300 Kč) určenou dle § 14b odst. 1 bodu 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., čtyři režijní paušály po 100 Kč (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění, podání žaloby a rozšíření žaloby) přiznané dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 336 Kč přiznanou dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátkou, uložil soud žalovanému zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokátky (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Lhůtu k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř.