41 C 199/2022 — Okresní soud v Teplicích

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř.. 2. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala zaplacení částky celkem 1.029 Kč s tím, že dne [datum] při jízdě na trase mezi stanicemi [obec] a [obec] dopravy provozované právním předchůdcem žalobkyně se žalovaný nemohl prokázat přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Naplnil tak podmínky pro to, aby po něm žalobkyně požadovala jízdné v případě realizované přepravy ve výši 29 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1.000 Kč, žalovaný ovšem požadované nezaplatil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] postoupila pohledávku na žalobkyni. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). 4. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu žaloba společně s výzvou k vyjádření byla doručena dne [datum] postupem uvedeným v ust. § 49 odst. 4 o.s.ř., a to na adresu pro doručování (trvalé bydliště – [anonymizována dvě slova] [příjmení] [anonymizováno], [obec] – [část obce]) dle ust. § 46b písm. a) o.s.ř.. 5. Žalobkyně k výzvě soudu souhlasila s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 6. Soud z„ Oznámení o závadách“ zjistil, že se žalovaný přepravoval prostředkem veřejné dopravy provozovaným právním předchůdcem žalobkyně, a to dne [datum] na trase vlaku mezi stanicemi [obec] a [obec]. Na výzvu pověřeného pracovníka se neprokázal platnou jízdenkou, jízdné a přirážku k jízdnému nezaplatil. Výše jízdného 29 Kč a přirážky k jízdnému 1.000 Kč vyplývají z„ Potvrzení o nedodržení SPPO“. 7. Podle § 2550 OZ smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující zavazuje zaplatit jízdné. 8. Podle ustanovení § 37 odst. 5 písm. b), c), zák. č. 266/1994 Sb., o drahách, je cestující povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla chovat se tak, aby neohrozil svou bezpečnost, bezpečnost jiných osob, bezpečnost a plynulost drážní dopravy, a dbát přiměřené opatrnosti dané povahou drážní dopravy. Cestující je dále povinen b) na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému (odstavec 4 písm. d)), c) na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržování přepravního řádu. 9. Podle § 37 odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb., o drahách výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1.500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1.500 Kč. 10. Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, nezakoupil-li si cestující jízdenku podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. 11. Podle § 49 odst. 3 vyhlášky č.175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu přistupuje uzavřením přepravní smlouvy cestující na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem. 12. Protože se žalovaný neprokázal platnou jízdenkou na výzvu pověřené osoby a následně požadované nezaplatil, je nárok žalobkyně důvodný, přičemž pohledávka byla postoupena žalobkyni v souladu s § 1879 a násl. OZ Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitl se se zaplacením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 OZ ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1.029 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 14. Protože žalobkyně byla v řízení zastoupena advokátem, soud uložil v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř. žalovanému zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta. 15. Lhůty k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.