121 C 30/2022-57 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 11. 11. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 18 417 Kč s příslušenstvím s následujícím odůvodněním. Žalovaná uzavřela dne 5. 9. 2019 prostřednictvím prostředků komunikace na dálku se žalobkyní smlouvu o úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky až do výše disponibilního úvěrového limitu ve výši 60 000 Kč a při splnění podmínek pak vázaný revolvingový úvěr s maximálním úvěrovým limitem 150 000 Kč. Závazek ze smlouvy žalobkyně splnila a žalovaná na základě smlouvy čerpala částku v celkové výši 67 017 Kč, kdy podrobný přehled čerpání vyplývá ze žalobkyní předložených listin. Žalovaná poskytnutý úvěr částečně splácela, jednotlivé splátky vyplývají z předloženého přehledu splátek. Žalobkyně pro neplnění povinností žalované splácet řádně poskytnutý úvěr dopisem ze dne 26. 8. 2022 odstoupila od smlouvy. S ohledem na individuální posouzení smlouvy o úvěru, kdy žalobkyně v současné době považuje uzavřenou smlouvu za právní důvod, který odpadl, domáhá se žalobkyně vrácení bezdůvodného obohacení, které představuje dluh žalované ve výši 18 417 Kč představující pouze žalované žalobkyní poskytnuté a nevrácené peněžní prostředky. Žalobkyně dále uplatnila nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení z této částky za období od 11. 9. 2022 do zaplacení, a to s odkazem na zaslané odstoupení od smlouvy, které považuje za výzvu ke splnění. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. S ohledem na skutečnost, že věc bylo možné rozhodnout na základě listinných důkazů založených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ust. § 115a o. s. ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (ust. § 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobce ani žalovaný se k výzvě ve stanovené sedmidenní lhůtě nevyjádřili, soud tedy rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise, aniž by ve věci nařizoval jednání. 4. Z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: Z úvěrové smlouvy [číslo] bylo zjištěno, že jako smluvní strany jsou v ní označeny žalobkyně a žalovaná, přičemž žalovaná měla smlouvu podepsat prostřednictvím ve smlouvě uvedeného kódu dne 3. 9. 2019. Předmětem smlouvy pak byl závazek žalobkyně poskytnout žalované úvěr s disponibilním úvěrovým rámcem ve výši 30 000 Kč. Minimální výše měsíční splátky činila 1 140 Kč a měla být hrazena k 15. dni v měsíci. Z výpisu čerpání a úhrad ke smlouvě [číslo] vyplývá, že za období od září 2019 do června 2022 vyčerpala žalovaná postupně celkem částku 67 017 Kč a žalobkyni za stejné období uhradila celkem částku 48 600 Kč. Upomínkou ze dne 1. 5. 2020 byla žalovaná upozorněna žalobkyní, že řádně nesplácí poskytnutý úvěr a byla vyzvána k úhradě aktuální očekávané splátky úvěru ve výši 4 840 Kč. Upomínkou ze dne 1. 9. 2020 byla žalovaná upozorněna žalobkyní, že řádně nesplácí poskytnutý úvěr a byla vyzvána k úhradě aktuální očekávané splátky úvěru ve výši 4 840 Kč. Druhou upomínkou ze dne 1. 10. 2021 byla žalovaná vyzvána k úhradě aktuální očekávané splátky úvěru ve výši 7 660 Kč, když k tomu dni již byla v prodlení s úhradou dvou splátek. Upomínkou ze dne 1. 11. 2021 byla žalovaná upozorněna žalobkyní, že řádně nesplácí poskytnutý úvěr a byla vyzvána k úhradě aktuální očekávané splátky úvěru ve výši 4 840 Kč. Druhou upomínkou ze dne 1. 12. 2021 byla žalovaná vyzvána k úhradě aktuální očekávané splátky úvěru ve výši 7 660 Kč, když k tomu dni již byla v prodlení s úhradou dvou splátek. Dopisem ze dne 26. 8. 2022 žalobkyně odstoupila od smlouvy o úvěru [číslo] vyzvala žalovanou k okamžité úhradě dluhu ve výši 68364,10 Kč. Dle poštovního podacího archu byl dopis odeslán žalované dne 30. 8. 2022 doporučeně. Dopis stejného obsahu, ale datovaný dne 13. 9. 2022, byl žalované dle poštovního podacího archu zaslán ještě dne 15. 9. 2022. 5. Z provedeného dokazování vzal soud za zjištěné, že žalobkyně poskytla žalované za období od září 2019 do června 2022 postupně celkem částku 67 017 Kč a žalovaná žalobkyni za stejné období uhradila celkem částku 48 600 Kč. Žalovaná byla dopisem ze dne 26. 8. 2022, který jí byl zaslán doporučeně dne 30. 8. 2022, vyzvána k úhradě dluhu žalobkyni. 6. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně uplatnila nárok na zaplacení částky 18 417 Kč z titulu bezdůvodného obohacení žalované, když plnění jí mělo být poskytnuto z právního důvodu, který odpadl, nezabýval se soud již dále zkoumáním a posouzením, zda došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru, a shora zjištěný skutkový stav vzal za postačující k rozhodnutí ve věci. 7. Zjištěný skutkový stav posoudil soud po právní stránce zejména podle ust. § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník), a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobkyně poskytla žalované v období od září 2019 do června 2022 celkem částku 67 017 Kč a žalovaná žalobkyni dosud uhradila pouze částku 48 600 Kč. Pokud tedy žalobkyně touto žalobou uplatnila nárok na zaplacení dlužné částky ve výši 18 417 Kč, shledal soud její nárok oprávněným a žalované uložil povinnost žalobkyni částku 18 417 Kč zaplatit. 8. Protože je žalovaná v prodlení se zaplacením peněžité pohledávky, vznikl žalobkyni vedle práva na zaplacení pohledávky podle ust. § 1970 občanského zákoníku i nárok na zaplacení úroku z prodlení. Soud jí tedy přiznal zákonné úroky z prodlení ve výši stanovené v souladu s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, z částky 18 417 Kč od 11. 9. 2022 do zaplacení, když bezdůvodné obohacení nemá stanovenou lhůtu ke splatnosti a k této tak dochází na výzvu, která byla žalované odeslána dne 30. 8. 2023 s výzvou k okamžité úhradě. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v celkové částce 1 968 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému dle ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. náleží odměna ve výši 300 Kč a náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení a písemné podání soudu ve věci samé – žaloba) a dále daň z přidané hodnoty v sazbě 21% stanovená ze základu ve výši 800 Kč částkou 168 Kč. K použití ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. pro stanovení výše odměny a náhrady hotových výdajů právní zástupkyně žalobkyně pak soud uvádí, že z lustrace provedené v rejstříku zdejšího soudu je zřejmé, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru, kdy skutková tvrzení jsou obdobná jako v dalších sporech vedených u zdejšího soudu, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. 10. Pro úplnost soud uvádí, že nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v souvislosti s jedním úkonem právní služby, a to za podání jejího právního zástupce ze dne 15. 5. 2023, neboť právní zástupce žalobkyně tímto podáním reagoval na výzvu soudu a vyjadřoval souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání a dále stručně doplňoval tvrzení, která již mohla být žaloby samotné, a soud tak tento úkon nepovažuje za potřebný k účelnému uplatňování práva. 10. Žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, proto soud uložil žalované povinnost zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). 11. Lhůty k plnění uložených povinností soud stanovil podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.