120 C 27/2022-34 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne [datum], zaplacení nájemného a záloh na služby s tím spojené za měsíce květen 2021 (1 550 Kč), červen 2021 (1 550 Kč) a červenec 2021 (550 Kč) s úrokem z prodlení jak shora ve vztahu k bytu [číslo] na adrese trvalého pobytu žalovaných, který je ve vlastnictví žalobkyně. Dále se s úroky z prodlení jak shora domáhala dlužného plnění z vyúčtování služeb za užívání téhož bytu za roky 2019 (2 403 Kč) a 2020 (7 315 Kč). 2. Soud věc rozhodl postupem dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání, neboť žalobkyni mohl v plném rozsahu vyhovět a žalovaným soud zaslal výzvu k vyjádření se k případnému souhlasu s tímto postupem a připojil doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. pro případ, že zůstanou pasivní. Jelikož žalovaní na výzvu ve stanovené lhůtě nereagovali, důsledkem je předpoklad jejich souhlasu s tímto postupem. Žalovaní v řízení zůstali pasivní, ačkoliv nic nenasvědčuje tomu, že předmětný byt již neobývali. U Krajského soudu v Ústí nad Labem oba podstupují od ledna 2018 oddlužení pod sp. zn. [insolvenční spisová značka]. 3. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Výpisem z obchodního rejstříku č. l. 6 žalobkyně prokázala předmět svého podnikání. Výpisem z katastru nemovitostí č. l. 4 prokázala své výlučné vlastnické právo k předmětnému bytu. Nájemní smlouvou č. l. 8 se třemi dodatky z [datum], [datum] a [datum] žalobkyně prokázala povinnost žalovaných (společných nájemců) platit za nájem předmětného bytu od září 2017 dosud. Evidenčním listem č. l. 12 bylo prokázáno, že na zálohách za služby spojené s tímto nájmem měli žalovaní měsíčně od září 2021 hradit 11 600 Kč (z toho nájemné činí 8 000 Kč). Vyúčtováním č. l. 16 byl prokázán nedoplatek z vyúčtování služeb ve výši 6 614 Kč se splatností [datum]. Vyúčtováním č. l. 15 byl prokázán nedoplatek z vyúčtování služeb ve výši 7 315 Kč se splatností [datum]. Přehled plateb č. l. 13 nepřinesl při procesní pasivitě žalovaných soudu další informace. Právní zástupkyně žalobkyně doložila dopisem (č. l. 17 a 18) vypracování i zaslání (č. l. 19 a 20) kvalifikované předžalobní výzvy ve smyslu § 142a o. s. ř. do dispoziční sféry žalovaných. 4. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil následujícím způsobem. Strany platně sjednaly závazek nájmu předmětného bytu, z něhož žalovaným v pasivní solidaritě svědčila povinnost hradit sjednané nájemné dle § 2246 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“) a zálohy na služby spojené s nájmem bytu (§ [číslo] tamtéž). Jelikož se žalobkyně domáhala jen části nájemného a nikoliv služeb, nebyl důvod žalobu zamítat pro uplynutí lhůt k řádnému vyúčtování služeb za rok 2021 (s nimiž je tato žalobkyně notoricky ve zpoždění). Stejně tak mohl soud bez dalšího přiznat plnění dle vyúčtování těchto služeb za předchozí dva roky. Soud vychází ohledně údajů o samotné výši nesplněného závazku ze skutkových tvrzení žalobního návrhu, neboť břemeno tvrzení a dokazování k případnému opaku (tedy zda již nebylo uhrazeno) v řízení tížilo procesně pasivní žalované. Soud tak mohl oběma typům nároků vyhovět a žalované společně a nerozdílně zavázat plněním. Jelikož jsou žalovaní v prodlení, osvědčila žalobkyně s odkazem na 1970 o. z. nárok i na úroky z prodlení jak v I. výroku shora, když počátek prodlení odpovídá splatnosti nájemného dle smlouvy (do 25. dne příslušného měsíce) a sazba odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 5. O nákladech řízení soud rozhoduje z úřední povinnosti. V daném případě byla žalobkyně v řízení zcela úspěšná, soud tedy dle procesního výsledku sporu v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. této přiznal k tíži žalovaných (rovněž v pasivní solidaritě, tedy společně a nerozdílně) právo na úhradu veškerých účelně vynaložených nákladů řízení. Celková výše těchto nákladů pak sestává ze tří mimosmluvních odměn dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, po 300 Kč a tří paušálních částek náhrad hotových výdajů á 100 Kč ve smyslu § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, odpovídajících nákladům, spojeným s převzetím a přípravou věci, se zasláním kvalifikované předžalobní výzvy a s podáním žalobního návrhu. Advokát není plátcem DPH. Dále je součástí náhrady hodnota zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč. Náhrada nákladů řízení je však dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta jako celek. 6. Pokud se týká podřazení úkonů právních služeb v řízení pod § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., lze uvést toliko, že takováto podání naplňují beze zbytku všechna kritéria dle § 14b odst. 1 tamtéž, když žaloba je podávána na ustáleném vzoru, který se od své předlohy odlišuje jen v minimální míře, a to právě takové, aby mohla být žaloba co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizována. Ostatně vzor je používán prakticky doslovně v desítkách dalších žalob stejného žalobce a právního zástupce jen u zdejšího soudu (kde má žalobkyně k dnešnímu dni nejméně 1 519 řízení dle ISAS), když neměnný text s vyplněnými individualizovanými údaji lze vyplnit i proškolenou osobou bez právnického vzdělání, která formulářovou žalobou dále doplní o standardizované důkazní návrhy. Jedná se o vyúčtovávání poskytovaných služeb, které musí být rutinně schopna i žalobkyně sama. Prakticky shodné žaloby soud shledal např. ve sp. zn. 11 C 4/2023, 117 C 1/2023 a 125 C 30/2022, přičemž záměrně vybral právě takové, kde jsou žalováni společní nájemci. 7. O lhůtách k plnění soud v obou případech rozhodl dle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř., neboť se jedná o relativně vysoké plnění, u kterého nelze očekávat jednorázové splnění, zejména s přihlédnutím k tomu, že trvá energetická, inflační a uprchlická krize, žalovaní brzy zakončí oddlužení a pronajímatel cíleně podniká v oblasti pronajímání bytů v sociálně vyloučené lokalitě a prodlení nájemníků tak pro něj nepředstavuje bezprostřední existenční ohrožení. Je více než zřejmé, že ani případným obratem zahájeným exekučním řízením po nesplnění platební povinnosti po uplynutí krátké lhůty k plnění by žalobkyně zřejmě dřívějšího uspokojení své pohledávky nedosáhla. K ochraně zájmů žalobkyně soud stanovil sankci ztrátou výhody splátek pro případ, že žalovaní poskytnutého dobrodiní splátkovým kalendářem včas nevyužijí. Proto soud z důvodu patřičné ochrany žalovaných na straně druhé poskytl přibližně půlroční splátkový kalendář, resp. přiměřeně navýšil lhůtu k plnění ohledně nákladového výroku (fakticky se jedná o„ nultou“ splátku), aby měli reálnou příležitost případně pohledávku uhradit před podáním důvodného návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce, která pohledávku navýší o náklady exekuce (hotové výdaje soudního exekutora a odměna soudního exekutora, zpravidla nejméně 6 555 Kč; případně dále odměna právního zástupce za zastupování v exekučním řízení). Dlužníci si přitom mohou být téměř jisti, že v případě včasného nesplnění platební povinnosti k návrhu na provedení exekuce žalobkyně přistoupí, neboť právě vymožení plnění a odměna za zastupování je důvodem vedení nalézacího řízení, zahájeného spřízněným právním zástupcem. Pro jinou, delší lhůtu k plnění, či dokonce mírnější splátkový kalendář, nebyl shledán žádný mimořádný důvod.