41 C 249/2022 — Okresní soud v Teplicích

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř.. 2. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] po žalovaném domáhala zaplacení částky 4.000 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že původní věřitelka ([právnická osoba]) s žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku [webová adresa]) uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě původní věřitelka dne [datum] žalovanému poskytla částku 4.000 Kč, kterou žalovaný v dohodnuté lhůtě splatnosti nevrátil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] původní věřitelka postoupila pohledávku žalobkyni. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). 4. Žalovaný se k žalobě, která mu byla doručena dne [datum], nevyjádřil, ačkoli mu žaloba spolu s předvoláním k jednání byly doručeny podle § 46b písm. a) o.s.ř. na adresu pro doručování, kterou je adresa evidována v informačním systému evidence obyvatel t.j. adresa tzv. trvalého bydliště [příjmení] [příjmení] [číslo], [obec]. 5. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání. 6. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 7. Předmětem tohoto řízení je uplatněný nárok žalobkyně vůči žalovanému ve výši žalované částky s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce. 8. Na základě obsahu spisu dospěl soud k závěru o takovémto skutkovém stavu. Tvrzení žalobkyně, že mezi původní věřitelkou a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, z obsahu spisu nevyplývá, neboť předložená smlouva nebyla opatřena podpisem žalovaného (viz nález Ústavního soudu ČR č. j. I. ÚS 3512/2011). Z listin založených ve spise naopak vyplývá, že původní věřitelka zaslala žalovanému částku 4.000 Kč na jeho bankovní účet č. [bankovní účet] vedený u [právnická osoba] Na žalobkyni byla pohledávka vůči žalovanému postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] O postoupení pohledávky byl žalovaný informován dopisem ze dne [datum]. 9. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: 10. Podle § 2991 odst. 1 OZ musí ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, vydat ochuzenému oč se obohatil. Podle odst. 2 tamtéž se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11. Protože soud na základě předložených listinných důkazů posoudil věc po právní stránce jak shora uvedeno, rozhodl jak ve výroku I. uvedeno. Žalovaný se ocitl v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 OZ, s přihlédnutím k výši úroků, stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4.000 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 13. Protože žalobkyně byla v řízení zastoupena advokátem, soud uložil v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř. žalovanému zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta. 14. Lhůty k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.