41 C 272/2021-49 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala částky 15.630 Kč s příslušenstvím po žalovaném s tím, že uvedená částka představuje dluh, který vznikl žalovanému v důsledku porušování povinností vyplývajících ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne [datum] mezi žalovaným a společností [právnická osoba], když žalovaný půjčku řádně nesplatil. Žalovanému tak podle tvrzení žalobkyně vznikla povinnost zaplatit zbývající část dluhu ve výši 15.630 Kč, která se skládá z částky 11.000 Kč na dlužné jistině, částky 1.818,40 Kč na smluvním úroku z úvěru a částky 1.509,2 Kč na dlužném poplatku za vyhodnocení úvěru a 1.302,40 Kč na dlužném poplatku za hotovostní výběr splátek spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z dlužné jistiny. 2. Pohledávka byla postoupena žalobkyni na základě smlouvy ze dne [datum], o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne [datum]. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). 4. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu žaloba společně s výzvou k vyjádření byla doručena dne [datum] postupem uvedeným v ust. § 49 odst. 4 o.s.ř., a to na adresu pro doručování (trvalé bydliště – [ulice a číslo], [obec] - [část obce]) dle ust. § 46b písm. a) o.s.ř.. 5. Žalobkyně souhlasila s vydáním rozhodnutí bez nařízení jednání. 6. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 7. Předmětem tohoto řízení je uplatněný nárok žalobkyně vůči žalovanému ve výši žalované částky s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru. Na žalobkyni byla pohledávka vůči žalovanému postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] tato se zavázala poskytnout žalovanému úvěr 11.000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit 19.030 Kč, když souhrnný poplatek dosahuje výše 8.030 Kč a to formou 13ti měsíčních splátek po 1.430 Kč, s tím, že poslední splátka měla být uhrazena nejpozději dne [datum]. Vzhledem k tomu, že žalovaný neplnil své povinnosti ze smlouvy, zejména nesplácel úvěr dohodnutým způsobem, došlo právní předchůdkyní žalobkyně k odstoupení od shora uvedené smlouvy a zesplatnění pohledávky. 8. Na základě shora uvedených skutkových zjištění učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Mezi společností [právnická osoba] a žalovaným byla uzavřena smlouva, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 11.000 Kč a v níž se žalovaný zavázal tuto částku vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 8.030 Kč a to ve 13ti měsíčních splátkách po 1.430 Kč, s tím, že poslední splátka měla být uhrazena nejpozději dne [datum] O postoupení pohledávky plynoucí ze smlouvy o půjčce na základě smlouvy ze dne [datum] byl žalovaný informován dopisem ze dne [datum]. Zároveň byl žalovaný vyzván k zaplacení zbytku dluhu. 9. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce podle § 2395 a násl. OZ (oddíl 7 – Úvěr) a dospěl k závěru, že žaloba je jak v části týkající se dluhu ve výši 11.000 Kč důvodná, když mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, právní předchůdkyně žalobkyně splnila svou povinnost poskytnout žalovanému v jeho prospěch peněžní prostředky, ale žalovaný své povinnosti poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky nedostál. 10. Na tomto místě soud dodává, že smlouva o úvěru je smlouvou konsenzuální, což znamená, že není závislá na bezprostředním plnění dlužníkovi. Z toho důvodu bylo na žalovaném, aby při prokázání vzniku smluvního vztahu tvrdil a také prokazoval, kdy a jak dlužné částky vyrovnal. Není již proto třeba dále při totální pasivitě žalovaného verifikovat, zda, kdy a příp. jakou částku tento uhradil. 11. Stejně tak soud vyhověl žalobě ohledně částek 1.509,20 Kč na poplatku za vyhodnocení úvěru a částky 1.302,40 Kč na poplatku za hotovostní výběr splátek, neboť tyto byly účastníky sjednány přímo v těle smlouvy, ke které žalovaný připojil svůj podpis (viz. nález Ústavního soudu ze dne [datum] ve věci vedené pod sp. zn. I. ÚS 3512/2011). 12. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 33 Odo 657/2005 mohou smlouvou sjednané úroky a úroky z prodlení existovat vedle sebe. 13. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 32Cdo 2782/99 se výpovědí smlouvy (odstoupením od smlouvy) věřitel nemůže dostat do nevýhodnějšího stavu než před odstoupením a práva věřitele na úrok z úvěru nadále trvají. 14. Vedle práva na zaplacení uvedené pohledávky se smluvním úrokem z prodlení má žalobkyně podle § 1970 OZ právo na zaplacení úroku z prodlení. Žalobkyně požadovala po žalovaném úrok z prodlení ve výši zákonného úroku z prodlení dle § 1970 OZ ve spojení s § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. v rozhodném znění, a proto soud jejímu návrhu vyhověl a uložil žalovanému také zaplacení 9 % úroku z prodlení ročně z částky 11.000 Kč od [datum] do zaplacení. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2.252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15.630 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.200 Kč ve výši 252 Kč. 16. Protože žalobkyně byla v řízení zastoupena advokátem, soud uložil v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř. žalovanému zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta. 17. Lhůty k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř..