119 C 7/2023-50 — Okresní soud v Teplicích

Žalobce se svou žalobou podanou Okresnímu soudu v Teplicích dne 29. 3. 2023 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku v celkové výši 21 550 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnil tím, že žalovaný byl na základě nájemní smlouvy ze dne 30. 6. 2017 nájemcem bytu č. 8 sestávajícího z 1 pokoje, kuchyně a příslušenství v ulici [adresa] v [obec]. Nájem skončil dne 30. 9. 2017 a žalovaný užíval byt již bez právního důvodu až do 30. 6. 2021. Předmětná částka představuje dlužné nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu za část měsíce ledna 2021, období února až června 2021 a vyúčtování služeb za období roku 2021. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci rozhodoval v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, s tím, že se účastníci k výzvě soudu učiněné dle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. k uvedenému postupu nevyjádřili. Po posouzení předložených listinných důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: Žalovaný byl na základě nájemní smlouvy uzavřené dne 30. 6. 2017 nájemcem bytu č. 8 o velikosti 1+1 ve 2. podlaží domu [adresa] na adrese [obec] ulice [ulice] Smlouva byla uzavřena na dobu určitou pro období od 1. 7. 2017 do 30. 9. 2017. Z evidenčního listu k bytu bylo prokázáno, že nájemné včetně služeb spojených s užíváním bytu bylo stanoveno ve výši 3 240 Kč měsíčně. Žalovaný se zavázal platit žalobkyni toto nájemné vždy do posledního dne v měsíci. Dále se zavázal uhradit případné nedoplatky za služby spojené s nájmem nejpozději ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování. Z protokolu o předání a převzetí bytové jednotky bylo zjištěno, že byt byl předán zpět žalobci dne 30. 6. 2021. Z přehledu vyúčtování služeb za období roku 2021 včetně dokladu o doručení a z účtového listu nájemníka bylo zjištěno, že žalovaný nezaplatil nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu od ledna do června 2021 a vyúčtování služeb roku 2021, které mu bylo doručeno dne 15. 3. 2022. Z předžalobní výzvy ze dne 13. 2. 2023 bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce dle ust. § 2295 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena nájemní smlouva na základě, které žalobce přenechal žalovanému do užívání byt č. 8 v ulici [adresa] v [obec], a to na dobu určitou do 30. 9. 2017. Byt byl žalobci předán zpět až dne 30. 6. 2021. Žalovaný nedostál své povinnosti platit nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu. Proto soud žalobě vyhověl a stanovil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku v celkové výši 21 550 Kč, představující nájemné a zálohy za služby spojené s užíváním bytu za období části ledna 2021 (104 Kč), za období od února do června 2021 (5x 3 240 Kč) a nedoplatek na vyúčtování služeb za rok 2021 (5 246 Kč). Protože je žalovaný v prodlení se zaplacením peněžité pohledávky, má žalobce vedle práva na zaplacení pohledávky podle § 1970 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 právo na zaplacení úroku z prodlení. Soud mu tedy přiznal zákonný úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce byl ve sporu plně úspěšný. Přiznaná náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 078 Kč a nákladů zastoupení advokátem zahrnujících odměnu advokáta za tři v řízení učiněné úkony, a to přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby, kvalifikovanou výzvu k plnění v celkové výši 5 940 Kč určenou dle § 7 bod 5. vyhl. č. 177/1996 Sb., tři režijní paušály po 300 Kč přiznané dle § 11, § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21 % DPH ve výši 1 436,40 Kč přiznanou dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Protože žalobce byl v řízení zastupován advokátem, uložil soud žalovanému zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Lhůty k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.