27 C 297/2021-43 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 8. 4. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 9 381 Kč s příslušenstvím s tím, že uvedená částka představuje dluh žalovaného vzniklý v důsledku neplnění povinností vyplývajících mu ze Smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne 28. 8. 2020. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému se řádně předvolaní účastníci řízení nedostavili. Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Po provedeném dokazování učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně připravila listinu nadepsanou Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 28. 8. 2020, avšak listina nebyla žalovaným jako„ Úvěrovaným“ podepsána. Žalobkyně odeslala dne 28. 8. 2020 na účet žalovaného 6 000 Kč. Zástupkyně žalobkyně odeslala žalovanému dne 26. 3. 2021 předžalobní upomínku. Po právním posouzení shora uvedeného soud dospěl k závěru, že v řízení nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru mezi žalobkyní a žalovaným, na základě níž měly vzniknout všechny v řízení uplatněné nároky. Soud byl připraven poskytnout žalobkyni při jednání poučení ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř., což žalobkyně zmařila svou neúčastí při jednání. Shora uvedený závěr o skutkovém stavu však podle názoru soudu umožňuje právní posouzení podle § 2991 a násl. občanského zákoníku (Bezdůvodné obohacení), po němž soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná ohledně 6 000 Kč a požadovaného úroku z prodlení z této částky ve výši odpovídající úroku z prodlení stanovenému nařízením vlády (§ 1970 občanského zákoníku). Žalobkyně převedla žalovanému na účet bez právního důvodu 6 000 Kč a žalovaný jí uvedenou částku nevrátil. Proto soud výrokem I. rozsudku uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 6 264,10 Kč (součet nevrácené částky 6 000 Kč a kapitalizované části úroku z prodlení za dobu od 26. 9. 2020 do 8. 4. 2021 ve výši 264,10 Kč) s 8,25 % úrokem z prodlení ročně z částky 6 000 Kč od 9. 4. 2021 do zaplacení. Zbývající nároky však nejsou důvodné, a proto byla žaloba ve zbývající části výrokem II. rozsudku zamítnuta. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť oba účastníci měli ve věci částečný úspěch. Žalobkyně byla úspěšná ohledně 6 000 Kč a úroku z prodlení z této částky (ke dni rozhodnutí 642,47 Kč), naopak žalovaný byl úspěšný ohledně 3 381 Kč. Na základě uvedeného lze uzavřít, že žalobkyně měla ve věci úspěch přibližně z 66,3 % a žalovaný přibližně z 33,7 %. Žalobkyně má tedy právo na náhradu 32,6 % svých nákladů řízení (po odečtení neúspěchu žalobkyně od jejího úspěchu). Žalobkyni vznikly v řízení účelně vynaložené náklady ve výši 1 489 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení zahrnujících odměnu advokátky ve výši 600 Kč (3 x 200 Kč) určenou dle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., tři režijní paušály po 100 Kč (za převzetí a přípravu zastoupení, jednoduchou výzvu k plnění a podání žaloby) přiznané dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč přiznanou dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Na nákladech řízení přiznaná částka 485,41 Kč je finančním vyjádřením shora uvedeného poměru úspěchu a neúspěchu žalobkyně ve sporu. Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátkou, uložil soud žalovanému zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokátky (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Lhůtu k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř.