12 C 7/2023-56 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne , datum, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím (specifikovaným ve výroku I). Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně [společnost , právnická osoba, (dříve , právnická osoba, .), se sídlem , jméno FO, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , adresa, , IČO , IČO, ] a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu revolvingovém úvěru na základě žádosti žalovaného o revolvingový úvěr č. , hodnota, , ve které prohlásil, že veškeré údaje uvedené o své osobě, včetně příjmů a výdajů jsou pravdivé. Předchůdkyně žalobkyně žádost akceptovala, smlouvu vedla pod číslem , hodnota, a zavázala se žalovanému poskytnout úvěrový rámec ve výši , částka, . Žalovaný rovněž souhlasil, že aktuální úvěrový rámec je možné výšit až do výše maximálního úvěrového rámce podle Produktových podmínek pro revolvingové úvěry. V rámci uzavřené smlouvy o revolvingovém úvěru žalovaný požádal o sjednání specifických podmínek čerpání a splácení, dle nichž tam uvedenou částku se zavázala převést jako odchozí úhradu z úvěrového účtu na bankovní účet zprostředkovatele, za účelem úhrady prodejní ceny zboží či služeb. Předchůdkyně žalobkyně (též „předchozí věřitel“) z úvěrového účtu č. , hodnota, zaslala částku , částka, dne , datum, na účet zprostředkovatele jako úhradu kupní ceny. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutý úvěr měsíčními splátkami ve výši dle sjednaných specifických podmínek. Žalovaný svoji povinnost nesplnil a nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas, předchůdkyně žalobkyně v souladu se smlouvou prohlásila poskytnutý úvěr za splatný v celé výši. Dlužná částka představuje jistinu ve výši , částka, , poplatky ve výši , částka, , pokuty ve výši 0,1 % denně ve výši , částka, a pojistné ve výši , částka, , žalobkyně dále požaduje kapitalizovaný smluvní úrok , částka, , úrok ve výši 26,28 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a zákonný úrok z prodlení. Pohledávka byla postoupena předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Žalobkyně závěrem uvedla, že pokud by soud nevyhověl žalobě z titulu úvěrové smlouvy, nechť nárok přizná z titulu bezdůvodného obohacení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud ve věci nařídil na den , datum, jednání, přičemž v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, když žalovaný se bez omluvy a žalobkyně s omluvou nedostavili.4. Z provedených listinných důkazů soud uzavřel, že BNP Paribas , právnická osoba, pod obchodní značkou , Anonymizováno, , Anonymizováno, ! , Anonymizováno, , Anonymizováno, vyhotovil rámcovou smlouvu o poskytování bankovních produktů a služeb č. , hodnota, , kterou žalovaný nepodepsal a dále vyhotovil nikým nepodepsanou žádost o revolvingový úvěr č. , hodnota, s uvedenými nacionály žalovaného, jež se týkala revolvingového úvěru ve výši , částka, . Z nikým nepodepsaných specifických podmínek č. , hodnota, soud zjistil, že jeho obsahem je výše specifického čerpání ve výši , částka, s tím, že obsahuje identifikační údaje žalovaného. Z transakční historie soud zjistil, že se jedná o údaje týkající se finančních převodů, jež jsou zaznamenány v běžné tabulce. Je pravděpodobné, že tyto údaje evidoval a zadával do tabulky předchůdce žalobkyně (dle zápatí dokumentu).5. Z dopisu ze dne , datum, soud zjistil, že původní věřitel informoval žalovaného o postoupení pohledávky na žalobkyni. Dopis byl dle podacího archu téhož dne odeslán a dále žalobkyně prostřednictvím právního zástupce žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky dopisem ze dne , datum, odeslaného dne , datum, .6. Vzhledem k okolnosti, že další předložené důkazy, jež měly osvědčovat smluvní vztah, nebyly ze strany žalovaného podepsány, soud z těchto důkazů nevycházel, byť je v řízení provedl.7. Po právní stránce soud zjištěný skutkový stav posoudil podle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“ nebo „občanský zákoník“), která upravují úvěr a podle § 2991 odst. 1 a 2 občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení, přičemž dospěl k závěru, že podaná žaloba není důvodná.8. Aktivní legitimaci žalobkyně soud dovodil z oznámení o postoupení pohledávky původním věřitelem, které aktivní legitimaci zakládá bez nutnosti zkoumat smlouvu o postoupení pohledávek.9. Žalobkyně v řízení neprokázala, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu § 2395 občanského zákoníku, neboť uzavření smlouvy nemohla prokázat nikým nepodepsaná smlouva. Soud se tedy zaměřil na to, zda lze dospět k závěru o bezdůvodném obohacení. Žalobkyně však neprokázala, že žalovaný skutečně odebral zboží od prodejce ve výši , částka, , které měla zaplatit namísto něj předchůdkyně žalobkyně z úvěrového účtu žalovaného a stejně tak neprokázala, že žalovaný čerpal revolvingový úvěr. Žalobkyně tato tvrzení prokazovala krom nikým nepodepsaných návrhů smluv tabulkou ohledně čerpání úvěru, splátek a účtovaných sankčních položek. Tato listina je však pouhým přehledem transakcí vytvořeným samotnou žalobkyní (jejím předchůdcem). Hodnota důkazu, jež je vygenerován samotným žalobcem, se bez dalších důkazů nemůže stát důkazem, prokazujícím zásadní tvrzení o skutečném čerpání (poskytnutí) úvěru. Současně nelze bez dalšího dospět k tomu, že to byl právě žalovaný, kdo by uvedený úvěr měl čerpat, jelikož pouhá skutečnost, že smlouvy a transakční historie jsou vedeny na jeho jméno, neprokazují faktické čerpání finančních prostředků žalovaným.10. Vzhledem ke skutečnosti, úvěrovaný povinnost čerpat i přislíbený úvěr nemá a úvěrující se věřitelem stává až v případě, že peněžní prostředky, k jejichž poskytnutí se zavázal, skutečně poskytne, jde o důkaz kruciální a důkazní břemeno poskytnutí úvěru nese žalobkyně. Soud byl připraven na nařízeném jednání o povinnosti označit důkazy ke svým tvrzením o faktickém poskytnutí úvěru žalobkyni poučit ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. a stejně tak ji poučit i o povinnosti prokázat uzavření úvěrové smlouvy. Žalobkyně se však jednání nezúčastnila a soudu nezbylo, než aby ze shora uvedených důvodů žalobu v plném rozsahu zamítl.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal, když žalovanému, který byl zcela úspěšný, žádné náklady řízení nevznikly.